Miloslav Rozner

Miloslav Rozner (* 29. března 1977 České Budějovice) je český manažer a politik. Před vstupem do politiky byl manažerem hudební skupiny Argema. Roku 2015 se stal členem hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), v němž do roku 2018 zastával post člena předsednictva hnutí. V letech 2017 až 2021 byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR. V dubnu 2022 byl za své výroky zpochybňující existenci koncentračního tábora Lety odsouzen k půlročnímu podmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin popírání genocidy.^[1][2] Půlroční trest odnětí svobody podmíněně odložený na jeden rok je pravomocný.^[3]

Miloslav Rozner
Miloslav Rozner na jednání Volebního výboru PS PČR v únoru 2018.
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 21. října 2017 – 21. října 2021
Stranická příslušnost
Členství	SPD (2015–?)
Nestraník
do zastupitelstva	za SPD (2022)
Narození	29. března 1977 (48 let) České Budějovice Československo Československo
Choť	ženatý
Děti	dva synové
Sídlo	Týn nad Vltavou
Profese	politik
Commons	Miloslav Rozner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pracoval v pekárně a na benzínové pumpě. V 90. letech 20. století začal organizovat koncerty skupiny Argema. Během let 1996 až 2012 zorganizoval 887 kulturních akcí.^[4]

Miloslav Rozner je ženatý, má dva syny. Žije v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku.^[5]

Politické působení

Před volbami do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 se stal lídrem kandidátky hnutí Svoboda a přímá demokracie v Jihočeském kraji. Působil v té době jako stranický expert na kulturu. Díky tomu se účastnil předvolební debaty o kultuře v České televizi^[6], kde na sebe upozornil tím, že nezvládl odpovědět na některé otázky moderátora Jakuba Železného.^[6][7][8]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny uspěl, přičemž ze všech zvolených poslanců a poslankyň získal nejméně preferenčních hlasů.^[9] Stal se mimo jiné členem volebního výboru a mandátového a imunitního výboru Sněmovny^[10] a v polovině prosince 2017 byl zvolen také předsedou sněmovní komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu.^[11][12]

Na sjezdu SPD v prosinci 2017 zpochybnil existenci koncentračního tábora v Letech, když při kritice vládního rozhodnutí o odkupu tamního vepřína hovořil o „likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku“, za což na něj poslanec a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podal trestní oznámení.^{[13][14][15][16][17]} Policie nejdřív oznámení odložila,^[18] státní zastupitelství jí ale vrátilo případ k opětovnému prověření.^[19] V prosinci 2018 policie požádala Sněmovnu o vydání Roznera k trestnímu stíhání pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.^[20][21]

V květnu 2018 zpravodajský server iROZHLAS informoval, že se Rozner ve své českobudějovické poslanecké kanceláři dlouhodobě nevyskytuje.^[22][23]

V červenci 2018 odešel z postu člena předsednictva hnutí SPD, když se rozhodl na volební konferenci hnutí tuto pozici neobhajovat. Delegátům řekl, že z vysoké politiky nechce vybrousit, ale hodlá se plně věnovat vedení jihočeské organizace hnutí.^[24][25][26]

V krajských volbách v roce 2020 kandidoval na 4. místě kandidátní listiny SPD v Jihočeském kraji, ale nebyl zvolen.^[27]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval za hnutí SPD na 2. místě kandidátky v Jihočeském kraji, ale neuspěl (stal se však prvním náhradníkem).^[28][29][30]

V komunálních volbách v roce 2022 neúspěšně kandidoval již jako nestraník do zastupitelstva Týna nad Vltavou, a to z posledního 13. místa kandidátky hnutí SPD.^[31]