Padovská univerzita

Padovská univerzita (oficiálně italsky Università degli Studi di Padova, latinsky Universitas Studii Paduani) je jedna z nejznámějších italských univerzit sídlící v Padově. S rokem založení 1222 je zároveň jednou z nejstarších – třetí v Itálii a sedmá na světě.

Padovská univerzita
Motto
Universa universis patavina libertas
Datum založení	září 1222
Vedení
Rektor	Daniela Mapelli (od 2021)
Počty akademiků
Studentů celkem	62 876 (2019)
Další informace
Adresa	Padova, Itálie
Zeměpisné souřadnice	45°25′1,2″ s. š., 11°52′1,2″ v. d.
Členství	Mediterranean Universities Union, Nejlepší mezinárodní manažeři ve strojírenství, Coimberská skupina, ORCID, Konfederace repozitářů s otevřeným přístupem, Asociace evropských univerzit, Netval Research Universities Network, Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu, European Open Science Cloud Association, Mezinárodní asociace univerzit, Arqus European University Alliance a Alps-Adriatic Rectors' Conference
www.unipd.it
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Padovská univerzita vznikla, když část učenců odešla z Bologne, kde neměli tolik akademické svobody. Prvními vyučovanými předměty byla právní věda a teologie. Roku 1545 založili místní medici nejstarší dosud funkční botanickou zahradu na světě. Zřejmě nejslavnějším učencem, který tu působil, byl Galileo Galilei. V roce 1678 získala na této univerzitě Elena Lucrezia Cornaro Piscopia, jako první žena v historii, titul doktora filozofie. V roce 2003 měla univerzita asi 65 000 studentů, 13 fakult a pracoviště v několika okolních městech.

V historické budově univerzity je dokonale zachovaná posluchárna, tzv. Teatro anatomico, pro anatomické přednášky z roku 1594^[1].

Slavní studenti

• Dante Alighieri^[1]
• Francesco Petrarca^[1]
• Torquato Tasso^[1]
• Mikuláš Koperník^[1]
• sv. Jan Nepomucký^[1]