Nikolaus Dumba

Nikolaus Dumba, řecky Νικόλαος Δούμπας (24. července 1830 Vídeň – 23. března 1900 Budapešť^[1][2]), byl rakouský průmyslník a politik z Dolních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Nikolaus Dumba
Nikolaus Dumba
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1870 – 1885
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci: 1870 – 1896
Člen Panské sněmovny
Ve funkci: ??? – 1900
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci)
Narození	24. července 1830 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. března 1900 (ve věku 69 let) Budapešť Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Rodiče	Stergios Doumpas
Příbuzní	Michael Sterio Dumba (bratr)
Profese	politik, podnikatel a průmyslník
Ocenění	Důstojník Řádu rumunské koruny Císařský rakouský řád Leopoldův Řád Medžidie Řád Spasitele čestný občan Vídně
Commons	Nicolaus Dumba
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel z rodiny řeckého původu. Jeho otec Sterio Dumba původně žil v severním Řecku. Nikolaus vystudoval akademické gymnázium ve Vídni. Věnoval se pak kupecké profesi. Podnikl studijní cesty do Orientu.^[1]

V roce 1863 se oženil s Marií Mannó (1845–1936), které měla rovněž řecké kořeny. Jejich jediná dcera Irena (1864–1920), zůstala svobodná a po celý život trpěla křehkým zdravím. Zemřela ve švýcarském lázeňském městě Leysin.^[3]

Byl aktivní i veřejně a politicky. V roce 1870 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm, kde zasedal až do roku 1896.^[1] Zemský sněm ho roku 1870 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy) za kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích.^[4] Opětovně ho zemský sněm do Říšské rady vyslal i roku 1871. Do vídeňského parlamentu pronikl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za kurii venkovských obcí, obvod Neustadt, Baden, Neunkirchen atd. Mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879.^[5]

Stranicky se profiloval jako německý staroliberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).^[6] V Říšské radě byl členem rakousko-uherských delegací, zasadil se o reformu živnostenského školství. V zemském sněmu fungoval jako prostředník při urovnávání sporů mezi liberály a křesťanskými sociály. Udržoval dobré vztahy s císařským dvorem.^[1] Později až do své smrti byl členem Panské sněmovny (horní komora Říšské rady).^[2]

Ve Vídni měl palác, který byl vyzdoben díly předních soudobých umělců. Byl čestným členem vídeňské akademie umění a působil v mnohých uměleckých spolcích. Město Vídeň mu udělilo čestné občanství.^[1]

Zemřel náhle v březnu 1900 v Pešti, kde několik dní pobýval na návštěvě, když byl raněn mrtvicí a ihned byl mrtev.^[2]