Most Slovenského národního povstání
most přes Dunaj v Bratislavě From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Most Slovenského národního povstání (slovensky Most Slovenského národného povstania, ve zkratce Most SNP, v letech 1993 až 2012 oficiálně Nový most) je zavěšený most přes řeku Dunaj v Bratislavě. Jedná se o ikonický most a jeden ze symbolů hlavního města Slovenska; přítomen je na panoramatu města. Most má také klíčový dopravní význam, neboť spojuje střed města se sídlištěm Petržalka.
.JPG)
Rozpětí hlavního pole činí 303 m a 75 m kotevního pole.[1] Nachází se na dunajském říčním kilometru č. 1 869,1. V době otevření šlo o největší most svého typu (jednopilířový zavěšený) na světě. Celková výška mostu je 95 m.
Remove ads
Název
Most nese svůj název po Slovenském národním povstání, nicméně bývá také označován někdy lidově jako Most UFO, dle talíře, umístěného nahoře na pylonu.[zdroj?] V květnu 2018 byl prohlášen za slovenskou národní kulturní památku.[2][3]
Architektura a konstrukce
Architektura
Ikonický most je unikátní díky jedinému nakloněnému pylonu s vyhlídkovou terasou, restaurací a zavěšení pěti svazky lan po každé straně. Jeho mostovka je mírně klenutá. Čočkovitá restaurace vytváří protiváhu Bratislavskému hradu a dotváří panorama města při pohledu z Rázusova nábřeží. Ve své době unikátní most je symbol moderní architektury 60. let v ČSSR.
Konstrukce stavby
Dva ocelové komorové nosníky o výšce necelých 5 m s ortotropní mostovkou jsou zavěšeny na jednom pylonu, který se směrem k zemi rozděluje na dvě částí. Je vysoký 84,6 m. Celkem je celý most dlouhý 430,8 m a široký 21 m. K prvnímu pilíři je délka 74,8 m, mezi oběma pilíři potom 303 m, a od posledního ke konci 54 metrů. Hmotnost mostu činí cca 11 tisíc tun.[4]
Na hlavním pylonu je upnuto ve vrchní části na každou stranu (severní i jižní) pět svazků ocelových lan. Ze severní strany je pět lan rozmístěno takto: První dvě drží mostovku přibližně v její polovině, další v třetí čtvrtině (k Petržalské straně) a poslední těsně u petržalské strany. Ze strany jižní je všech pět lan ukotveno cca 80 m jižně od základny pylonu.
Zvláštní atrakcí je restaurace v hlavici pylonu ve výšce 80 m (v roce 2005 byla rekonstruována) spojená s vyhlídkovou plošinou. Restaurace nese název UFO, dříve se zvala Bystrica.[5] V levém pilíři mostu se nachází výtah, který spojuje restauraci s povrchem, v pravém je pak schodiště se 430 schody pro případ nouzové situace. Návštěvnost restaurace se pohybuje okolo 200 000 lidí ročně. Most je jediným ve slovenské metropoli, který v průběhu toku Dunaje nepodepírá žádný pilíř. Je považován proto za most s největším mostním rozpětím na území Bratislavy.
Remove ads
Historie mostu
Projekt
Bratislavský územní plán z konce 50. let 20. století chtěl využít zhoršujícího se stavu domů v lokalitě Vydrica jejich stržením a vybudováním nové komunikace a mostu přes Dunaj.[6] Požadavek měl zohlednit potřebu vytvoření dopravního spojení pro místní i tranzitní dopravu a napojení zamýšlené Petržalky na zbytek Bratislavy. To do jisté míry už určovalo, kde by uvedený most mohl stát a dávalo jen málo možností pro jeho případný přesun.
Na realizaci reprezentativního mostu byla vypsána mezinárodní architektonická soutěž. Do ní se přihlásilo 18 subjektů.[7] Nakonec v ní byl vybrán návrh, který ovšem nezískal první místo. Realizován byl projekt trojice slovenských architektů, a to Arpáda Tesára, Jozefa Lacka a Ivana Slameňa. Důvod byl prostý; první tři návrhy počítaly s železobetonovou konstrukcí, kterou měl dodat podnik z Maďarska. Takový projekt se ale ukázal být příliš drahý[8] a tak padla volba na projekt, který počítal s konstrukcí ocelovou.[7] Nerealizovaný projekt předpokládal nižší založení vozovky; odpadla by tak potřeba mimoúrovňových křižovatek na obou stranách mostu.[9]
Výstavba
Most byl budován v letech 1967 až 1972. Vznik staroměstského předmostí si vyžádal demolici řady historických budov v lokalitě Vydrica, včetně synagogy v pseudomaurském stylu.[9] Vypracována byla ale i varianta, která předpokládala její možné zachování, ta však nebyla zrealizována.[9]
Základní kámen byl položen dne 6. prosince 1967.[10] Vzhledem k tomu, že demolice probíhaly v atmosféře Pražského jara stal se rodící most předmětem celkem živé diskuze; dochovány jsou dopisy, které zasílali různí občané slovenské metropole ohledně názorů na to, jak by stavba měla nebo neměla vypadat.
Po dvou letech výstavby se začaly zdvihat i dva velké ocelové pylony i na jižní, petržalské straně. Do zimy 1969 byla betonovaná i navazující silniční estakáda.
Ocelová konstrukce mostu byla vyrobena v tehdejším n.p. VŽKG v Ostravě[11][9] v Mostárně, bývalého závodu 6. Ostatní dodával společnost Doprastav z Bratislavy.[11] Části konstrukce byly smontovány na pevnině a poté vysouvány nad řeku; na části, které byly blíže ke středu veletoku, byl využit jiný postup. Potopeny zde byly částečně dvě lodě a na nich byly umisťovány další části konstrukce.[7] Po dokončení závěsných lan byla voda z lodí odčerpána a plavební cesta byla uvolněna.[7]
Provoz
Most byl zprovozněn dne 26. srpna 1972,[12][10] jako druhý most ve městě. Co se týče délky byl čtvrtým nejdelším zavěšeným mostem na světě.[13] Prvním mostem přes Dunaj byl Starý most (původně provizorium zbudované Rudou armádou). Slavnostní otevření stavby se konalo za přítomnosti Gustáva Husáka a předsedy městského výboru Komunistické strany Slovenska, Gejzy Šlapky.[7]
V roce 1984 byla uskutečněna měření stavu mostu. Zjištění ohledně sesedání, resp. vychylování konstrukce, však byla velmi v normě a nijak neodbočovala z toho, co se dalo zjistit z obdobných mostů na území tehdejší ČSSR nebo Německa.[14] Další měření bylo uskutečněno v roce 1989 a byla přijata opatření, která měla chránit most před zatékáním a především před korozí.[15]
Most měl po svém dokončení unikátní osvětlení v podobě 3000 svítidel, která byla umístěna v zábradlích. V roce 1998 bylo nahrazeno klasickým veřejným osvětlením na sloupech s 52 svítidly.
Původní název mostu od jeho dokončení až do roku 1993 byl na památku SNP Most Slovenského národného povstania a tento název byl obnoven rozhodnutím bratislavského městského zastupitelstva ke dni 29. srpna 2012 namísto názvu Nový most zavedeného v roce 1993.[16]
V roce 2001 byl most vyhlášen za Stavbu století[17][18] a od roku 2018 je Národní kulturní památkou.[18]
V letech 2005 a 2006 byl z důvodu značného znečištění realizován ochranný nátěr na lávkách pro pěší a cyklisty. V roce 2006 byl tento nátěr umístěn i na obou pylónech.
Dne 16. června 2013 se zde poprvé konal závod s názvem UFO Vertical Sprint, tedy závod do schodů. O rok později proběhla v útrobách mostu, kde se nachází kolektor, měření. Zjištěno bylo, že stavba je v dobrém technickém stavu a že se při provozu prohýbá jen o několik milimetrů.[19]
V roce 2017 byla realizována oprava stavby, která spočívala v instalaci nové hydroizolace, bránící tomu, aby dovnitř mostu zatékalo.
Roku 2022 se uskutečnilo slavnostní připomenutí 50. výročí od otevření mostu.[20][21]
Roku 2025 byla realizovaná rekonstrukce prostoru pod mostem a v blízkosti terminálu MHD na staroměstské straně.[22] V téže době se také zhoršoval technický stav mostu, což přimělo bratislavský magistrát snížit rychlost na mostě z 60 km/h na 50 km/h.[23]
Remove ads
Dopravní využití
Na mostě jsou dva jízdní pruhy pro auta v každém směru. Na jižním konci se napojuje na Panonskou ulici a další komunikace na území Petržalky, na straně severní se potom nachází mimoúrovňová křižovatka a výjezd z mostu je možný na nábřeží arm. gen L. Svobody, hlavní komunikace z mostu v jeho ose pokrčuje jako Staroměstská ulice směrem do středu Bratislavy. Denně přes most přejede průměrně 15 000 vozidel.[24]
Po stranách pod úrovní vozovky pak chodníky pro chodce a cyklisty[1], každý o šířce 3 m.[5] Chodníky jsou pod úrovní silniční komunikace a umožňují výhled jen na část řeky; z druhé strany se nachází konstrukce mostu s kolektorem uvnitř. Označovány občas bývají jako Vídeňská lávka (západní) a Budapešťská lávka (východní). Na staroměstské straně (levobřežní) jsou lávky svedeny mostem směrem k historickému středu města.
Ze staroměstské strany se pod mostem nachází terminál městských autobusů. Nachází se zde také tramvajová zastávka Most SNP.
V mostě je umístěn rovněž kolektor, jehož součástí je i vodovod[8], který slouží pro zásobování bratislavského starého města.[11]
Remove ads
Obraz v kultuře
Severní část mostu (s mimoúrovňovou křižovatskou) se objevovala na rubové straně bankovky 50 korun československých z roku 1987.
Most sloužil jako předloha pro Vanšu tilts v lotyšské metropoli Riga, kde překonává řeku Daugava.[7][18] V Česku je konstrukčně obdobný Mariánský most v Ústí nad Labem.[4]
V roce 2004 byl stylizovaný obrázek létajícího talíře zvolen za symbol 77. kongresu SAT, který se konal v Bratislavě současně s konferencí ILEI.
Most SNP je také hlavním motivem pro koncert Jean-Michel Jarre s názvem Most z budoucnosti, který se uskutečnil dne 12. května 2024.
Remove ads
Umělecká díla
Na staroměstské straně je vyobrazen stylizovaný pramen, který odakzuje na Slovenské národní povstání a doplňuje jej následující text[25]:
SLOVENSKÝ NÁROD POVSTAL V AUGUSTE 1944 SO ZBRAŇOU V RUKE PROTI FAŠIZMU ZA OBNOVENIE SPOLOČNÉHO ŠTÁTU ČECHOV A SLOVÁKOV. V TOMTO REVOLUČNOM ČINE SPEČATIL NAŠE PRIATEĽSTVO A BRATSTVO S ĽUDOM SOVIETSKEHO ZVÄZU, NECH TIETO SLÁVNE HISTORICKÉ DNI OSTANÚ V ŽIVEJ PAMÄTI VŠETKÝM BUDUCÍM GENERACIÁM.
Na jižní, Petržalské straně se nachází z každé strany erb města Bratislavy.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads