Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (zkratka MFF KV, anglicky KVIFF) je největší filmový festival v České republice zařazený do kategorie A (tj. nespecializovaný festival se soutěží celovečerních hraných filmů) spolu s festivaly v Cannes, Berlíně, Benátkách nebo Tokiu. V Evropě představuje druhý nejstarší festival za filmovou přehlídkou v Benátkách^[1]^[2] a je považován za nejdůležitější filmový festival ve střední a východní Evropě.^[3] Prezidentem festivalu byl v letech 1994 až 2025 Jiří Bartoška, in memoriam jím zůstává i po svém skonu.^[4] Na záchraně festivalu po sametové revoluci se s ním podílela umělecká ředitelka festivalu Eva Zaoralová.^[2]

Stručná fakta Hlavní cena, Rok založení ...

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
Zahájení 50. MFF Karlovy Vary
Hlavní cena	Křišťálový glóbus
Rok založení	1946
Lokace	Karlovy Vary, Česko
První ročník	1946
Poslední ročník	2025
Oficiální stránky
Oficiální stránky festivalu

Koná se tradičně začátkem července a hlavním ústředím je Hotel Thermal v Karlových Varech v Karlovarském kraji. Každý rok je na festivalu promítáno více než 180 celovečerních filmů a několik desítek krátkých filmů z celého světa.^[5] V letech 2016-2017 se prodalo okolo 130 tisíc lístků^[6] (podobně jako na festivalu v Locarnu).

Remove ads

Historie

Snahy o vytvoření tradice mezinárodního filmového festivalu se objevily těsně po skončení druhé světové války. Západočeská lázeňská centra přitom měla pro tento účel nejen dostatečné dopravní spojení, ale i velký počet vhodných hotelů s tradicí zahraničních návštěvníků.

První ročník se uskutečnil ve dnech 1.–15. srpna 1946, ovšem v Mariánských Lázních. Pouze některé z filmů byly k vidění též v Karlových Varech. Zúčastnilo se jej celkem 7 států a diváci mohli zhlédnout 13 dlouhých a 18 krátkých filmů. Jednalo se však jen o nesoutěžní přehlídku.^[7]

Také druhý mezinárodní filmový festival v Československu byl nesoutěžní. Konal se opět v Mariánských Lázních, ve dnech 2.– 6. srpna 1947. Zúčastnilo se jej 9 států, promítáno bylo 12 filmů celovečerních a 44 krátkých.^[7]

Třetí ročník festivalu byl již soutěžní, tehdy byla poprvé udělena cena Křišťálový glóbus. Přehlídka se konala ve dnech 17. července – 2. srpna 1948 za účasti 16 států. Čtvrtý ročník, konaný ve dnech 23. července – 7. srpna 1949, probíhal naposledy v Mariánských Lázních. V následujícím roce se přesunul natrvalo do Karlových Varů, které měly jako krajské město k pořádání této náročné akce vhodnější podmínky.^[7]

V padesátých letech festival utrpěl nutným budovatelským zaměřením, které s sebou neslo i navýšení počtu udělovaných cen, neboť se muselo dostat na každý zasloužilý snímek z bratrských států. Kromě Velké ceny byla udělována též cena míru a cena práce. V roce 1956 byl festival zařazen organizací FIAPF do kategorie A (do společnosti festivalů jako Cannes, Berlín či Benátky), avšak vzhledem ke konání MFF v Moskvě bylo rozhodnuto konat oba festivaly střídavě, což platilo až do konce osmdesátých let.

Po sametové revoluci prožíval festival nejtěžší chvíle, než se v roce 1994 jeho organizace ujali Jiří Bartoška a Eva Zaoralová. Pod jejich vedením se karlovarská přehlídka filmů stala nejvýznamnějším festivalem v bývalém „východním bloku“. Od roku 1994 je festival pořádán opět každoročně a pravidelně se na něm objevují světoví filmoví tvůrci. Jiří Bartoška, který na festival poprvé přijel v roce 1969, byl jeho prezidentem v letech 1994–2025.^[2]

V roce 2011 Bartoška uvedl, že rozpočet festivalu je 135 miliónů korun a „z toho stát přispívá 30 miliony, Karlovy Vary osmi miliony a kraj třemi miliony korun.“ Zbytek financí poskytují partneři, například firma ČEZ.^[8] Jedním z hlavních partnerů festivalu je pivovar Lobkowicz,^[9] který od roku 2015 do roku 2020 vlastnila čínská společnost CEFC. Pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, ve vlastnictví Bartošky, dosáhla v roce 2015 čistého zisku 7 milionů korun.^[10]

Festival sponzorsky podporuje Česká zbrojovka, což vyvolalo kritiku a protesty některých filmových tvůrců, protože Česká zbrojovka v minulosti prodávala zbraně nedemokratickým režimům jako byla vojenská junta v Egyptě.^[11] Partnerem festivalu je také zbrojařský holding Czechoslovak Group,^[11] který vyváží vojenskou techniku i do Saúdské Arábie.^[12]

MFF Karlovy Vary 2020 se měl konat z důvodu pandemie covidu-19 netradičně v listopadu, později však byl zrušen úplně.^[13]

Remove ads

Sekce

Soutěžní

Soutěžit mohou pouze filmy, které byly vyrobeny po 1. lednu předcházejícího roku (tedy např. festivalu v roce 2025 se mohou účastnit jen filmy vzniklé po 1. lednu 2024) a které doposud nebyly uvedeny mimo zemi svého původu.

Hlavní soutěž: Hlavní sekce festivalu, filmům z této sekce jsou udělovány hlavní ceny – (Křišťálový glóbus, Zvláštní cena poroty, ceny za režii a za herecké výkony).
Na východ od Západu: Sekce určená filmům ze zemí bývalého Východního bloku. Nejlepší film získává Cenu Na východ od Západu.
Soutěž dokumentárních filmů: Sekce určená dokumentárním filmům. Uděluje se Cena nejlepšímu dokumentárnímu filmu nad 60 minut.

Ostatní

Kromě soutěžních sekcí jsou součástí festivalu i nesoutěžní sekce, jejichž cílem je přiblížit návštěvníkům současnost i minulost světové i domácí kinematografie.

České filmy: Výběr českých filmů natočených za uplynulý rok.
Horizonty: Přehlídka současné světové produkce, oceněné snímky z jiných festivalů.
Imagina: Filmy s nekonvenčním přístupem k naraci i stylu, osobité a radikální vize filmového jazyka.
Jiný pohled: Sekce určená filmům s neobvyklým uměleckým ztvárněním.
Návraty k pramenům: Filmy klasické, kultovní, raritní i neprávem opomíjené, promítané z původních či restaurovaných kopií.
První podání: Deset mladých evropských režisérů nastupující generace představuje své studentské filmy.
Půlnoční filmy: Výběr nejnovějších titulů vycházejících z tradice hororu či akčního filmu, které žánr nahlížejí z čerstvých, často humorných perspektiv.
Pocty, tematické přehlídky a retrospektivy: Tematicky zaměřená sekce představuje například filmy vybraného režiséra či filmy na určité téma.