Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020
volby v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Volby do krajských zastupitelstev České republiky 2020 proběhly 2. a 3. října 2020 současně s prvním kolem voleb do Senátu.[1] Byli zvoleni krajští zastupitelé ve 13 krajích mimo hlavní město Prahu, kde má pravomoci obdobné krajskému zastupitelstvu Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Jednalo se o šesté volby do zastupitelstev krajů v České republice. Vzhledem k pandemii covidu-19 vláda schválila zákon, který umožnil volit lidem v karanténě.[2] Náklady na hygienická opatření činily okolo 24 milionů korun a celkový rozpočet krajských a senátních voleb byl ve výši 450 milionů korun.[3]
Do zastupitelstev kandidovalo celkem 9 728 lidí, z toho 7 048 mužů (72,5 %) a 2 680 žen (27,5 %). Průměrný věk byl 48 let. Nejstaršímu kandidátu bylo 91 let a byl také nejstarším v dosavadní historii krajských voleb. Bez politické příslušnosti bylo 37 % kandidátů. Ve 13 krajích zaregistrovalo 85 subjektů celkem 215 kandidátních listin.[4] Celkový počet křesel v krajských zastupitelstvech byl 675.
Remove ads
Příprava voleb
Kandidátní listiny musely strany a hnutí podat nejpozději do úterý 28. července 2020, a to do 16.00 hodin příslušnému krajskému úřadu. Kandidovat mohl občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a byl přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu příslušného kraje.[5]
Státní volební komise 18. srpna 2020 vylosovala kandidujícím subjektům pořadová čísla, určená k označení volebních lístků. Těch bylo celkově o 4 méně než v předchozích volbách roku 2016.[6] Volební lístky se začaly tisknout 2. září.[7] Na přelomu srpna a září rovněž média informovala o tom, že pandemie covidu-19 ovlivní jak přípravu volebních místností, tak i složení volebních komisí, neboť zejména senioři často odřekli svou účast.[7][8] Ministerstvo vnitra s ohledem na to snížilo počty členů komisí.[8]
Remove ads
Pozadí
Předchozí volby vyhrálo hnutí ANO. ČSSD utrpěla poměrně výraznou porážku a ztratila mnoho mandátů a skončila druhá.[9] V roce 2017 se konaly volby do PSP ČR, které vyústily v opětovné vítězství ANO, ČSSD skončila šestá. Pravicová ODS skončila ve sněmovních volbách druhá, následována Piráty a hnutím SPD.[10] Od té doby ODS a Piráti soupeřili o pozici hlavní opoziční strany.[11]
Hnutí TOP 09 a STAN jednala o možné volební spolupráci, ale v prosinci roku 2019 jednání skončila a hnutí se rozhodla spolupracovat pouze v několika krajích.[12] V únoru roku 2020 ODS a TOP 09 v Plzeňském kraji schválily společnou kandidátku, která umožnila kandidátům TOP 09 kandidovat na kandidátce ODS.[13] Podobné smlouvy byly schváleny i v Pardubickém kraji a Moravskoslezském kraji.[14][15] ODS také vytvořila volební koalice s KDU-ČSL v Karlovarském kraji[16] a se STAN a Východočechy v Královéhradeckém kraji.[17]
Česká pirátská strana spolupracovala se STAN v Olomouckém kraji, v ostatních krajích se však rozhodla vystupovat samostatně.[18]
Hnutí Trikolóra uzavřelo dohodu se Svobodnými a Soukromníky, tyto dohody byly uzavřeny ve většině krajů. Tyto volby byly pro hnutí Trikolóra prvními od jejího ustanovení.[19]
Pandemie covidu-19
Volby proběhly během pandemie onemocnění covidu-19, v červenci 2020 bylo oznámeno, že lidé v karanténě nebudou moci volit. Opoziční strany toto rozhodnutí kritizovaly.[20] To vedlo vládu k přípravě zákonů, které umožní lidem v karanténě volit. Byly představeny 4 možnosti volby – drive-in volby z automobilu, volba prostřednictvím zastoupení nebo speciální volební komise, která může navštívit lidi v karanténě a byly oznámeny speciální volební okrsky.[21] Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček oznámil, že Parlament by měl schválit všechny tyto možnosti. Strany TOP 09, STAN a Piráti se rozhodli podpořit pouze volby pomocí drive-in a speciální volební okrsky. ODS se rozhodla podpořit drive-in a speciální okrsky, ale byla proti volbě s pomocí zástupce.[22]
Remove ads
Kampaň
ANO 2011 (ANO)
.jpg)
Hnutí se rozhodlo kandidovat ve všech regionech samostatně, také se rozhodlo na kandidátku zapsat mnoho poslanců hnutí.[23] Hnutí ANO bylo bráno jako favorit voleb, mělo v předcházejícím volebním období 5 hejtmanů a nejvyšší počet mandátů v krajských zastupitelstvech. Dle volebních modelů bylo očekáváno, že hnutí ANO zvítězí ve všech krajích, kromě Libereckého a Středočeského.[24] Krom dosavadních hejtmanů hnutí kandidovali na hejtmanské posty například poslanec Martin Kolovratník v Pardubickém kraji nebo 1. náměstek plzeňského primátora Roman Zarycký.
Hnutí spustilo kampaň 3. září 2020, kampaň byla provázána slogany "Ukázaná platí" a "Činy místo slov." Hnutí doufalo v to, že voliči ocení jejich dosavadní práci v krajích a ve vládě.[25]
Občanská demokratická strana (ODS)
Martin Kupka byl zvolen volebním manažerem pro krajské volby, také kandidoval na hejtmana Středočeského kraje. Mezi další kandidáty na hejtmany patřili bývalý policejní prezident Martin Červíček, bývalý ministr průmyslu a obchodu v Nečasově vládě Martin Kuba a bývalý náměstek ministra školství Jiří Nantl. ODS v některých krajích kandidovala ve spolupráci s menšími stranami. Kupka připustil, že kampaň strany je ovlivněna pandemií onemocnění covid-19 a její omezení oddálilo spuštění kampaně a změnilo zacílení primárně na sociální sítě.[26]
ODS spustila kampaň dne 24. června 2020 se sloganem "Postavme Česko na nohy" a "Změňme to spolu".[27]
Česká pirátská strana (Piráti)
Česká pirátská strana spustila kampaň dne 22. června 2020.[28] Kampaň běžela pod heslem "Šance změnit budoucnost". Strana ve většině krajů kandidovala samostatně, pouze v Olomouckém kraji kandidovala ve spojení s hnutím Starostové a nezávislí, společným kandidátem na hejtmana zde byl manažer a olomoucký zastupitel Josef Suchánek z hnutí STAN.[29] Také v ostatních krajích na hejtmany kandidovaly obvykle nové tváře známé spíše z komunální politiky nežli celostátně.
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
.jpg)
Michal Hašek se 23. dubna 2020 stal volebním manažerem, na tuto pozici byl vybrán lídrem strany Janem Hamáčkem.[30] Strana v přecházejícím volebním období držela 5 hejtmanských křesel, Ivana Stráská, Jiří Běhounek, Martin Netolický a Jiří Štěpán se rozhodli jít do dalších voleb jako kandidáti na hejtmana za ČSSD,[26][31] Josef Bernard se rozhodl jít do dalších voleb jako kandidát na hejtmana za STAN.[32] Novým kandidátem na hejtmana byl například Robin Povšík ve Středních Čechách nebo Marek Šlapal v Jihomoravském kraji. Strana se v některých krajích rozhodla vytvořit volební koalice pro zmírnění očekávaných ztrát.[33] Dle průzkumů by ČSSD neměla překročit požadovaných 5 % v 10 z 13 krajů.[34] ČSSD tak vytvořila koalice v Pardubickém, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji.[35] Strana také čelila hnutím, které vznikly oddělením z ČSSD, jako například Změna 2020 vedená v Jihočeském kraji Jiřím Zimolou[36] nebo Idealisty.cz v Jihomoravském a dalších krajích.[37]
Dne 4. července 2020 bylo oznámeno, že byla vypovězena volební aliance Lepší sever v Ústeckém kraji. Vedení regionální organizace uvedlo, že by chtělo pokračovat v alianci, ale že rozhodnutí přišlo z vedení strany.[38] To vedlo k rozluce, kdy se vedení ČSSD rozhodlo podat samostatnou kandidátku v Ústeckém kraji i bez podpory místní organizace. Na kandidátce se tak objevil např. bývalý poslanec Jaroslav Krákora nebo kontroverzní politik Petr Benda, který dříve kandidoval na kandidátkách Dělnické strany sociální spravedlnosti nebo Národních socialistů - levice 21. století. Kandidátka byla podporována také hnutím Pro Sport. Lídr krajské organizace Miroslav Andrt uvedl, že pro něj bylo šokující, když vedení strany ignorovalo demokratické principy. Krajská organizace se rozhodla podat vlastní kandidátku pod názvem Lepší sever, kdy členové ČSSD na kandidátce rezignovali na svoje členství ve straně.[39] Nominace Petra Bendy byla široce kritizována z důvodu jeho dřívějších spojení s neonacistickou DSSS.[40]
ČSSD spustila kampaň 26. června 2020, kampaň byla kvůli pandemii onemocnění covid-19 zahájena přes digitální stream.[41] Při kampani bylo užito sloganu "Nejdřív lidé, potom kampaň," hlavním heslem kampaně bylo "V krizi vás ochráníme".[42] Strana v kampani sázela na popularitu předsedy strany a ministra vnitra Jana Hamáčka, který se objevoval na bilboardech.
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Svoboda a přímá demokracie chtěla získat 50 zastupitelů a nejméně ve dvou krajích se chtěla podílet na vládě. Dosud se SPD podílela na vládě v Ústeckém kraji. Volební motto bylo, že "slušný a pracující člověk musí být na prvním místě a musí dostat více peněz, bezpečí a spravedlnosti". Kampaň byla zahájena 11. července 2020.[43] Na hejtmany za hnutí kandidovali například stávající poslanci, například poslanec a místostarosta obce Všechlapy Radek Rozvoral ve Středočeském kraji nebo poslankyně Karla Maříková v Karlovarském kraji.
Starostové a nezávislí (STAN)
.jpg)
Hnutí STAN zahájilo kampaň 31. srpna 2020. Dosud Starostové měli hejtmana pouze v Libereckém kraji, kde vládlo s hnutím provázané uskupení Starostové pro Liberecký kraj. Při zahájení kampaně použilo česnek, jako symboliku kampaně s poznámkou, že cibule léčí. Lídr strany Vít Rakušan uvedl, že věří, že kraje potřebují regeneraci.[44] Heslem bylo "Kraje potřebují změnu" a "Staráme se o obce, postaráme se i o kraj".
V řadě krajů Starostové kandidovali v koalici, například v Karlovarském kraji s KOA a TOP 09, v Královéhradeckém s ODS a Východočechy a v Olomouckém s Piráty.
Svůj hejtmanský post obhajoval na Liberecku Martin Půta, dále na hejtmany kandidovali například bývalý primátor Karlových Varů Petr Kulhánek z Karlovarské občanské alternativy v Karlovarském kraji, bývalý hejtman za ČSSD Josef Bernard v Plzeňském kraji, novinářka a starostka Mnichovic Petra Pecková ve Středočeském kraji, manažer a olomoucký zastupitel Josef Suchánek v Olomouckém kraji, poslanec a náměstek hejtmana Petr Gazdík ve Zlínském kraji nebo bývalý ministr pro místní rozvoj a předseda Svazu měst a obcí František Lukl v Jihomoravském kraji.
TOP 09
Strana TOP 09 použila pro kampaň slogan "Pohněme s tím, společně!". Strana se rozhodla v každém kraji ustanovit koalice s jinými stranami.[45] Kandidovala tak například s hnutím STAN, s ODS, s KDU-ČSL nebo s mimoparlamentními stranami jako je hnutí HLAS, Strana zelených, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) nebo s hnutím Idealisté.
KDU-ČSL
Heslem KDU-ČSL bylo "Máme klíčová řešení", hlavním motivem kampaně byl klíč. Strana obhajovala jeden hejtmanský mandát, a to mandát Jiřího Čunka ve Zlínském kraji. V některých krajích strana kandidovala v koalici, například v Olomouckém kraji s TOP 09, Zelenými a ProOlomouc, nebo v Libereckém a Jihočeském kraji s TOP 09, ve Středních Čechách lidovci podporovali hnutí STAN. Jinde, například ve Zlínském, Moravskoslezském nebo Jihočeském kraji strana kandidovala samostatně.
Na hejtmana kandidoval například předseda strany a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka v Olomouckém kraji, starosta Velatic a stand-up komik Jan Grolich v Jihomoravském kraji, historik a moderátor František Talíř v Jihočeském kraji, náměstek hejtmana a exhejtman Roman Línek v Pardubickém kraji nebo bývalý ministr pro vědu a výzkum a vicepremiér Pavel Bělobrádek v Královéhradeckém kraji. Zlínský hejtman, senátor a bývalý ministr pro místní rozvoj a vicepremiér Jiří Čunek svůj mandát obhajoval.
.jpg)
Trikolóra
Trikolóra se v těchto volbách poprvé účastnila důležitějších voleb. Hnutí ustanovilo koalice se Svobodnými a Stranou soukromníků a s nezávislými. Vedení strany mělo v plánu objíždět zemi v dodávce.[19] Na hejtmana kandidoval například podnikatel Antonín Fryč ve Středních Čechách, předseda Strany soukromníků Petr Bajer v Pardubickém kraji, lékař Jaromír Bernátek ve Zlínském kraji a poslankyně a 1. místopředsedkyně hnutí Zuzana Majerová Zahradníková v Olomouckém kraji.
Kontroverze a kritiku vzbudily plakáty v Rokytnici nad Rokytnou, na kterých Trikolora označovala bývalého vicepremiéra a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga "poskokem vraha". Tento text byl doprovázený fotografií Schwarzenberga při oficiálním setkání s kosovským prezidentem Hashihem Thacim. Vedení Trikolory tyto plakáty označilo za neoficiální iniciativu místního sdružení.[46]
Remove ads
Celkové výsledky stran
Volební účast byla 37,95 %, nejmenší 32,71 % v Moravskoslezském kraji, největší 41,19 % ve Zlínském kraji.[52]
Remove ads
Kraje
Středočeský kraj
Novou koalici sestavili zástupci STAN, ODS, Pirátů a Spojenců pro Středočeský kraj, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 50 hlasů z 65. Hejtmankou se stala Petra Pecková, první na kandidátce STAN.[53][54] Volební účast v kraji byla 40,66 %.[55]
Výsledky
|
|
|
|
|
|
Kandidátní listiny
Jihočeský kraj
Novou koalici sestavili zástupci ODS, Společně pro jižní Čechy, ČSSD a Jihočechů, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 29 hlasů z 55. Hejtmanem se stal Martin Kuba z ODS.[54] Volební účast v kraji byla 39,51 %.[62]
Výsledky
|
|
|
|
|
|
|
|
Kandidátní listiny
Plzeňský kraj
Novou koalici sestavili zástupci STAN, Pirátů a ODS s TOP 09, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 25 hlasů z 45. Hejtmankou se stala Ilona Mauritzová z ODS.[54] Volební účast v kraji byla 38,80 %.[73] V únoru 2022 se po rozpadu koalice stal novým hejtmanem Rudolf Špoták.
Výsledky
|
|
|
|
|
|
|
|
Kandidátní listiny
Karlovarský kraj
Novou koalici po dlouhém vyjednávání (více než 2 měsíce jednání) sestavili zástupci STAN, Pirátů, koalice ODS a KDU-ČSL, hnutí Místních, Volby pro kraj a SNK1, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 25 hlasů z 45. Hejtmanem se stal Petr Kulhánek ze STAN.[54] Volební účast v kraji byla 34,94 %.[81]
Ústecký kraj
Novou koalici sestavili po volbách zástupci ANO, ODS a koalice Spojenci pro kraj (JsmePRO, TOP 09, Zelení, SNK ED, LES a další), kteří mají v zastupitelstvu dohromady 29 hlasů z 55. Hejtmanem se stal Jan Schiller z ANO.[54] Volební účast v kraji byla 31,3 %.[84]
Liberecký kraj
Novou koalici sestavili po volbách zástupci Starostů pro Liberecký kraj, Pirátů a ODS, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 32 hlasů z 45. Hejtmanem se stal Martin Půta z SLK.[54] Volební účast v kraji byla 40,41 %.[90]
|
|
|
|
|
|
Královéhradecký kraj
Novou koalici sestavili po volbách zástupci koalice ODS, STAN a Východočechů, Pirátů, Koalicí pro Královéhradecký kraj a Spojenci pro Královéhradecký kraj, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 27 hlasů z 45. Hejtmanem se stal Martin Červíček z ODS.[54] Volební účast v kraji byla 41,01 %.[98]
Výsledky
|
|
|
|
|
|
|
|
Kandidátní listiny
Pardubický kraj
Novou koalici sestavili po volbách zástupci koalice 3PK-Pro prosperující Pardubický kraj, koalice ODS a TOP 09, Koalice pro Pardubický kraj a STAN, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 27 hlasů z 45. Hejtmanem se stal Martin Netolický z ČSSD.[54] Volební účast v kraji byla 40,87 %.[106]
Kraj Vysočina
V roce 2020 do Kraje Vysočina kandidovalo 16 subjektů, mimo jiné kandidovali šéf agentury Dobrý den Luboš Rafaj, předseda senátu Miloš Vystrčil, starostové Ladislav Med, Jan Tecl, Karolína Koubová, Pavel Pacal, Martin Mrkos, Roman Fabeš, Lukáš Vlček, hejtman a poslanec Jiří Běhounek, poslanci Michal Šmarda, Radek Zlesák, Josef Kott, Monika Oborná, Jan Pošvář, Vít Kaňkovský, aktivistka a předsedkyně Strany Zelených Anna Gümplová a jihlavský aktivista Zdeněk Kučírek.[112] Z důvodu epidemie nemoci covid-19 a nařízení karantény pro některé občany bylo umožněno volit lidem v karanténě ve středu 30. září 2020 z automobilu v tzv. drive-in hlasování, v kraji Vysočina se takto hlasovalo v každém okresním městě.[113][114]
V Kraji Vysočina došlo ke kuriózní situaci, kdy se do krajského zastupitelstva nedostala koalice Pro TOP Vysočinu o jediný hlas,[115] v říjnu bylo oznámeno, že podá stížnost ke krajskému soudu a bude žádat přepočet hlasů.[116] Krajský soud v Brně tuto stížnost zamítl.[117]
Volby vyhrálo ANO, získalo 18,48 %, druhá byla strana Piráti s 13,2 % a třetí byla koalice ODS a Starostové pro občany s 13,19 %. Do zastupitelstva se dostaly ještě strany KDU-ČSL, Starostové pro Vysočinu, ČSSD a KSČM.[118] Dle politologa Daniela Hanzla je možné, že vítězné hnutí ANO nebude v kraji vládnout a nastane situace, že se spojí strany ODS, KDU-ČSL, Piráti a STAN. Kandidát na hejtmana z ANO Martin Kukla sdělil, že vyřazení vítězného ANO je podraz na voliče, s tímto názorem se Hanzl neztotožnil.[119] Dne 5. října pokračovaly povolební vyjednávání, kdy Kukla prohlásil, že by mělo být nabídnuto vedení kraje ANO. Vítězslav Schrek z ODS však sdělil, že se vyjednává rada kraje bez ANO.[120] Dne 5. října se vyjádřil politolog Petr Šmergl tak, že je možné, že by stávající hejtman Jiří Běhounek mohl pokračovat v pozici hejtmana, získal totiž velké množství preferenčních hlasů.[121] Dne 6. října ANO nabídlo post hejtmana jinému subjektu, dle vyjádření lídra Martina Kukly nechtějí blokovat vytvoření krajské rady. Bylo také zmíněno, že se připravuje koalice ODS, KDU-ČSL, Pirátů a STAN. Strana ODS uvedla, že si nepřeje jako hejtmana lídra ANO Martina Kuklu. Stejně tak se vyjádřila i lídryně Pirátů Hana Hajnová. Vedení ČSSD dalo krajskému vedení strany mandát k jednání s ANO i jinými stranami, dle vyjádření České televize je ANO ochotno ponechat mandát hejtmana Jiřímu Běhounkovi z ČSSD. Bylo zmíněno, že pokud by stížnost TOP 09 uspěla a do krajského zastupitelstva se dostali i zástupci koalice Pro TOP Vysočinu, tak by KSČM a STAN přišli každý o jeden mandát.[122] Koalice Pro TOP Vysočinu 5. října rozhodla, že podá stížnost k soudu. Pokud by soud uznal stížnost za oprávněnou, tak dojde k přepočtu hlasů.[123] Dne 16. října koalice Pro TOP Vysočinu podala žalobu ke Krajskému soudu se sídlem v Brně.[124] Z důvodu podané žaloby došlo k posunu ustavujícího zastupitelstva, to se mělo konat dne 20. října, ale bylo odsunuto.[125] Žaloba však byla zamítnuta a složení zastupitelstva se tak nezměnilo.[126]
Dne 7. října 2020 se dohodly strany ODS a Starostové pro občany, Piráti, KDU-ČSL, ČSSD a Starostové pro Vysočinu. Hejtmanem by měl být zvolen lídr ODS a Starostů pro občany Vítězslav Schrek, KDU-ČSL získá pozice náměstka a radního, Piráti získají pozice prvního náměstka a radního, Starostové pro Vysočinu získají také pozice náměstka a radního, ČSSD získá pozice druhého náměstka a radního. Nynější hejtman Jiří Běhounek by měl zůstat krajským zastupitelem, neměl by být náměstkem hejtmana. Lídr hnutí ANO Martin Kukla prohlásil, že vítězné místo ANO bylo ukradeno ostatními stranami. Také prohlásil, že stranám budoucí koalice nezáleží na Kraji Vysočina a že jdou po kumulaci placených funkcí a navýšení odměn.[127] Dle iDnes.cz dojde k navýšení počtu uvolněných funkci o jednoho uvolněného zastupitele (pro ČSSD), mezi uvolněnými zastupiteli by mohli být hejtman Vítězslav Schrek (ODS), 1. náměstkyní by mohla být Hana Hajnová (Piráti), 2. náměstkem by měl být Vladimír Novotný (ČSSD), náměstky by měli být Lukáš Vlček (STAN) a zatím neznámý kandidát za KDU-ČSL, radními by mohli být Karel Janoušek (ODS), Jan Břížďala (Piráti), Pavel Pacal (Pro Třebíč) nebo i další. Lukáš Vlček by se při případném angažmá v radě kraje měl vzdát pozice starosty Pacova.[128] Dne 21. října 2020 bylo oznámeno že v radě kraje Vysočina budou Vítězslav Schrek, Hana Hajnová, Vladimír Novotný, Miroslav Houška (za KDU-ČSL), Lukáš Vlček, Jan Břížďala, Karel Janoušek, Jan Tourek (za KDU-ČSL) a Roman Fabeš (Starostové pro Vysočinu).[129] Koaliční smlouva byla podepsána v tzv. Modrém domě v Jihlavě dne 26. října 2020.[130] Ustavující jednání zastupitelstva se konalo 18. listopadu, kdy tak byl jmenován hejtmanem Vítězslav Schrek.[131]
Jihomoravský kraj
Novou koalici sestavili po volbách zástupci KDU-ČSL, Pirátů, ODS a Svobodných a Starostů pro jižní Moravu, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 37 hlasů z 65. Hejtmanem se stal Jan Grolich z KDU-ČSL.[54] Volební účast v kraji byla 38,82 %.[136]
Olomoucký kraj
Novou koalici sestavili po volbách zástupci Pirátů+STAN, Spojenců-Koalice pro Olomoucký kraj a ODS, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 32 hlasů z 55. Hejtmanem se stal Josef Suchánek ze STAN.[54] Volební účast v kraji byla 37,29 %.[145]
Zlínský kraj
Novou koalici sestavili po volbách zástupci ANO, Pirátů, ODS a ČSSD, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 24 hlasů z 45. Hejtmanem se stal Radim Holiš z ANO.[54] Volební účast v kraji byla 41,19 %.[149]
Moravskoslezský kraj
Novou koalici sestavili po volbách zástupci ANO, ODS a TOP 09, KDU-ČSL a ČSSD, kteří mají v zastupitelstvu dohromady 46 hlasů z 65. Hejtmanem se stal Ivo Vondrák z ANO (nicméně od února 2023 je nestraníkem).[54] Volební účast v kraji byla 32,71 %.[157]
Remove ads
Poznámky
- podle navrhující strany
- podle politické příslušnosti
- nezahrnuje hlasy v koalici
- nezahrnuje hlasy v různých koalicích
- Strana nikde nekandidovala samostatně
- strany koalice v minulém období kandidovaly samostatně a v jiných koalicích
- hnutí v minulém volebním období kandidovalo v rámci koalice
- hnutí v minulých volbách kandidovalo v koalici
- strany v minulých volbách kandidovaly samostatně
- strana v minulých volbách kandidovala v koalici
- strany v minulých volbách kandidovaly samostatně, případně v jiných koalicích
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads