Michael Barratt

Tento článek je o lékaři a astronautovi. O zpěvákovi narozeném jako Michael Barratt pojednává článek Shakin' Stevens.

Michael Reed Barratt (* 16. dubna 1959, Vancouver, Washington, USA) je americký lékař s od července 2000 astronaut, člen oddílu astronautů NASA. Při každé ze svých 3 kosmických misích v letech 2009, 2011 a 2024 zavítal na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), dvakrát na půl roku, jednou na dva týdny. Dvakrát vystoupil do volného vesmíru a je jedním z nemnohých členů klubu astronautů, kteří letěli do vesmíru ve třech různých typech kosmických lodí.

Michael Reed Barratt
Astronaut NASA
Státní příslušnost	USA
Datum narození	16. dubna 1959 (66 let)
Místo narození	Vancouver, stát Washington, USA
Předchozí zaměstnání	Lékař
Čas ve vesmíru	446 dní, 15 hodin a 22 minut
Kosmonaut od	26. července 2000
Mise	Expedice 19/Expedice 20 (Sojuz TMA-14/ISS) STS-133/ISS Expedice 71/SpaceX Crew-8
Znaky misí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a vzdělání

Michael Barratt se narodil ve Vancoueru na severozápadě Spojených států, rodina žila ve městě Camas ve státě Washington.

Roku 1981 Barratt získal titul bakaláře zoologie na University of Washington, o čtyři roky později se stal doktorem medicíny na Northwestern University. Zde působil jako lékař ještě tři roky. Potom pracoval v Veterans Administration Lakeside Hospital v Chicagu (1988–1989) a Wright State University (1989–1991).^[1][2]

Od roku 1991 pracoval v NASA. zprvu v oddělení rozpracovávajícím systémy ventilace na stanici Freedom, od roku 1992 jako lékař.^[2] Rok 1994 strávil ve Středisku přípravy kosmonautů v Rusku, v rámci zabezpečení letu STS-71 na Mir.^[2]

Astronaut

V červenci 2000 byl vybrán mezi astronauty NASA. Absolvoval všeobecnou kosmickou přípravu a získal kvalifikaci letový specialista.

V únoru 2007 byl jmenován náhradníkem Michaela Finckeho, velitele Expedice 18, odstartovavšího v říjnu 2008. Současně se od srpna 2007 připravoval na funkci palubního inženýra Expedice 19.^[1]

1. let – Sojuz TMA-14

Do vesmíru odstartoval Barratt v Sojuzu TMA-14 26. března 2009, s Gennadijem Padalkou a již podruhé letícím vesmírným turistou Charlesem Simonyim. Členové nové základní posádky převzali stanici od stávajícího osazenstva – Expedice 18, ze které přešel do Expedice 19 Kóiči Wakata. Ostatní kosmonauti z Expedice 18 a Simonyi se 8. dubna vrátili na Zem. Padalka, Barratt a Wakata zůstali na stanici a věnovali se běžné vědecké a provozní činnosti.^[3] Od 29. května se k nim připojila tříčlenná posádka Sojuzu TMA-15, na stanici od té doby pracuje šestičlenná posádka jako Expedice 20..^[4][5] V červnu 2009 absolvoval s Padalkou 2 výstupy do volného prostoru a v 11. října s ním – a s kanadským vesmírným turistou Guyem Lalibertém – v Sojuzu TMA-14 přistáli v Kazachstánu. Padalka s Barrattem si zapsali do statistik 198 dní, 16 hodin a 42 minut letu.

2. let – STS-133

Po několika odkladech z původního termínu v listopadu 2010 absolvoval Barratt na přelomu února a března 2011 dvoutýdenní let na ISS s pěti kolegy STS-133, poslední misi raketoplánu Discovery. Hlavním úkolem mise bylo přípojení plošiny ELC 4 a doručení víceúčelového logistického modulu „Leonardo“ a jeho trvalé připojení k modulu Unity. Součástí programu byly i dva výstupy do volného vesmíru, kterých se ale Barratt tentokrát nezúčastnil. Od startu připojení náhradních dílů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Mezi startem 24. února a přistáním 9. března 2011 celá posádka nasbírala 12 dní, 19 hodin a 4 minuty kosmického letu.

3. let – SpaceX Crew-8

Barrattovo zařazení do hlavní posádky mise SpaceX Crew-8 nejprve neformálně vyplynulo z fotoreportáže na webu Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v dubnu 2023, kde čtveřice cvičila jako záložní posádka Crew-7.^[6] NASA své tři nominace pro Crew-8 definitivně potvrdila na začátku srpna 2023.^[7]

Po nejasnostech s termínem a dvou odkladech již určených startů kvůli počasí mise začala vypuštěním kabiny Crew Dragon Endeavour^[8] z Kennedyho vesmírného střediska 4. března 2024 v 03:53:38 UTC, ^[9][10] k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se připojila 5. března 2024 v 07:28 UTC.^[11] Loď se poté 2. května 2024 přesunula z předního na horní port modulu Harmony, aby uvolnila přední port a umožnila tak jednodušší přílet kosmické lodi Starliner při nadcházejícím testovacím letu s posádkou Boeing Crew Flight Test. Pro případ, že by se lodi nepodařilo se znovu připojit a členové posádky by zůstali na stanici bez záchranného plavidla, byla kompletní posádka během přesunu na palubě. Crew-8 se od předního portu stanice odpojila v 12:57 UTC^[12] a k hornímu se připojila ve 13:46 UTC.^[13]

Během letu se Barrat 24. června 2024 společně s Tracy Caldwellovou Dysnovou připravoval na svůj již třetí výstup do vesmíru kvůli sběru vzorků mikroorganismů na povrchu stanice a odstranění vadného hardwaru. Z toho ale nakonec sešlo kvůli úniku chladicí kapaliny z jednoho ze skafandrů v poslední fázi před opuštěním stanice. Oběma astronautům byl sice přiznán výstup v délce 31 minut pobytu ve vakuu, ale fakticky se z přechodové komory vůbec nedostali.^[14][15]

Barratt spolu s velitelem Matthewem Dominickem, astronautkou Jeanette Eppsovou a ruským kosmonautem Alexandrem Grebjonkinem měli strávit na ISS zhruba půl roku během dlouhodobé Expedice 71.^[16] Kvůli změně programu letů vyvolané problémy s lodí Starliner, která v červnu 2024 k ISS přiletěla na certifikační misi Boeing Crew Flight Test, a později kvůli nepříznivému počasí v lokalitách pro přistání se však jejich pobyt ve vesmíru protáhl na 235 dní, což z něj udělalo nejdelší let americké kosmické lodi v historii.^[17] Přistáli 25. října 2024 v 07:29.02 UTC do Mexického zálivu, nedaleko pobřeží Floridy u města Pensacola.^[18]