Mikaela Shiffrinová
americká alpská lyžařka a dvojnásobná olympijská vítězka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mikaela Pauline Shiffrinová (nepřechýleně Shiffrin, * 13. března 1995 Vail, Colorado) je americká alpská lyžařka specializující se především na točivé disciplíny – obří slalom a slalom. Na olympiádě v Soči v roce 2014 se stala nejmladší olympijskou vítězkou v historii slalomových závodů, když triumfovala ve věku 18 let a 345 dní.[1][2][3][4] Druhé zlato přidala v obřím slalomu na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu.[5] Ve Světovém poháru drží historický rekord 100 vyhraných závodů, když v březnu 2023 překonala 86 výher Ingemara Stenmarka. V obřím slalomu Mistrovství světa 2023 se posedmé stala světovou šampionkou. Jako první lyžař získala zlatou medaili na šestém mistrovství světa v řadě a stala se první ženou se čtyřmi cennými kovy z obřího slalomu.[6] Zisk čtrnácté medaile v šestnáctém odjetém závodu mistrovství světa z ní učinil nejúspěšnějšího lyžaře moderní éry.[7]
Na světovém šampionátu 2013 ve Schladmingu vybojovala jako sedmnáctiletá titul mistryně světa ve slalomu. O dva roky později na Mistrovství světa 2015 v Beaver Creeku a Vailu získala druhé slalomové zlato a v 19 letech se stala nejmladší obhájkyni světového prvenství. Ve Svatém Mořici 2017 zkompletovala zlatý hattrick, když opět zvítězila ve slalomu a stříbrnou medaili přidala z obřího slalomu. Na MS 2019 v Åre vybojovala bronz v obřím slalomu a zlaté kovy vyhrála ze super-G a slalomu, v němž jako první alpský lyžař historie ovládla čtyřikrát za sebou stejnou disciplínu. Ze světového šampionátu 2021 v Cortině d'Ampezzo si odvezla kompletní medailovou sadu, když vyhrála superkombinaci, druhá skončila v obřím slalomu a třetí v super-G a ve slalomu. Na MS 2023 v Courchevelu a Méribelu triumfovala v obřím slalomu a druhá dojela ve slalomu a super-G. Jako první americký lyžař si připsala sedm mistrovských titulů, když druhý Ted Ligety vybojoval pět zlatých. Celkem získala čtrnáct medailí, druhý nejvyšší počet ze všech lyžařů za Christl Cranzovou z 30. let 20. století, kdy se šampionáty konaly každoročně s malou konkurencí závodníků.
V sezónách 2016/2017, 2017/2018, 2018/2019, 2021/2022 a 2022/2023 vyhrála celkové hodnocení ženského Světového poháru. Řadí se tak mezi pět amerických lyžařů, kteří triumfovali v celkové klasifikaci. Mezi ženami je na celkovém 2. místě za šestinásobnou šampionkou série Annemarii Moserovou-Pröllovou.[8] K pěti velkým křišťálovým glóbům přidala deset malých, z toho sedm za sezónní triumfy ve slalomu z let 2013, 2014, 2015, 2017, 2018, 2019 a 2023, rovněž tak v super-G 2019 a v obřím slalomu 2019 a 2023.
V prosinci 2018 se stala prvním alpským lyžařem v historii, který zkompletoval výhry ze všech šesti disciplín Světového poháru FIS.[9] V témže měsíci – ve 23 letech a 9 měsících – pokořila jako nejmladší lyžař bez rozdílu pohlaví hranici padesáti vítězných závodů. Triumfem z prosincového slalomu v Semmeringu 2018 se také stala prvním lyžařem, jenž vyhrál patnáct závodů během jednoho kalendářního roku a 36. výhrou ve slalomu na čele ženských statistik vystřídala Marlies Schildovou.[10] V sezóně 2018/2019 pokořila třicetiletý rekord bez rozdílu pohlaví, čtrnácti vítězných závodů Vreni Schneiderové, když jich během jedné sezóny vyhrála sedmnáct. V lednu 2022 ovládla slalom ve Schladmingu a 47. slalomovou výhrou překonala Stenmarkův absolutní rekord počtu vítězství v jedné disciplíně Světového poháru, když Švéd vyhrál 46 obřích slalomů.[11] Vítězstvím v kronplatzském obřím slalomu během ledna 2023 dosáhla rekordní 83. výhry v ženském Světovém poháru. Na čele historických statistik se tak odpoutala od Lindsey Vonnové.[12][13] V březnu 2023 pak ovládla aarský slalom znamenající 87. vítězný závod ve Světovém poháru, čímž překonala Stenmarkův historický rekord z roku 1989.[14][15]
Do října 2023 ve Světovém poháru zvítězila v osmdesáti osmi závodech, z toho v padesáti třech slalomech, dvaceti jedna obřích slalomech, pěti paralelních slalomech (včetně dvou městských závodů), pěti superobřích slalomech, třech sjezdech a v jedné superkombinaci.[10]
Remove ads
Sportovní kariéra
2011–2012
Ve Světovém poháru debutovala v patnácti letech, což byla dle regulí Mezinárodní lyžařské federace minimální věková hranice pro start závodníka. Stalo se tak 11. března 2011 v soutěži obřího slalomu, konané ve Špindlerově Mlýně. V dubnu téhož roku, krátce po šestnáctých narozeninách, zvítězila na mistrovství Spojených států ve slalomu, konaném v coloradském Winter Parku, a stala se tak nejmladším americkým lyžařem v historii, který vyhrál národní šampionát.[16]
V ročníku Světového poháru 2011–2012 si 29. prosince 2011 dojela z lienzkého slalomu pro premiérové umístění na pódiu, když skončila na třetím místě. V prvním kole startovala až jako čtyřicátá. V polovině trati ztratila chránič holenní kosti na levé noze a v průběžném pořadí jí patřila dvanáctá pozice. Ve druhém kole pak zajela nejrychlejší čas, čímž se posunula na konečnou bronzovou příčku.[17][18]
2013: Sedmnáctiletá světová šampionka
Ve své první úplné sezóně Světového poháru vyhrála malý křišťálový glóbus ve slalomu, když opanovala celkovou klasifikaci této disciplíny se ziskem 688 bodů.
V sedmnácti letech poprvé vyhrála závod Světového poháru, když v prosinci 2012 triumfovala v nočním slalomu, který se odehrával ve švédském Åre.[19] Stala se tak druhým nejmladším americkým alpským lyžařem, jenž dokázal zvítězit v události Světového poháru. V tomto parametru zaostala pouze za Judy Nagelovou, která v sezóně 1969 vyhrála ve věku sedmnácti let a pěti měsíců.[20] Druhý triumf následoval po čtrnácti dnech, když byla nejrychlejší opět v nočním slalomu, tentokrát proběhlém v chorvatské metropoli Záhřebu.[21] Třetí titul ze Světového poháru přidala o jedenáct dnů později, slalomem jetém v rakouském Flachau.[22]
Na únorovém Světovém šampionátu 2013 v rakouském Schladmingu se stala mistryní světa ve slalomu. Jako sedmnáctiletá tak byla nejmladší světovou šampiónkou od roku 1985, kdy triumfovala také sedmnáctiletá Američanka Diann Roffeová. Po dojetí sdělila: „Ještě to pořádně nechápu a nevím, jestli to vůbec někdy pochopím. Byla jsem před závodem dost nervózní a v prvním kole měla těžké nohy. Ve druhém to zafungovalo lépe.“[23]
Do posledního slalomu sezóny ve švýcarském Lenzerheide, konaného 16. března 2013, vstupovala jako druhá žena slalomové soutěže se ztrátou sedmi bodů na vítězku celkové klasifikace poháru Slovinku Tinu Mazeovou. První kolo ovládla Slovinka a před Shiffrinovou na čtvrté pozici měla náskok 1,17 sekundy. Ve druhém kole však Američanka, tři dny po svých osmnáctých narozeninách, podala nejlepší výkon ze všech závodnic a vyhrála druhou polovinu i celý závod. Mazeová, která startovala jako poslední měla ještě na posledním měřeném mezičase náskok čtrnácti setin sekundy, který prohospodařila a do cíle dojela na třetím místě se ztrátou třicet pět setin sekundy. V sezónním hodnocení slalomu Světového poháru tak malý glóbus obdržela Shiffrinová se ziskem 688 bodů, když na ni Slovinka zaostala o třicet tři bodů.[24]
2015: Obhajoba titulu mistryně světa
Na únorovém Mistrovství světa 2015, konaném v Beaver Creeku a Vailu, vybojovala ve slalomovém závodu titul mistryně světa. Po MS 2013 a ZOH 2014 tak vyhrála třetí slalom na vrcholné akci za sebou. Stále jako teenagerka se stala nejmladší obhájkyní trofeje mistryně světa. Poprvé od Janici Kostelićové vyhrála úřadující olympijská vítězka i světový šampionát. Po Kosteličové (2003, 2005) a Christel Cranzové (1938, 1939) dokázala jako třetí lyžařka obhájit slalomové prvenství.[25][26]
Remove ads
Světový pohár
Sezónní vítězství – křišťálové glóby
- 15 vítězství – (5 celkem, 7 slalom, 1 Super-G, 2 obří slalom)
 |
Sezóna |
| Disciplína | |
| 2013 | slalom |
|---|---|
| 2014 | |
| 2015 | |
| 2017 | celkově |
| slalom | |
| 2018 | celkově |
| slalom | |
| 2019 | celkově |
| slalom | |
| Super-G | |
| obří slalom | |
| 2022 | celkově |
| 2023 | celkově |
| slalom | |
| obří slalom |
Stupně vítězů
Přehled
| Slalom | Obří slalom | Sjezd | Super-G | Kombinace | Paralel. sl. | Celkem | |
| Výhry | 58 | 22 | 4 | 5 | 1 | 5 | 95 |
| Pódium | 82 | 42 | 7 | 10 | 1 | 7 | 148 |
Závody
Konečné pořadí v sezónách
| Sezóna | ||||||||
| Věk | Celkové | Slalom | Obří slalom | Super-G | Sjezd | Kombinace | Paralelní sl. | |
| 2012 | 16 let | 43. | 17. | 49. | — | — | — | — |
| 2013 | 17 let | 5. |  | 19. | — | — | — | |
| 2014 | 18 let | 6. | | 6. | — | — | — | |
| 2015 | 19 let | 4. | | 3. | — | — | — | |
| 2016 | 20 let | 10. | 4. | 21. | 39. | — | 23. | |
| 2017 | 21 let | | |  | 24. | 36. | 6. | |
| 2018 | 22 let | | |  | 28. | 5. | — | |
| 2019 | 23 let | | | | | 25. | 2 | |
| 2020 | 24 let | | | | 7. | 5. | — | 20. |
| 2021 | 25 let | 4. | | | — | — | — | — |
| 2022 | 26 let | | | | | 26. | — | |
| 2023 | 27 let | | | | 7. | 12. | — | |
| Aktualizováno k 24. březnu 2023 | ||||||||
Remove ads
Výsledky na vrcholných akcích
Mistrovství světa
Na světovém šampionátu poprvé startovala v rakouském Schladmingu v roce 2013. Nejprve obsadila 6. místo v obřím slalomu, aby o dva dny později na hoře Planai triumfovala v 17 letech ve slalomu.[23] Na Mistrovství světa 2015, konaném v rodném Vailu a Beaver Creeku, dokázala ve slalomovém závodu obhájit jako nejmladší závodnice titul mistryně světa.[25] Titulem ze superkombinace MS 2021 v Cortině se stala nejúspěšnějším americkým lyžařem v historii světových šampionátů, když překonala pět zlatých Teda Ligetyho a osm cenných kovů Lindsey Vonnové.[27] Z Cortiny si odvezla čtyři medaile jako první lyžařka od Pärsonové v Åre 2007, jíž se tento výkon podařil na jediném šampionátu a celkově pátá v historii.[28] Na francouzském MS 2023 přidala zlato v obřím slalomu a jako první lyžař v historii vyhrála na šestém šampionátu v řadě. V Méribelu přidala stříbra ze slalomu a Super-G. S celkovými čtrnácti medailemi ze sedmnácti odjetých závodů ji v historických statistikách zařadilo na druhou příčku za Němku Christl Cranzovou, která závodila ve 30. letech 20. století.[6]
| Rok | Věk | Slalom | Obří slalom | Super-G | Sjezd | Kombinace |
| 2013 | 17 let | 1. | 6. | — | — | — |
| 2015 | 19 let | 1. | 8. | — | — | — |
| 2017 | 21 let | 1. | 2. | — | — | — |
| 2019 | 23 let | 1. | 3. | 1. | — | — |
| 2021 | 25 let | 3. | 2. | 3. | — | 1. |
| 2023 | 27 let | 2. | 1. | 2. | — | DSQ2 |
| DSQ2 – diskvalifikace ve 2. kole | ||||||
Zimní olympijské hry
.jpg)
Při první olympijské účasti na Zimních olympijských hrách 2014 v Soči potvrdila ve slalomu roli favoritky. Po první jízdě ve středisku Roza Chutor vedla a ve druhém kole téměř upadla. S náskokem více než půl sekundy zvítězila. Tři týdny před svými devatenáctými narozeninami se tak stala nejmladší šampionkou slalomu v olympijské historii.[2][3][4] O tři dny dříve skončila pátá v deštivém obřím slalomu, když ji od medaile dělilo 23 setin sekundy.[29]
Na Zimní olympijské hry 2018 přijížděla do Pchjongčchangu jako vedoucí závodnice průběžného pořadí Světového poháru. Úvodní obří slalom vyhrála a druhým olympijským zlatem se přiřadila k Tedu Ligetymu a Andree Meadové Lawrenceové, kteří jako jediní američtí alpští lyžaři dokázali dvakrát triumfovat pod pěti kruhy. Ve své druhé nejlepší diciplíně prodělala v předchozím čtyřletém cyklu zlepšení i díky přípravě se specialistou na obří slalom Ligetym.[5] Jako hlavní favoritka na zlato[30][31] skončila s téměř sekundovou ztrátou na druhém místě superkombinačního závodu[30] a čtvrtá ve slalomu. Na vrcholné soutěži tak nezískala slalomářské zlato poprvé od svého premiérového titulu na MS 2013.[31]
Na pekingskou Zimní olympiádu 2022 přijížděla v pozici průběžné lídryně Světového poháru. Jako druhá lyžařka historie nastoupila na jediných hrách do všech šesti závodů.[32] Favoritkou byla v technických disciplínách a superkombinaci. Svou roli však nezvládla, když se dopustila největšího výpadku v kariéře. Na tratích obou slalomů i obřího slalomu vypadla již v úvodní části tratě, což komentovala slovy: „Celých 60 % výpadků v mé kariéře se stalo na těchto olympijských hrách.“ [33][34]
| Rok | Věk | Slalom | Obří slalom | Super-G | Sjezd | Kombinace | Týmy |
| 2014 | 18 let | 1. | 5. | — | — | — | — |
| 2018 | 22 let | 4. | 1. | — | — | 2. | — |
| 2022 | 26 let | DNF1 | DNF1 | 9. | 18. | DNF2 | 4. |
| DNF1/2 – nedojela do cíle v 1. nebo 2. kole | |||||||
Remove ads
Osobní život
Otec Jeff Shiffrin vyrostl v New Jersey, ale jakožto lyžař trávil víkendy s rodinou ve Vermontu, kde byly ideální podmínky na lyžování. Jako vysokoškolák pak závodil za Dartmouth College v New Hampshiru.[35] Její matka Eileen Shiffrinová lyžovala na střední škole v severovýchodním státě Massachusetts v části Berkshires[36] a bratr Taylor Shiffrin (nar. 1992) závodil za univerzitu v Denveru.[37]
Na začátku února 2020 oznámila Shiffrinová přerušení kariéry kvůli úmrtí 65letého otce. Podle italského deníku Gazzetta dello Sport zemřel na následky zranění pádu ze střechy nového domu v coloradském Edwardsu.[38] Sezóna 2019/2020 však byla po odjetí závodu 29. února 2020 v italském La Thuile předčasně ukončena pro pandemii koronaviru. Celkově v ní obsadila druhé místo za Brignoneovou, rovněž tak druhou příčku ve slalomu za Vlhovou.
V létě 2021 oznámila vztah s norským lyžařem Aleksandrem Aamodtem Kildem, vítězem velkého křišťálového globu z roku 2020.[39]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads