Origo Gentis Langobardorum

Origo Gentis Langobardorum (česky Původ kmene Langobardů) je krátký latinský zápis ze 7. století, který popisuje mytické založení kmene Langobardů.^[1] První část zápisu popisuje původ a pojmenování Langobardů, další zápisy připomínají spíše královskou listinu. Zápisy popisují Langobardy až do vlády krále Perctarita v letech 672 až 688.^[1]

Origo Gentis Langobardorum
Tento rukopis Origo gentis Langobardorum pochází z 10. století. Sepsán byl pravděpodobně v Remeši. Červeným inkoustem na horním okraji listu 2v je napsáno vlastnictví kláštera Saint-Remis v Remeši.
Autor	neznámý
Původní název	Origo Gentis Langobardorum
Země	Lombardie
Jazyk	latina
Žánr	kronika, historie
Datum vydání	7. století
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rukopisy

Zápisy se dochovaly ve třech kodexech, většinou obsahující spisy sestavené za vlády krále Rothara a známé jako Edictum Rothari či Leges Langobardorum. Jako takové se Origo Gentis Langobardorum dochovalo ve třech rukopisech. První z rukopisů pochází z 9. či 10. století a je uložen v Modeně.^[2] Druhý rukopis je datován přibližně do roku 1005 a je uložen v Cava de' Tirreni,^[3] poslední rukopis z 10. či první poloviny 11. století je uložen v národní knihovně v Madridu.^[4]

Záznamy Origo Gentis Langobardorum jsou poměrně detailně shrnuty v díle Historia Langobardorum od Paula Diacona, historika královského dvora Karla Velikého. Legendu o původu Langobardů Paulus Diaconus popsal v samostatné úvodní části díla šestisvazkového díla. Zatímco zápisy Origo Gentis Langobardorum se dochovaly pouze ve třech kopiích, dílo Historia Langobardorum od Paula Diakona se dochovaly ve stovkách středověkých opisů.