Monty Python: Život Briana

Na tento článek je přesměrováno heslo Život Briana. Možná hledáte: Životy Briana.

Monty Python: Život Briana, případně Monty Pythonův Život Briana nebo jen Život Briana je britská filmová komedie, natočená v roce 1979 skupinou Monty Python. Vypráví o muži, který se narodil ve stejný den jako Ježíš, jen trochu dále v téže ulici. Celý život má pak ztrpčený tím, že je zaměňován s mesiášem.

Monty Python: Život Briana
Původní název	Monty Python’s Life of Brian
Země původu	Spojené království Spojené království
Jazyk	angličtina
Délka	94 min a 93 min
Žánry	filmová komedie religious satire filmová parodie
Scénář	Graham Chapman Terry Gilliam Michael Palin John Cleese Eric Idle Terry Jones
Režie	Terry Jones
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Graham Chapman John Cleese Terry Gilliam Terry Jones Eric Idle
Produkce	Graham Chapman John Cleese Terry Gilliam Eric Idle Terry Jones Michael Palin
Hudba	Geoffrey Burgon
Kamera	Peter Biziou
Střih	Julian Doyle
Výroba a distribuce
Premiéra	1979 17. srpna 1979 (USA) 8. listopadu 1979 (Spojené království) … více na Wikidatech
Produkční společnost	HandMade Films
Rozpočet	4 mil. $
Tržby	20,7 mil. $ (celosvětově)[1] 20,2 mil. $ (USA)[1]
Předchozí a následující díl
Monty Python a Svatý Grál Monty Python Live at the Hollywood Bowl
Monty Python: Život Briana na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Film je často vnímán jako parodie organizovaných náboženství a politických projevů.^[zdroj?] Díky svému kontroverznímu přístupu k tématu náboženství se stal terčem kritiky mnoha náboženských hnutí.^[kdo?] I přesto film dodnes sbírá ocenění všeho druhu – již několikrát byl vyhlášen nejlepší komedií všech dob, například britským deníkem The Guardian.^[2][3][4]

Výrobní štáb

• Režie: Terry Jones
• Scénář a hlavní role: Graham Chapman, John Cleese, Terry Gilliam, Eric Idle, Terry Jones, Michael Palin (dohromady představují 40 různých postav^[5])
• Kamera: Peter Biziou
• Animace: Terry Gilliam
• Hudba: Geoffrey Burgon, Eric Idle
• Produkce: John Goldstone, George Harrison

Obsazení

Graham Chapman	Brian Cohen; Pyjus Čůrus; 2. mudrc
Terry Jones	Panna Manda; poustevník Šimon; spoluvězeň; a další
John Cleese	Centurion; revolucionář Reg; Velekněz; 1. mudrc; a další
Eric Idle	Drzoun; revolucionář Stan/Loretta; kamenující žena; Otto; trhovec; žalářníkův pomocník; zpívající ukřižovaný; a další
Michael Palin	Nosál; Pilát Pontský; vyléčený malomocný; revolucionář Ben; nudný prorok; pořadatel ukřižovaných; 3. mudrc; a další
Terry Gilliam	děsivý prorok; žalářník; a další
Sue Jones-Davies	revolucionářka Judita
Terence Bayler	pan Gregory; 2. centurion
Carol Clevelandová	paní Gregory; a další
Charles McKeown	falešný prorok; slepec; strážný dusící se smíchy; a další
Kenneth Colley	Ježíš Kristus
Neil Innes	zhulený Samaritán
Gwen Taylorová	paní Nosálová; žena s nemocným oslem
Bernard McKenna	Parvus; a další
George Harrison	pan Papadopulos
Spike Milligan	všemi opuštěný prorok

Opravený nápis „Římané jděte domů“, který psal Brian ve službách LFJ v noci na zeď paláce a na rozkaz centuriona ho musel ještě 100krát opsat

Produkce

První film z produkce Monty Pythonů – Monty Python a Svatý Grál – měl (přes svůj nízký rozpočet a poměrně amatérské podmínky) obrovský úspěch jak u kritiků, tak u diváků, a členové proto začali hned uvažovat o natočení dalšího celovečerního filmu. Protože všichni sdíleli nedůvěru k organizovanému náboženství, rozhodli se pro příběh, který by parodoval počátky křesťanství – stejně jako Svatý Grál parodoval Artušovské legendy.

Práce na scénáři začaly v prosinci 1976, v lednu 1978 byla hotová finální verze (po „dvou týdnech intenzivního psaní a vodního lyžování na Barbadosu“^[6]). Film měla původně produkovat společnost EMI Films, která ale na poslední chvíli z projektu odstoupila kvůli kontroverznímu obsahu.^[7] Terry Gilliam o tom později řekl: „Vycouvali z toho ve čtvrtek. Štáb měl odjet natáčet v sobotu. Katastrofa. Nejspíš si přečetli ten scénář... konečně.“^[8]

Kritickou situaci zachránil ex-Beatle a zároveň také velký fanoušek Monty Pythonů George Harrison, který se o potížích dozvěděl od svého kamaráda Erica Idlea. Rozhodl se, že celý rozpočet (3 miliony liber) pokryje z vlastních peněz, a za tím účelem založil vlastní produkční společnost Handmade Films a zaručil se vlastním domem, protože „ten film prostě chtěl vidět“ (Idle tento krok později glosoval jako „nejdražší lístek do kina v historii“). Harrison si za svou pomoc vysloužil epizodní roličku pana Papadopulose, který se krátce pozdraví a potřese si rukou s titulním hrdinou v jedné z davových scén. Jeho investice se ukázala velmi šťastnou, neboť film měl ještě větší úspěch než Svatý Grál a jen v USA vydělal 20 milionů dolarů.

Natáčelo se v tuniském městě Monastir, kde mohli tvůrci použít pozůstalé kulisy z minisérie Ježíš Nazaretský od Franca Zeffirelliho.^[9] Mnoho místních obyvatel bylo najato jako kompars. Režisér filmu Terry Jones o nich řekl: „Všichni byli najednou strašně chytří, protože předtím pracovali pro Zeffirelliho. A tak jsem pořád musel poslouchat ty postarší Tunisany, jak mi říkají: ‚No jo, ale pan Zeffirelli by to takhle určitě neudělal.'"^[8] Graham Chapman, který ještě nedlouho před natáčením trpěl těžkým alkoholismem (jehož následky jsou na něm patrné i ve Sv. Grálu), byl tak pevně rozhodnutý hrát hlavní roli Briana (na kterou si brousil zuby i John Cleese), že s pitím dokázal přestat – byl pak v takové formě, že stíhal kromě hraní i funkci doktora na place (coby vystudovaný lékař).^[10] Ve filmu si díky shodě náhod zahrál i legendární britský komik Spike Milligan, který byl tehdy v Tunisku právě na dovolené.

V listopadu 1978 bylo natáčení dokončeno a v lednu příštího roku byla na světě první verze filmu.

Kontroverze

Po svém uvedení se Život Briana podle očekávání stal terčem ostré kritiky z náboženských kruhů.^[zdroj?] Protože proti filmu protestovali různí křesťané téměř všech denominací,^[zdroj?] členové Monty Python žertovali o tom, že se jim je po 2000 letech podařilo sjednotit.^[11] Některé městské rady ve Spojeném království film zakázaly promítat, na celých 8 let byl zakázán v Irsku a na rok v Norsku (v sousedním Švédsku byl pak inzerován sloganem Je tak směšný, že jej v Norsku zakázali ^[12]). Jedno kino ve Walesu se údajně zachránilo před krachem díky tomu, že na rozdíl od své konkurence film promítalo a sjížděli se do něj diváci ze širokého okolí.^[13]

Všichni členové skupiny Monty Python jednotně odmítali obvinění, že jejich cílem bylo zesměšňovat něčí víru. V komentáři k filmu na DVD přiznávají, že film je rouhačský jen potud, že paroduje praktiky současných organizovaných náboženství – rozhodně ale neparoduje Boha jako takového. Když se ve filmu epizodně objeví Ježíš, je postava brána v podstatě vážně a s respektem. Humor začíná teprve když jeho vzdálení posluchači špatně rozumí jeho slovům o míru, lásce a toleranci („Myslím, že říkal ‚blahoslavení sýraři'“^{[pozn. 1]}). Tady autoři zesměšňují pouze malichernost náboženských sporů a schizmat založených na odlišném výkladu různých detailů v Písmu. Ježíš a Brian jsou zcela jasně ukázáni jako dvě různé osoby, což dokazuje například scéna s vyléčeným „ex-leprotikem“, který si Brianovi stěžuje, že po tom, co ho Ježíš uzdravil, ztratil svůj pravidelný příjem z žebrání. Brian sám je pak vykreslen vlastně jako charakterní postava, jen se bránící bláznivému chování všech okolo.

Mezi další parodované motivy patří nestabilita a řevnivost různých politických hnutí s podobnými cíli, které místo jednotného postupu marní energii záštiplným bojem proti sobě navzájem (Judejská lidová fronta × Lidová fronta Judeje × Všelidová judejská fronta atd.). Komické řečové vady Piláta Pontského a jeho římského přítele Pyja Čůra (Biggus Dickus) jsou narážkou na řečové zvláštnosti typické pro britské nejvyšší vrstvy. Postava revolucionáře Stana, který se začne identifikovat jako žena a žádá ostatní, aby mu říkali Loretta, pak poměrně průkopnicky otevírá problematiku transgenderu.

Poznámky

1. slovní hříčka v angličtině založená na podobě slov peacemaker „mírotvůrce“ a cheesemaker „sýrař“