Pavel Jajtner

Pavel Jajtner (* 31. prosince 1947 Havlíčkův Brod^[1]) je český lidovecký politik a diplomat, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, od 90. let velvyslanec ČR v Rakousku, Maroku a velvyslanec u Svatého stolce.

Ing. Pavel Jajtner
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 6. června 1992 – 31. prosince 1992
1. velvyslanec ČR v Rakousku
Ve funkci: 17. června 1993 – 1998
Předchůdce	Magda Vášáryová (v rámci ČSFR)
Nástupce	Jiří Gruša
Velvyslanec ČR v Maroku
Ve funkci: 1999 – únor 2002
Předchůdce	Vladimír Sattran
Nástupce	Eleonora Urbanová
3. velvyslanec ČR u Svatého stolce
Ve funkci: 2003 – 2008
Předchůdce	Martin Stropnický
Nástupce	Pavel Vošalík
Stranická příslušnost
Členství	KDU-ČSL (od 1987)
Narození	31. prosince 1947 (77 let) Havlíčkův Brod Československo Československo
Choť	Ludmila Čeplová
Děti	Pavel, Tomáš, Ludmila, Jan
Alma mater	VUT v Brně
Profese	politik a diplomat
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Jeho rodina byla pronásledována komunistickým režimem a on se tak v roce 1965 se musel nejprve vyučit elektromontérem. V roce 1967 získal maturitu na SVVŠ v Žďáru nad Sázavou. V roce 1972 absolvoval Elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně, kde pak ještě 1977 dokončil postgraduální studium v oboru teorie programování. Pracoval pak v 70. letech v podniku Tesla Pardubice jako konstruktér a zkušební technik. V letech 1976–1989 byl zaměstnán v podniku ŽĎAS (Žďárské strojírny a slévárny ve Žďáru nad Sázavou) jako referent odbytu, později coby revizní technik.^[2]

Do Československé strany lidové vstoupil roku 1987. Po sametové revoluci se začal politicky angažovat. Patřil mezi zakládající členy Občanského fóra v Přibyslavi. V letech 1989–1990 byl prvním porevolučním předsedou odborové organizace v podniku ŽĎAS. V roce 1990 se stal prvním svobodně zvoleným starostou Přibyslavi a v letech 1990–1992 působil jako přednosta Okresního úřadu v Havlíčkově Brodu.^[2] Ve volbách roku 1992 byl zvolen za KDU-ČSL do české části Sněmovny národů (volební obvod Východočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.^[1][3][4] Zastával post místopředsedy Federálního shromáždění.^[2]

Po zániku ČSFR vstoupil do diplomatických služeb. V letech 1993–1998 byl prvním velvyslancem České republiky v Rakousku a od roku 1999 do února 2002 velvyslancem v Maroku. V roce 2003 se stal českým velvyslancem u Svatého stolce, při Suverénním řádu maltézských rytířů a v Republice San Marino. Na tomto postu setrval do roku 2008. Ve volbách v červnu 2004 neúspěšně kandidoval za lidovce do Evropského parlamentu.^[2]

Mluví německy, francouzsky, anglicky, rusky a italsky, zvládá základy arabštiny.^[2] V roce 2010 se uvádí jako předseda Evropské federace katolického vzdělávání dospělých.^[5]

Dílo

• Zajisté, Excelence!, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7192-986-4