Max Eckert-Greifendorff

Friedrich Eduard Max Eckert-Greifendorff (10. dubna 1868 Saská Kamenice – 26. prosince 1938 Cáchy) byl německý geograf, kartograf a učitel, narozený v Sasku. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní kartografie. Zabýval se problematikou rozlišovacích schopností čtenářů map a tím, jak různě se čtenáři dokáží v mapě orientovat. Na základě svých zkoumání vytvořil pravidla pro vytváření map a také zásady kartografického vnímání.^[2]

Max Eckert-Greifendorff
Narození	10. dubna 1868 Saská Kamenice
Úmrtí	26. prosince 1938 (ve věku 70 let) Cáchy
Alma mater	Lipská univerzita
Povolání	kartograf, geograf, vysokoškolský učitel, učitel a Cartographic theorist
Zaměstnavatel	RWTH Aachen
Děti	Fritz Eckert-Greifendorff[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Max Eckert se narodil ve městě Saská Kamenice. Později se však přestěhoval a začal studovat geografii a ekonomii v Lipsku. Doktorát obdržel v roce 1895 s disertační prací Das Kartenproblem. Od roku 1900 pracoval jako lektor a mezi léty 1907 a 1937 působil jako profesor kartografie a ekonomické geografie. Jeho nejznámějším dílem je Kartografická věda (v originále německy Die Kartenwissenschaft: Forschungen und Grundlagen zu einer Kartographie als Wissenschaft). Toto dílo je v kartografii považováno za důležitý mezník. Eckert je také znám pro jeho šest mapových zobrazení, která značně obohatila možnosti pro tvorbu map.^[3][4]

Práce v oboru kartografie

Max Eckert výrazně přispěl oboru kartografie novými idejemi o vnímání a chápání světa a s tím spojenou tvorbou map. Zkoumal tvorby map a stejně tak i analýzy v jejich podstatě, složení a možnostech k využití. Je také dobře znám pro svá mapová zobrazení.^[5]

Max Eckert roku 1906 sestrojil šest různých zobrazení, která jsou si navzájem podobná a jen nepatrně se od sebe liší.^[6] Všech 6 zobrazení patří k tzv. nepravým válcovým (pseudocylindrickým) zobrazením.

• Eckert I – Má rovnoměrně rozestavěny rovnoběžky. Není ani plochojevné ani úhlojevné. Jedná se o vyrovnávací (přímkové) zobrazení.^[7]

• 
  Eckert I
• 
  Eckert I – míra zkreslení

• Eckert II – Je to zobrazení plochojevné (přímkové). Plocha šestiúhelníku je rovna ploše Země.

• 
  Eckert II
• 
  Eckert II – míra zkreslení

• Eckert III – Rovnoměrně rozestavěny rovnoběžky. Jedná se o zobrazení vyrovnávací (eliptické).

• 
  Eckert III
• 
  Eckert III – míra zkreslení

• Eckert IV – Řadí se mezi plochojevné (eliptické). Je to nejpoužívanější zobrazení při tvorbě map světa v mnoha atlasech, učebnicích nebo mapových listech.

• 
  Eckert IV
• 
  Eckert IV – míra zkreslení

• Eckert V – Není ani plochojevné ani úhlojevné. Délka pólů je rovna polovině délky rovníku. Jedná se o zobrazení vyrovnávací (sinusoidální).

• 
  Eckert V
• 
  Eckert V – míra zkreslení

• Eckert VI – Plochojevné zobrazení (sinusoidální).

• 
  Eckert VI
• 
  Eckert VI – míra zkreslení

Bibliografie

• Das Kartenproblem. Die Geschichte seiner Lösung. Diss. Leipzig 1895
• Neuer methodischer Schulatlas. Leipzig 1898
• Das Gottesackerplateau. Habil.-Schr. Kiel 1903
• Grundriß der Handelsgeographie. 2 Bde. Leipzig 1905
• (Ve spolupráci s Otto Krümmelem): Geographisches Praktikum. Leipzig 1908 (neue Ausg. 1931)
• Deutsche Kulturgeographie. Halle 1912
• Wirtschaftsatlas der deutschen Kolonien. Berlin 1913
• Die Kartenwissenschaft. Forschungen und Grundlagen zu einer Kartographie als Wissenschaft. 2 Bde. Berlin 1921/1925
• Meer und Weltwirtschaft. – (Weltpolitische Bücherei; 9), Berlin 1928
• Neues Lehrbuch der Geographie. 2 Bde. Berlin 1931/1935
• Kartographie, ihre Aufgaben und Bedeutung für die Kultur der Gegenwart. Berlin1939