Oskar Rex
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Oskar Rex, psán též Oscar (26. března 1857 Štýrský Hradec nebo Praha[1][p 1] – 8. února 1928 Praha[2][3]) byl rakouský malíř působící v Praze, představitel žánrové malby.
Remove ads
Život
Narodil se v rodině vojenského lékaře MUDr. Ignáce Rexe (* 1822) a jeho manželky Emanuely, rozené Schützové (1832–1884) jako jedno ze sedmi dětí.[4] Jeho bratr MUDr. Hugo Rex byl profesorem pražské německé univerzity.
Oskar Rex vyrůstal v Praze. V lednu 1878 odešel do Mnichova studovat na Akademii výtvarných umění. Od roku 1881 pobýval v Paříži, kde byl žákem Mihála von Munkácsy, Gustava Boulangera a Julese Lefebvra. Do Prahy se vrátil kolem roku 1890.
V roce 1926 se po delším pobytu v cizině vrátil do Prahy,[5] v roce červnu 1927 zde podstoupil složitou oční operaci.[6] V Praze také zemřel.
Rodinný život
Byl dvakrát ženat – první manželka Marie, rozená Eudes (* 1860), druhá manželka Nora, rozená Thébauet (* 1867). Manželství byla bezdětná.[7]
Remove ads
Dílo

V roce 1889 se zúčastnil výstavy mnichovského uměleckého družstva. V roce 1891 byla jedna z jeho kreseb uvedena na každoroční výstavě výtvarných umělců ve Vídni. Na světové výstavě v Paříži v roce 1900 bylo jedno z jeho děl oceněno bronzovou medailí. Rex se proslavil krátce před první světovou válkou, když ve 38 městech představil cyklus více než 30 obrazů se scénami ze života Napoleona.[8]
Oskar Rex vystavoval často v Praze. Jeho díla česká kritika zaznamenávala, obvykle s výhradami.[9]
Knižně vyšlo např.:
- Praha je Praha (soubor třiceti kreseb tuší z pražského prostředí, knižní vydání; dostupné online)[10]
Remove ads
Zajímavost
V roce 1901 se Oskar Rex soudil o vlastnictví svého obrazu. Jednalo se o vypodobení pražské usedlosti Cikánka, které její majitelka zakoupila za 375 zl a zapůjčila pro světovou výstavu v Paříži. Po návratu obrazu do Prahy o něj projevila zájem Společnost vlasteneckých přátel umění, která ho chtěla odkoupit za 600 zl. Malíř, který se odvolával na údajnou ústní dohodu s majitelkou, podle které jí malbu měl nahradit jinou, tento soud prohrál.[11]
Galerie
- Marie Antoinetta ve vězení
- Orientální scéna
- Tiché slovo (1894)
- Královský tanec
- Dívka na chodbě u umyvadla
- Běh uličkou
- Fiakr před Clam-Gallasovým palácem v Praze
- Madona s dítětem
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads