Mukuna

Mukuna (Mucuna) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to popínavé byliny až mohutné liány s trojčetnými listy a často nápadnými květy v hustých květenstvích. Vyskytují se v tropech celého světa.

Mukuna
Kvetoucí Mucuna novo-guineensis
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Tribus	Phaseoleae
Rod	mukuna (Mucuna) Adans., 1763
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mucuna pruriens na ilustraci z roku 1778

Mucuna bennettii na indonéské známce

Některé druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné liány. Mukuny mají též význam v domorodé medicíně. Používají se jako krmivo a ze semen se připravuje mouka. Mezi nejznámější druhy náleží Mucuna pruriens a Mucuna bennettii.

Popis

Mukuny jsou jednoleté nebo vytrvalé popínavé byliny až dřevnaté liány. Listy jsou střídavé, složené ze 3 lístků. Palisty bývají opadavé. Mnohé druhy jsou pokryty žahavými chlupy. Květenství jsou úžlabní nebo vyrůstají na starším dřevu, nejčastěji převislé zhuštěné laty, které mohou připomínat hrozen. Květy bývají velké a nápadné a mají klasickou stavbu květů bobovitých. Kalich má 5 laloků, z nichž horní 2 jsou srostlé v široký pysk. Koruna je delší než kalich, nejčastěji je téměř bílá, zelenavá, červená nebo tmavě purpurová. Člunek bývá srpovitého tvaru a delší než pavéza a křídla. Tyčinek je 10, z toho 5 delších a 5 kratších. Semeník je chlupatý, s tenkou čnělkou a drobnou bliznou. Plodem je vejcovitý až podlouhlý lusk, často na hranách křídlatý. Plody jsou zpravidla za zralosti pukavé.^[1][2]

• 
  Mucuna novoguineensis
• 
  Květenství Mucuna birdwoodiana
• 
  Detail květů Mucuna pruriens
• 
  Plodenství Mucuna pruriens

Rozšíření

Rod mukuna zahrnuje asi 100 až 120 druhů. Je rozšířen v tropech celého světa.^[1][2] Některé druhy se rozšířily v tropech po celém světě, zejména Mucuna pruriens a M. sloanei.^[3]

Zajímavosti

V některých zdrojích je uváděn alternativní český název obpupoš.^[4]

Obsahové látky

Semena druhu Mucuna pruriens obsahují celou paletu alkaloidů: mucunin, mucunadin, mucunadinin, prurieninin, pruriendin, nikotin a tryptaminové alkaloidy dimethyltryptamin (DMT) a 5-methoxy-DMT. Mezi další bioaktivní látky náleží tryptamin, alkylaminy, steroidy, flavonoidy, kumariny a kardenolidy. V žahavých chlupech pokrývajících zejména plody byl zjištěn proteolytický enzym mucuanain a serotonin.^[5][6]

Z hlediska účinku na lidskou psychiku je nejdůležitější obsahovanou látkou L-DOPA (L-3,4-dihydroxyfenylalanin), které bývá v extraktech 15%.^[zdroj?] L-DOPA je prekursor neurotransmiteru dopaminu.

Význam

Kvetoucí Mucuna bennettii

Mucuna bennettii je v tropech pěstována jako okrasná liána pro nádherná visící květenství červených květů. Pochází z Nové Guineje.^[3] Některé druhy mukun se v tropech pěstují jako zelené hnojení a krmivo, zejména druhy Mucuna pruriens a M. deeringiana. Semena obsahují asi 21-25% bílkovin a po tepelné úpravě je možno z nich připravit mouku. Nezralé lusky také slouží jako zelenina.^[7]

Mukuny Mucuna pruriens a M. monosperma jsou využívány v tradiční indické medicíně.^[5] Mucuna pruriens je také jednou z hlavních složek psychoaktivní substance používané na Haiti v kultu zombie. V Latinské Americe jsou jako léčivo používány druhy Mucuna rostrata a Mucuna pruriens.^[6]

• 
  Květenství Mucuna pruriens
• 
  Bohatě rozkvetlá Mucuna warburgii
• 
  Sklizená semena Mucuna pruriens