Maximilien Luce

Maximilien Luce (13. března 1858 Paříž – 6. února 1941 Paříž) byl francouzský malíř a grafik.^[1]

Maximilien Luce
Narození	13. března 1858 Paříž Francie Francie
Úmrtí	6. února 1941 (ve věku 82 let) nebo 4. února 1941 (ve věku 82 let) Paříž Francie Francie
Místo pohřbení	Rolleboise
Alma mater	Národní vysoká škola dekorativních umění
Povolání	malíř, litograf, tiskař a grafik
Děti	Frederic Luce
Významná díla	Seina v Herblay Le Chantier Louvre a Pont-Neuf v noci
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v chudé rodině na Montparnasse, vyučil se dřevorytcem a po čtyřleté vojenské službě vystudoval Académie Suisse. Tvořil v duchu postimpresionismu a pointilismu, vystavoval na Salonu nezávislých, přátelil se s Georgesem Seuratem a Camillem Pissarrem, patřil ke skupině umělců spjatých s městem Lagny-sur-Marne. Je autorem více než dvou tisíc obrazů.

Byl stoupencem anarchismu, spolupracoval jako ilustrátor s časopisem La Guerre sociale a v jeho tvorbě se často objevují společenskokritické náměty, zobrazoval průmyslové krajiny nebo chudinské městské čtvrti. V roce 1894 byl po atentátu na prezidenta Marie François Sadi Carnota pro své názory krátce vězněn. V roce 1934 se stal předsedou Société des Artistes Indépendants, na funkci rezignoval v roce 1940 na protest proti vylučování židovských členů.

Galerie

• 
  Umělcův pokoj, 1878
• 
  Řeka Sambre v Charleroi, 1896
• 
  Poprava Varlina, 1914–17