Margriet Nizozemská

nizozemská princezna, třetí dcera královny Juliány a prince Bernharda From Wikipedia, the free encyclopedia

Margriet Nizozemská
Remove ads

Princezna Margriet Nizozemská (Margriet Francisca; * 19. ledna 1943 Ottawa) je třetí dcera královny Juliány a prince Bernharda. Jako teta vládnoucího panovníka, krále Viléma-Alexandra, je členkou nizozemského královského domu a v současné době je osmou a poslední v řadě následníků trůnu.[2]

Stručná fakta Úplné jméno, Narození ...

Stručná fakta Nizozemská královská rodina ...

Princezna Margriet často zastupuje panovníka na oficiálních a polooficiálních událostech. Některé z těchto funkcí ji přivedly zpět do Kanady, země, kde se de facto narodila, a na akce pořádané nizozemským obchodním loďstvem, jehož je patronkou.

Remove ads

Narození a Kanada

Margriet se narodila princezně Juliáně Nizozemské a princi Bernhardovi z Lippe-Biesterfeldu. Její matka byla dědicem trůnu královny Vilemíny.[3]

Nizozemská královská rodina odešla do exilu, když bylo Nizozemsko za druhé světové války od roku 1940 okupováno nacistickým Německem, a žila v Kanadě. Margriet se narodila v Ottawské občanské nemocnici v Ottawě. Kanadská vláda dočasně prohlásila porodnici nemocnice za extrateritoriální.[4] Tím bylo zajištěno, že se novorozenec nenarodí v Kanadě a nebude, díky pravidlu ius soli, kanadským občanem. Místo toho dítě zdědilo nizozemské občanství pouze po své matce na základě pravidla ius sanguinis, podle kterého se řídí nizozemský zákon o státní příslušnosti. Dítě tak mělo nárok na nástup na nizozemský trůn. To by se stalo, pokud by dítě bylo mužského pohlaví, a proto by bylo dědicem Juliány, nebo kdyby její dvě starší sestry zemřely bez způsobilých potomků.

Je běžnou mylnou představou, že kanadská vláda prohlásila porodnici za nizozemské území. To nebylo nutné, protože Kanada následuje pravidlo ius soli, zatímco Nizozemsko následuje pravidlo ius sanguinis. Kanadě stačilo dočasně se zříci území.

Princezna Margriet byla pojmenována po kopretině (anglicky: marguerite), květině, která se nosila během války jako symbol odporu proti nacistickému Německu. Byla pokřtěna v Presbyteriánském kostele sv. Ondřeje v Ottawě dne 29. června 1943. Mezi jejími kmotry byli americký prezident Franklin D. Roosevelt, královna Marie (královna vdova Spojeného království), Martha, norská korunní princezna a Martine Roell (dvorní dáma princezny Juliány v Kanadě).[5]

Princezna Margriet v průběhu let oficiálně Kanadu několikrát navštívila, naposledy v roce 2017 (Stratford a Goderich) a 2022 (Ottawa).

Remove ads

Po válce

Thumb
Margriet v roce 1964

Teprve v srpnu 1945, kdy bylo osvobozeno Nizozemsko, vstoupila princezna Margriet poprvé na nizozemskou půdu. Princezna Juliána a princ Bernhard se vrátili do paláce Soestdijk v Baarnu, kde rodina žila před válkou.

Během studia na univerzitě v Leidenu se princezna Margriet setkala se svým budoucím manželem Pieterem van Vollenhovenem. Jejich zasnoubení bylo oznámeno 10. března 1965 a vzali se 10. ledna 1967 v Haagu v kostele sv. Jakuba.[6] Bylo rozhodnuto, že jakékoli děti v manželství budou mít titul prince/princezny Oranžsko-Nasavské, van Vollenhoven, s oslovením Výsost. Jejich potomci už toto oslovení mít nebudou. Společně měli čtyři syny:

Princezna a její manžel se usadili v pravém křídle paláce Het Loo v Apeldoornu. V roce 1975 se rodina přestěhovala do svého současného domova, Het Loo, který postavili v areálu paláce.

Remove ads

Zájmy a aktivity

Princezna Margriet se zvláště zajímá o zdravotní péči a kulturu. V letech 1987 až 2011 byla viceprezidentkou nizozemského Červeného kříže, který na její počest zřídil Fond princezny Margriet. Je členkou správní rady Mezinárodní federace národních společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

V letech 1984 až 2007 byla princezna Margriet předsedkyní Evropské kulturní nadace, která na počest její práce založila Cenu princezny Margriet za kulturní rozmanitost.

Thumb
Princezna Margriet přijíždí do Ottawy na kanadský festival tulipánů v květnu 2002.

Je členkou čestné rady Mezinárodního paralympijského výboru.[7]

Tituly a oslovení

  • 19. ledna 1943 – 10. ledna 1967: Její královská výsost princezna Margriet Nizozemská, princezna Oranžsko-Nasavská, princezna z Lippe-Biesterfeldu
  • 10. ledna 1967 – současnost: Její královská výsost princezna Margriet Nizozemská, princezna Oranžsko-Nasavská, princezna z Lippe-Biesterfeldu, paní Van Vollenhoven

Národní vyznamenání

  • Rytíř velkokříže Řádu nizozemského lva
  • Královská stříbrná svatební medaile královny Juliány a prince Bernharda, 1962 (7. ledna 1962)
  • Královská svatební medaile 1966 (10. března 1966)
  • Inaugurační medaile královny Beatrix (30. dubna 1980)
  • Královská svatební medaile 2002 (2. února 2002)
  • Inaugurační medaile krále Viléma-Alexandra (30. dubna 2013)

Zahraniční vyznamenání

Remove ads

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Julius z Lippe-Biesterfeldu
 
 
Arnošt II. Lippsko-Biesterfeldský
 
 
 
 
 
 
Adéla z Castell-Castellu
 
 
Bernhard Lippsko-Biesterfeldský
 
 
 
 
 
 
Leopold Otto Bedřich František z Wartenslebenu
 
 
Karolína z Wartenslebenu
 
 
 
 
 
 
Matilde Halbach
 
 
Bernhard Nizozemský
 
 
 
 
 
 
Adolf Crammský
 
 
Aschwin Sierstorpffsko-Crammský
 
 
 
 
 
 
Hedwig von Cramm
 
 
Armgard Sierstorpffsko-Crammská
 
 
 
 
 
 
Arnošt Sierstorpffsko-Driburský
 
 
Hedvika Sierstorpffsko-Driburská
 
 
 
 
 
 
Baroness Karoline of Vincke
 
Margriet Nizozemská
 
 
 
 
 
Pavel Bedřich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandrina Pruská
 
 
Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Adolf Schwarzbursko-Rudolstadtský
 
 
Marie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
 
 
 
 
Matylda ze Šumburka-Waldenburgu
 
 
Juliána Nizozemská
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Nizozemský
 
 
Vilém III. Nizozemský
 
 
 
 
 
 
Anna Pavlovna Ruská
 
 
Vilemína Nizozemská
 
 
 
 
 
 
Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský
 
 
Emma Waldecko-Pyrmontská
 
 
 
 
 
 
Helena Nasavská
 
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads