Mistrovství světa v atletice 2011

13. mistrovství světa v atletice From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

13. mistrovství světa v atletice (oficiálním anglickým názvem: IAAF World Championship in Athletics Daegu 2011) se konalo od 27. srpna do 4. září 2011 na stadiónu Daegu World Cup Stadium v Tegu (Daegu) v Jižní Koreji a jeho okolí (maraton, chodecké závody). Na programu bylo celkově 47 disciplín (24 mužských a 23 ženských), kterých se zúčastnilo celkově 1945 atletů a atletek z 202 členských zemí.[1] O jediný světový rekord, který na MS padl se postarali jamajští sprinteři Nesta Carter, Michael Frater, Yohan Blake a Usain Bolt ve štafetě na 4×100 metrů, když původní hodnotu z roku 2008 37,10 s vylepšili o šest setin sekundy na 37,04 s.

Stručná fakta Místo, Země ...
Remove ads

Pořadatelství

O pořádání 13. mistrovství světa v lehké atletice byl rekordní zájem. Dne 4. dubna 2006 IAAF oznámil, že devět zemí (Maroko - Casablanca, Jižní Korea - Tegu, Spojené arabské emiráty, Španělsko - Barcelona nebo Valencia, Rusko - Moskva, Austrálie - Brisbane, Švédsko - Göteborg, Chorvatsko - Split a Spojené státy - Chicago, New York nebo San Francisco) projevilo zájem o pořádání mistrovství světa. 1. prosince 2006 potvrdily závazný zájem Brisbane, Tegu, Moskva a Göteborg.[2] Göteborg ale za nedlouho odstoupil z důvodu nedostatečné finanční podpory od švédské vlády. Na zasedání rady IAAF 27. března 2007 v Mombase bylo oznámeno, že vítězným kandidátem je Tegu.[3]

Remove ads

Absence

Světového šampionátu se nezúčastnila také řada medailistů z předchozího MS v Berlíně 2009 a atleti, kteří z důvodu nemoci, pozitivního dopingového nálezu či dlouhodobého zranění nemohli do Tegu odcestovat.

Ochuzena byla mužská stovka, kde nestartovali kvůli zranění Američan Tyson Gay a Jamajčan Asafa Powell (držitel nejrychlejšího výkonu roku na 100 m časem 9,78 s.).[4] Jeho krajan Steve Mullings měl naopak podruhé v kariéře pozitivní dopingový nález.[5] Trest hrozí také Američanovi Mikeu Rodgersovi, který měl rovněž v těle zakázaný stimulant a nominace se dobrovolně vzdal.[6]

V desetiboji se nepředstavil olympijský vítěz Bryan Clay (zranění kolene) a chyběl rovněž halový mistr Evropy v sedmiboji z roku 2011 Bělorus Andrej Kravčenko.[6][7]

Kvůli zranění nohy nemohl v soutěži výškařů obhajovat titul Rus Jaroslav Rybakov a chyběl i jeho krajan Andrej Silnov, který na ruském šampionátu skončil na 4. místě.[8] K nominaci mu nepomohlo ani vítězství na Diamantové lize v Londýně, kde 6. srpna překonal 236 cm.[9] Neopakovala se tak stejná situace jako v roce 2008, kdy byl Silnov dodatečně nominován na úkor Andreje Těrešina na letní olympijské hry. Mezi ženami nestartovala halová mistryně Evropy a bronzová medailistka z MS 2009 a ME 2010 Němka Ariane Friedrichová (natrhlá Achilova šlacha) a také Američanka Chaunté Loweová, která se podruhé stala matkou a na americkém šampionátu se na MS nekvalifikovala.[6][10]

Medaili nevybojovala ani americká překážkářka Lolo Jonesová, dvojnásobná halová mistryně světa v běhu na 60 m překážek, které zranění znemožnilo absolvovat americkou kvalifikaci.[6] Na startu se neobjevily také medailistky z halového ME 2011, bronzová Christina Vukičevičová z Norska a zlatá Carolin Nytraová z Německa, které v roce 2010 patřil nejrychlejší čas mezi Evropankami (12,57 s).[11][12]

Kvůli zranění pravého kotníku, které si přivodil na evropském šampionátu do 23 let v Ostravě, chyběl halový světový rekordman v trojskoku Teddy Tamgho.[13] Titul v běhu na 800 metrů neobhájil také Jihoafričan Mbulaeni Mulaudzi, kterého o šampionát připravilo zranění zadního stehenního svalu a zad.[14] Mistryně světa v hodu oštěpem z roku 2009 Němka Steffi Neriusová naopak ukončila atletickou kariéru, španělské stýplařce (3000 m přek.) Martě Domínguezové se narodil potomek a pro zranění odřekla účast také vítězka maratonu, Číňanka Paj Süe.[6]

Remove ads

Česká účast

Podrobnější informace naleznete v článku Česko na Mistrovství světa v atletice 2011.

Světového šampionátu se zúčastnilo 21 českých atletů (8 mužů a 13 žen).[15] V nominaci chyběl mj. překážkář Petr Svoboda, který kvůli zranění předčasně ukončil sezónu.[16] Největšího úspěchu mimo medaile dosáhl výškař Jaroslav Bába, který obsadil 4. místo a také oštěpař Vítězslav Veselý.[17] První medaili (stříbrnou) přidala dne 2. září oštěpařka Barbora Špotáková, která výkonem 71,58 metru zaostala pouze za Rusku Abakumovovou, ale ta musela medaili v roce 2018 vrátit kvůli pozitivnímu testu na doping. [18]

Program

HRozběh QKvalifikace ½Semifinále FFinále
Další informace Datum →, 27.8. ...
Další informace Datum, 27.8. ...
Remove ads

Medailisté

Muži

Další informace Soutěž, Zlato ...

Ženy

Další informace Soutěž, Zlato ...
Remove ads

Medailové pořadí

Další informace Umístění, Stát ...
Remove ads

Zúčastněné země

(v závorkách uvedeny počty vyslaných sportovců)

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads