Mozolov (Krásná Hora)

Mozolov (německy Mosolow)^[4] je malá vesnice, základní sídelní jednotka obce Krásná Hora v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Nachází se asi 0,9 kilometru severně od Krásné Hory.

Mozolov
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Krásná Hora
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Kraj Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°36′37″ s. š., 15°28′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	31 (2021)[1]
Katastrální území	Mozolov u Krásné Hory[2] (1,21 km²)
Nadmořská výška	468 m n. m.
PSČ	582 91
Počet domů	18 (2021)[3]
Mozolov
Další údaje
Kód ZSJ	73491
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V roce 1634 byl císařským výnosem zkonfiskován majetek Trčků z Lípy, jehož součástí byla i osada Mozolov. Osada v této době spadala do světelského panství. Císař Ferdinand II. Habsburský v červenci 1636 udělil část panství dědicům Dona Aldobrandina Aldobrandini. Jeho noví majitelé ho ale nevlastnili dlouho a už počátkem července 1637 ho prodávají Filipovi Adamu, hraběti ze Sulmus.^[5]

Filip Adam ze Sulmus se kvůli vysokým nákladům na držení vojska dostal do finančních problémů. Prodal několik vesnic ze svého majetku a část okrouhlického panství včetně Mozolova dal do zástavy majiteli lipnického panství. Během třicetileté války bylo široké okolí vydrancované, v kraji bylo spoustu opuštěných stavení a mnoho polí leželo ladem, zejména pak když Švédové obsadili nedalekou Lipnici, poprvé v roce 1639 a poté znovu v roce 1645, když se tentokrát usadili na hradě a měli na něm základnu až do roku 1648. Podíl na zpustošení kraje měla i císařská armáda, která se hrad marně pokoušela dobýt.^[5][6][7] V září 1647 Solms žádal po císaři odpuštění trčkovského dluhu, který měl částečně uhradit. Zdůvodňoval to bídným stavem okrouhlického panství.^[5]

V soupisu poddaných se uvádí, že v Mozolově v roce 1651 žilo deset poddaných. Další zmínka o Mozolovu pochází z berní rule z roku 1654, kde je uváděn jako součást Okrouhlického panství se třemi hospodáři. V urbáři okrouhlického panství z roku 1668 je Mozolov zmiňován jako součást krásnohorské rychty. Rychta byla zrušena v roce 1876.^[7][6]

Roku 1843 je zmiňována jako majitel okrouhlického panství Strakova Nadace, Mozolov měl 12 domů a 99 obyvatel.^[8] V roce 1850 náleží Mozolov do Čáslavského kraje a má 87 obyvatel. V roce 1869 je Mozolov zmíněn jako osada obce Krásná Hora, po roce 1950 byla evidenční osada obce zrušena.^[9][10]

Přírodní poměry

Nejvyšší místem katastrálního území je bezejmenný kopec s nadmořskou výškou 468 metrů severně od osady. Územím také protéká Perlový potok a jeho bezejmenný přítok. Potok se o cca 1,5 kilometru po proudu stává levostranným přítokem Sázavy.^[11] Geologické podloží mozolovského katastru je tvořeno převážně pararulou a zčásti pak rulou, granitem a smíšenými sedimenty.^[12]

Z celkové rozlohy katastrálního území, která činí 1,21 km², zabírá většinu (915 711 m²) orná půda.^[13]

Obyvatelstvo

V roce 2011 ve vesnici trvale žilo 38 obyvatel.^[14] V roce 2016 zde bylo evidováno 20 adres.^[15]

Rok	Počet obyvatel	Počet domů	Poznámka
1651	10	3 (1654)	kraj byl vypleněn Švédy
1843	99	12
1850	87		Čáslavský kraj
1869	84	12	[16]
1880	87	13	[16]
1890	92	13	[16]
1900	101	13	[17]
1910	111	14	[16]
1921	102	14	[16]
1930	89	15	[16]
1950	65	16	[16]
1961	-	-	Sčítání v tomto roce nerozlišovalo osady Mozolov a Kojkovice, je uváděn pouze souhrnný údaj za Krásnou Horu.
1970	53	17	[16]
1980	46	16	[16]
1991	37	17	[16]
2001	36	17	[16]
2011	38	18	[16]
2021	31	18	[18]

Hospodářství

V osadě se nenachází žádný průmysl. Historie osady je spojena se zemědělskou výrobou. Funguje zde suška obilí a Solární elektrárna Mozolov, jejíž otevření probíhalo na přelomu let 2010 a 2011 a jež čelila nařčení z neoprávněného zisku licence 31. prosince 2010, den před změnou podmínek pro provozovatele.^[19]

Katastrální území je zařazeno do seznamu „uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základní sadby brambor“ dle zákona č. 219/2003 Sb.^[20] a seznamu zranitelných oblastí nařízením vlády č. 103/2003 Sb.^[21]

Doprava

Osadou vede silnice III/34740, spojující Havlíčkův Brod s Ledčí nad Sázavou. Na území osady se nenachází železnice. Nejbližší vlaková stanice je v Okrouhlici ve vzdálenosti 3,2 kilometru.

Pamětihodnosti a zajímavosti

Ve vísce se nachází kamenný kříž, který stojí mezi dvěma lipami, jejichž stáří se udává na sto let.^[22]

Dále pak:

• železný kříž s kamenným podstavcem v blízkosti autobusové zastávky^[23]
• kaplička v polích v blízkosti osady^[23]
• Naučná stezka Jana Zrzavého

• 
  Kamenný kříž u zemědělského areálu.
• 
  Křížek u autobusové zastávky