Olše zelená

druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia

Olše zelená
Remove ads

Olše zelená (Alnus alnobetula) je keř dorůstající do výšky 0,5–3 m, vzácně nízký strom, s obloukovitými, na konci vystoupavými větvemi z čeledi břízovitých (Betulaceae). Strom kvete od dubna do května.

Stručná fakta Stupeň ohrožení podle IUCN, Vědecká klasifikace ...
Remove ads

Popis

Kmínky dosahují 5–8 cm v průměru, borka je hnědá s nápadnými červenohnědými lenticelami. Kořenový systém je převážně povrchový, ale bohatě rozvinutý a dobře váže půdu. Listy jsou vejčité, nebo okrouhle oválné, 2,5 až 8 cm dlouhé, 2 až 7 cm široké, zašpičatělé, okraj dvakrát zubatý. Řapík 1,5 cm dlouhý. Samčí jehnědy jsou 5 až 10 cm dlouhé, žluté, prášící na konci dubna, samičí šištice jsou ve většině případů zelené (od toho název druhu), později červenohnědé, asi 2 cm dlouhé, vejčité. Pupeny kopinaté, přisedlé, s mnoha těsně přilehlými šupinami, zářivě zelené nebo purpurové, Na rozdíl od jiných olší přezmují samičí jehnědy v pupenech a rozvíjejí se až na jaře společně s listy.[2]

Remove ads

Rozšíření

Olše zelená je druh vyskytující se v horských oblastech jižní a střední Evropy. Má řadu oddělených arel v Alpách, Poloninských Karpatech a vzácně také v Dinárském pohoří. Kromě toho se řídce vyskytuje i v nižších polohách. Nejvíce se jí daří v polohách do 2000 m. V Česku se jako původní vyskytuje pravděpodobně jen v jižních Čechách a jihozápadním cípu Moravy, jinde jde spíše o druhotný výskyt.

Remove ads

Ekologie

Olše zelená je světlomilná dřevina vyskytující se na prosluněných místech, snáší jen slabý zástin. Vyrůstá v lesních pláštích, na pastvinách a v remízcích, též na otevřených pasekách s pionýrskou vegetací. Dává přednost vlhkým podkladům a oblastem s vysokými srážkami. Roste na kyselých horninách, vyhýbá se vápenatým půdám. Snese extrémní klimatické podmínky: kruté zimy, pozdní mrazy, surové polohy, spokojí se s krátkou vegetační dobou.

Význam

Olše zelená byla již před desetiletími s úspěchem používána ke zpevňování svážných území v horách, vysazována na březích toků při hrazení horských bystřin a zkoušena také k ozelenění lavinových svahů a holí nad hranicí lesa. Používá se také jako podrost za účelem zkvalitnění půdy při obnově lesů. Pro svoji malou výšku nemůže ohrozit růst užitkových lesních dřevin.

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads