Matej Josko

Matej Josko (19. července 1907 Liptovský Svätý Mikuláš^[1] – 11. června 1969^[2] Washington, D.C.^[1]) byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po roce 1948 exilový politik.

Matej Josko
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Pověřenec financí
Ve funkci: září 1945 – únor 1948
Předchůdce	Tomáš Tvarožek
Nástupce	Ján Bečko
Stranická příslušnost
Členství	agrární strana (???) nár. soc. Demokratická str.
Narození	19. července 1907 Liptovský Svätý Mikuláš Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. června 1969 (ve věku 61 let) Washington, D.C. USA USA
Příbuzní	Ján Ursíny (švagr)
Alma mater	Univerzita Komenského
Profese	spisovatel, advokát, politik, novinář a redaktor
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Jeho otec byl sluhou a padl za první světové války.^[3] Matej absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, získal titul doktora práv. Pak dlouhodobě působil jako redaktor pobočky listu Lidové noviny v Bratislavě. V roce 1938 se stal členem zemského výboru Československé strany národně socialistické.^[4] Od roku 1935 byl funkcionářem této strany.^[5] V jiných pramenech je ovšem uváděn jako předválečný agrárník.

Byl švagrem předáka Demokratické strany Jána Ursínyho.^[6] Jeho manželka Hana byla Ursínyho sestrou.^[7] Za druhé světové války se podílel na odboji. V letech 1939–1940 spolupracoval v odboji s Jánem Lichnerem.^[5]

V roce 1943 byl signatářem Vánoční dohody, v níž se spojily hlavní proudy odboje na Slovensku. Od roku 1945 až do února 1948 zastával za Demokratickou stranu post ve Sboru pověřenců jako pověřenec financí.^[8][9] Ve funkci pověřence musel řešit složité opětovné sjednocování českého a slovenského měnového prostoru, rozděleného zavedením samostatných měnových jednotek během války.^[10]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde formálně setrval do voleb do Národního shromáždění roku 1948.^[11][12] V březnu 1946 se jako člen vedení Demokratické strany podílel na uzavření takzvané aprílové (dubnové) dohody, v níž se zavázalo vyjít vstříc programovým a personálním zájmům katolického tábora tak, aby nezakládali samostatnou stranu a nedrobili nekomunistický politický tábor.^[13]

Po únorovém převratu v roce 1948 byla Demokratická strana proměněna na Stranu slovenské obrody jako satelitní formaci závislou na KSČ. Josko patřil mezi skupinu funkcionářů Demokratické strany, kteří odešli do emigrace. V exilu pak organizoval Demokratickou stranu a volně spolupracoval s uprchlými politiky bývalé Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (agrární strany).^[14]