Messier 53

Messier 53 (také M53 nebo NGC 5024) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Vlasů Bereniky. Objevil ji Johann Elert Bode 3. února 1775.^[1] Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 58 400 ly a od středu Galaxie 60 000 ly.^[7]

Messier 53
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	kulová hvězdokupa
Třída	V[1]
Objevitel	Johann Elert Bode
Datum objevu	3. února 1775
Rektascenze	13h 12m 55,25s[2]
Deklinace	18°10′5,4″[2]
Souhvězdí	Vlasy Bereniky (lat. Com)
Zdánlivá magnituda (V)	7,79[3][4], 8,95[5], 8,518[6], 8,122[6], 7,991[6] a 7,676[6]
Úhlová velikost	13'[1]
Vzdálenost	58 400 ly
Rudý posuv	-62,9±0,3 km/s[7]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr	110[1] ly
Absolutní magnituda (V)	−8,71
Hmotnost	8,26 × 105[8] ${\displaystyle M_{\odot }}$
Metalicita [Fe/H]	−1,89
Odhadované stáří	12,67 miliard let[9]
Označení v katalozích
Messierův katalog	M 53
New General Catalogue	NGC 5024
Melottův katalog	Melotte 117
Jiná označení	M53, NGC 5024, GCl 22,[10] Mel 117[11]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování

Poloha M 53 v souhvězdí Vlasů Bereniky.

M53 je možné nalézt velmi snadno, protože leží pouhý 1° severovýchodně od dvojhvězdy Diadem (α Comae Berenices). Patří k jasným kulovým hvězdokupám,^[12] ale pouhým okem není viditelná. Ovšem pokud je obloha čistá, stačí k jejímu nalezení triedr. Dalekohled o průměru 114 mm již v této hvězdokupě dokáže rozlišit několik hvězd a s průměrem 150 mm lze pozorovat celé její halo. Při zvětšení 200x je možné pozorovat dvě stovky jejích hvězd, ale střed hvězdokupy zůstává mlhavý a nezřetelný.^[13]

1° jihovýchodně od M53 leží další kulová hvězdokupa NGC 5053, která má ovšem nízkou plošnou jasnost.^[12] 5° severozápadně od M53 je možné najít galaxii Černé oko (M64).

Hvězdokupu je možné pozorovat z obou zemských polokoulí, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad severním obzorem. Přesto je pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.^[14] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od února do srpna.

Historie pozorování

Hvězdokupu objevil Johann Elert Bode 3. února 1775^[1] a popsal ji takto: "1° východně od hvězdy 41 Comae, nová mlhovina, která v dalekohledu vypadá kulatě a velmi jasně." V roce 1777 ji znovu pozoroval Charles Messier, který ji popsal jako kulatý mlhavý objekt velkých rozměrů a přirovnal ji ke hvězdokupě Messier 79 v souhvězdí Zajíce. William Herschel ji dokázal rozložit na hvězdy a pozoroval v ní několik řetězců hvězd. Isaac Roberts ji poprvé vyfotografoval v roce 1892 a ukázal tak, že je možné ji zcela rozložit na hvězdy, takže v ní nezůstanou žádné náznaky mlhoviny.^[13]

Vlastnosti

M53 patří mezi kulové hvězdokupy, které patří do Galaxie, ale od Země jsou velmi vzdálené – její vzdálenost je přibližně 58 400 ly a 60 000 ly od středu Galaxie.^[7] Její úhlový průměr 13' odpovídá skutečnému rozměru zhruba 220 ly^[1] a její nejjasnější hvězdy jsou 13. magnitudy.^[12] Tato hvězdokupa obsahuje padesátku proměnných hvězd, 47 je potvrzených hvězd typu RR Lyrae. Hvězdokupa se ke Slunci přibližuje rychlostí -62,9±0,3 km/s.^[7]