Norbert Gombos

Norbert Gombos (* 13. srpna 1990 Galanta) je slovenský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.^[2]

Norbert Gombos
Gombos v kvalifikaci Wimbledonu 2016
Přezdívka	Gombi[1]
Stát	Slovensko Slovensko
Datum narození	13. srpna 1990 (34 let)
Místo narození	Galanta, Československo[1]
Bydliště	Bratislava, Slovensko[1]
Výška	193 cm[1]
Hmotnost	85 kg[1]
Profesionál od	2009[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 165 314 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	28–57
Tituly	0 ATP, 7 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění	80. místo (2. října 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2022)
French Open	3. kolo (2020)
Wimbledon	1. kolo (2017, 2018, 2021)
US Open	2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	1–4
Tituly	0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění	238. místo (19. října 2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231118a18. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2017 na 80. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2015 na 238. místě. Trénuje ho Tibor Toth.^[1]

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 druhým kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Rakousku, v němž vyhrál nad Dominicem Thiemem a podlehl Andreasi Haiderovi-Maurerovi. Slováci zvítězili 4:1 na zápasy. Do září 2020 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 5–10 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.^[3]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval jako 18letý v květnu 2009, když na turnaji v Jablonci nad Nisou prošel kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry porazil krajana Marka Danise a ve druhém nestačil na Němce Zoppa. Do vydání žebříčku ATP z 18. června 2009 tak získal první bod v kariéře. Čtyři sezóny 2013–2016 zakončil v první dvoustovce. Průlom mezi sto nejlepších tenistů klasifikace učinil až v polovině května 2017, kdy mu patřila 100. příčka.^[2] Premiérový challengerový titul si odvezl z Cherbourgu, kde v březnu 2015 ve finále přehrál francouzského hráče Benoîta Paireho.^[1][2]

První utkání na okruhu ATP Tour vyhrál na marseillském Open 13 2017. Z pozice postoupivšího kvalifikanta porazil na cestě do čtvrtfinále dvouhry Rusa Jevgenije Donského a Francouze Nicolase Mahuta. Následně však nestačil na třetího nasazeného Australana Nicka Kyrgiose.^[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání hlavní soutěže na Monte-Carlo Rolex Masters 2015, kde jej na úvod vyřadil Belgičan David Goffin.^[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal na čtrnáctý pokus v mužském singlu Wimbledonu 2017. Na úvod jej zdolal Ital Andreas Seppi po čtyřsetovém průběhu. V sezónách 2014–2017 vypadl třináctkrát za sebou v grandslamové kvalifikaci. V prvním kole US Open 2017 podlehl Srbovi Viktoru Troickému po pětisetové bitvě, když nevyužil vedení 2–1 na sety.^[1][2]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (7–7 D; 0–3 Č)
Futures (3–7 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 28 (10–18)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	20100701ačervence 2010	Kramsach, Rakousko	antuka	Johannes Ager	2–6, 4–6
Finalista	2.	20110501akvětna 2011	Teplice, Česko	antuka	Jiří Veselý	6–3, 6–7(7–9), 1–6
Vítěz	1.	20110701ačervence 2011	Kramsach, Rakousko	antuka	Alexander Flock	6–4, 6–3
Finalista	3.	20120201aúnora 2012	Jü-si, Čína	tvrdý (h)	Vincent Millot	5–7, 4–6
Finalista	4.	20120601ačervna 2012	Kiseljak, Bosna a Hercegovina	antuka	Damir Džumhur	3–6, 6–7(3–7)
Finalista	5.	20120701ačervence 2012	Praha, Česko	antuka	Jiří Veselý	4–6, 0–6
Finalista	6.	20121001aříjna 2012	Belek, Turecko	tvrdý	Mirza Bašić	4–6, 4–6
Vítěz	2.	20130501akvětna 2013	Most, Česko	antuka	Dominic Thiem	4–6, 6–2, 6–2
Vítěz	3.	20130501akvětna 2013	Teplice, Česko	antuka	Jaroslav Pospíšil	6–4, 6–2
Finalista	7.	20130801asrpna 2013	Este, Itálie	antuka	Dominic Thiem	1–6, 4–6
Finalista	1.	březen 2014	Cherbourg, Francie	tvrdý (h)	Kenny de Schepper	6–3, 2–6, 3–6
Finalista	2.	červen 2014	Vicenza, Itálie	antuka	Filip Krajinović	4–6, 4–6
Finalista	3.	červen 2014	Prostějov, Česko	antuka	Jiří Veselý	2–6, 2–6
Finalista	4.	červen 2014	Košice, Slovensko	antuka	Frank Dancevic	2–6, 6–3, 2–6
Vítěz	1.	březen 2015	Cherbourg, Francie	tvrdý (h)	Benoît Paire	6–1, 7–6(7–4)
Vítěz	2.	červen 2015	Praha, Česko	antuka	Albert Montañés	7–6(7–5), 5–7, 7–6(7–2)
Finalista	5.	říjen 2016	Orléans, Francie	tvrdý (h)	Pierre-Hugues Herbert	5–7, 6–4, 3–6
Vítěz	3.	říjen 2016	Brest, Francie	tvrdý (h)	Yannik Reuter	7–5, 6–2
Vítěz	4.	listopad 2016	Bratislava, Slovensko	tvrdý (h)	Marius Copil	7–6(10–8), 4–6, 6–3
Finalista	6.	květen 2017	Heilbronn, Německo	antuka	Filip Krajinović	3–6, 2–6
Vítěz	5.	říjen 2017	Orléans, Francie	tvrdý (h)	Julien Benneteau	6–3, 5–7, 6–3
Finalista	7.	březen 2019	Pau, Francie	tvrdý (h)	Alexandr Bublik	7–5, 3–6, 3–6
Vítěz	6.	červen 2019	Bratislava, Slovensko	antuka	Attila Balázs	6–3, 3–6, 6–2
Vítěz	7.	červenec 2019	Winnipeg, Kanada	tvrdý	Brayden Schnur	7–6(7–3), 6–3
Finalista	8.	říjen 2021	Mouilleron-le-Captif, Francie	tvrdý (h)	Jiří Veselý	4–6, 4–6
Finalista	9.	duben 2022	Murcia, Španělsko	antuka	Ceng Čchun-sin	4–6, 1–6
Finalista	10.	červenec 2022	Salcburk, Rakousko	antuka	Thiago Monteiro	3–6, 6–7(2–7)
Finalista	11.	duben 2023	Split, Chorvatsko	antuka	Zsombor Piros	6–7(2–7), 6–7(9–11)

Čtyřhra (1 titul)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	20111001aříjna 2011	Budapešť, Maďarsko	antuka	Roman Jebavý	Mario Kargl Lukas Weinhandl	6–2, 6–0