Nasycené a nenasycené sloučeniny

Nasycené sloučeniny jsou chemické sloučeniny nebo ionty, které nevstupují do adičních reakcí, jako jsou hydrogenace, oxidační adice, a navazování Lewisových zásad. Obvykle jsou méně reaktivní než nenasycené sloučeniny, tedy ty, jež do takových reakcí mohou vstoupit.

Nasycené organické sloučeniny

Nenasycené sloučeniny se účastní adičních reakcí, které nemohou probíhat u nasycených sloučenin. Nasycené organické sloučeniny mají mezi atomy uhlíku pouze jednoduché vazby. K nasyceným patří například alkany.

Nasycené sloučeniny
Ethan	Propan
Oktan-1-ol
Kyselina palmitová

Nenasycené organické sloučeniny

Povahu nenasycení sloučenin lze vyjádřit jejich systematickými názvy. Množství vodíku, které se může navázat na jednu molekulu sloučeniny, se označuje jako „míra nenasycení“; zjistit jej lze pomocí spektroskopie nukleární magnetické rezonance, hmotnostní spektrometrie a infračervené spektroskopie, případně stanovením bromového nebo jodového čísla sloučeniny.^[1]

Nenasycené sloučeniny
Ethen	Acetylen
Kyselina α-linolenová

Mastné kyseliny

Spodní řetězec této sloučeniny je nenasycený.

Podrobnější informace naleznete v článku Mastná kyselina.

Nasycenost a nenasycenost se rozlišuje také u mastných kyselin; k nasyceným patří například kyselina stearová a k nenasyceným kyselina olejová.^[2] Nenasycené mastné kyseliny se hojně vyskytují mimo jiné v rostlinných olejích.

Mimo organickou chemii

Organokovové sloučeniny

Jako koordinačně nenasycené se označují komplexy, které mají méně než 18 valenčních elektronů a mohou tak vstupovat do oxidačních adicí nebo na sebe navazovat další ligandy; tato nenasycenost se využívá v mnohých katalyzátorech. Komplexy s 18 valenčními elektrony se označují jako koordinačně nasycené. Koordinačně nasycené komplexy většinou nemají katalytické vlastnosti.^[3][4]