Ochna

Ochna (Ochna) je rod tropických rostlin z čeledi ochnovitých. Je obvykle uznáváno okolo 85 druhů které pocházejí z Afriky, Asie a mezilehlého souostroví Maskarény. Jsou to skromné rostliny rozšiřované lidmi pro své zvláštní, po dlouhou dobu vybarvené květy které bývají obletovány motýly a včelami.

Ochna
Ochna pilovitá (Ochna serrulata)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	ochnovité (Ochnaceae)
Rod	ochna (Ochna) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ekologie

Rostliny tohoto rodu jsou nenáročné na kvalitu půdy a spokojí se s malým množstvím dešťových srážek, snášejí plné slunce i případný polostín. Pokud nejsou zasazeny do vyloženě suchých míst nemají období klidu, jsou stálezelené a kvetou průběžně po celý rok. Nesužují je živočišní škůdci.^[1][2]

Popis

Rod je tvořen vzhledově rozmanitými druhy, vytrvalými bylinami, polokeři, keři i stromy které běžně dorůstají do výše 1,5 až 3 metrů. Jednoduché oválné listy s vystouplou střední žilou vyrůstají střídavě nebo ve spirále, jsou podlouhlého tvaru, mají celistvé nebo třásnité palisty a po obvodě bývají jemně zubaté. Mladé listy jsou lesklé a bronzově zbarvené, později jsou tmavě zelené.

Pětičetné oboupohlavné květy vyrůstají samostatně nebo bývají uspořádány do koncových květenství. Široce rozevřené kališní lístky jsou vytrvalé a po opylení se z původní zelené, krémové nebo růžové barvy vybarví do sytě červena a zvětší se. Koruna nejčastěji mívá pět jasně žlutých lístků, větších než kališní, které ale brzy opadají. V květu bývá 12 a více volných tyčinek jež jsou částečně trvalé. Semeník je tvořen až 8 plodolisty.

Plody jsou tence dužnaté peckovičky, nejprve zelené a ve zralosti leskle černé. Bývají podlouhlého, kulatého nebo ledvinovitého tvaru a jsou přirostlé k češuli obklopené rozevřeným červeným kalichem. Plody po dozrání opadají nebo jsou sezobány ptáky kteří v trusu roznášejí nestrávená semena bez přívěsků i do vzdálených oblastí.^[1][2][3]

Význam

Pěstují se jako okrasné rostliny a to v květináčích jako pokojové nebo (a to hlavně) ve venkovním prostředí kde se vysazují na lemy okolo cest nebo se z nich vytvářejí živé ploty; dají se dobře tvarovat. Některé druhy mají tendenci být invazní a rostliny, které se dostaly např. do východní Austrálie okolo roku 1900, se na mnoha místech nekontrolovaně přemnožily. Vytvářejí neprostupné křoviny a vytlačují původní rostlinstvo a ničí pastviny. Za agresivní druhy jsou považovány hlavně ochna pilovitá (Ochna serrulata) a ochna Thomasova (Ochna thomasiana).^[1][2][4]