Paskov

Tento článek je o městě. O chráněném území pojednává článek Paskov (přírodní památka).

Paskov (německy Paskau) je město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 900^[1] obyvatel. Téměř celé katastrální území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé okrajové části území Paskova zasahují do Slezska.^[4]

Paskov
Kostel svatého Vavřince
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Frýdek-Místek
Obec s rozšířenou působností	Frýdek-Místek (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava + Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′54″ s. š., 18°17′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 883 (2025)[1]
Rozloha	11,80 km²[2]
Nadmořská výška	256 m n. m.
PSČ	739 21
Počet domů	986 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Nádražní 700 739 21 Paskov [e-mail]
Starosta	Petr Baďura
Oficiální web: www.mesto-paskov.cz
Paskov
Další údaje
Kód obce	598569
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název osady byl odvozen od osobního jména Pasek (v jehož základu je obecné pás) a znamenalo "Paskův majetek".^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Původně existovaly dva Paskovy: Ves Paskov (na severozápadě) a Městys Paskov (na jihovýchodě), přičemž zástavba obou spolu těsně sousedila a v obou případech se jednalo o samostatné obce, sloučené roku 1870. Od roku 1871 leží na železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí. V roce 2011 byl Paskov povýšen na město.^[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7][8]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 584	1 692	1 891	2 172	2 425	2 359	2 663	2 509	2 846	3 083	3 150	3 400	3 718	3 808	3 679
Počet domů	194	212	218	244	264	288	380	514	576	663	709	801	820	902	986

• 
  Věková struktura obyvatel obce Paskov roku 2011

Městská správa

Části města

• Oprechtice
• Paskov

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Žabeň.^[9]

Městské symboly

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. ledna 1996.^[10]

Průmysl

Podrobnější informace naleznete v článku Důl Paskov.

Většina obyvatel Paskova a přilehlého okolí byla závislá na společnosti OKD, která v Paskově provozovala uhelný důl. Historie těžby v Paskově začala v roce 1960 výstavbou těžební infrastruktury. Produkce v roce 2012 dosáhla 0,95 milionu tun uhlí a rozloha důlního pole činila 40 km². V roce 2014 bylo oznámeno, že důl ukončí činnost do roku 2017.^[11][12]

Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. K tomuto datu v Dole Paskov bylo zaměstnáno více než 1300 pracovníků, z nichž asi jen 200 mělo přejít do karvinské části OKD, konkrétně do Dolů ČSA a ČSM.^[13]

V letech 1979–1983 byla v Paskově postavena na „zelené louce“ celulózka pro výrobu sulfitové buničiny, dnes nesoucí název Lenzing Biocel Paskov. Zaměstnává téměř 400 lidí.

Sport

• Florbalový oddíl Paskov Saurians
• Taneční skupina Step4U Paskov
• Házená Paskov

Pamětihodnosti

• Paskovský zámek
• Zámecký park
• Kostel svatého Vavřince z roku 1740 nechala postavit hraběnka Marie Paula von Fürstenbusch. V letech 1829–1830 byl přistavěn presbytář.^[14]
• fara (čp.193)
• socha svatého Floriána stojí na návsi
• sýpka u čp. 54

Osobnosti

• Bohumír Dvorský (1902–1976), akademický malíř
• Zdeněk Koubek (1913–1986), atlet, ragbista
• Milan Tichák (1933–2020), historik
• Petr Kolář (1941–2023), katolický kněz, jezuita

Galerie

• 
  Náměstí se sochou svatého Floriána
• 
  Zámek
• 
  Fara
• 
  Městský úřad
• 
  Celulózka Biocel