Peribsen

Seth-Peribsen byl králem – faraonem 2. dynastie starověkého Egypta v období utváření státního útvaru v nilském údolí. Jeho vláda se uvádí do roků 2660–2650 př. n. l. (s možnou odchylkou ~25 roků^[2]) do pozdního období 2.dynastie. Podstatná část informací o Peribsenovi se opírá o roztroušené archeologické nálezy artefaktů, jejich presentací v muzeích a podrobný popis jeho hrobky v královském pohřebišti v Abydosu.^[7]

Královské pohřebiště Umm el-Ga’ab (Abydos); (P) Hrobka Peribsen, (V) Chasechemuej

Peribsen varianty serechů: (a)Horus serech – Per-ib-sen, (b) Sekhem-ab Peribsen,
(c) Horus – Sutech Per-ib-sen^[4]

Tento článek potřebuje úpravy.

---

Peribsen
Seth-Peribsen, Horus-Sejemib, Tlas, Uaznes[1]
Pečeť- Per-àb-Sen na fragmentu z hrobky (P) - Abydos
Doba vlády	2660 - 2650+25[2]
Rodné jméno	Sekhem-ib per en Maat, později Per-in-sen[3]
Trůnní jméno	Per-àb-sen[4] Sekhem-bid[5][6]
Horovo jméno
	Stḥ-pr-ib-sn
Hrobka	Abydos, královská nekropole
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prolog

Historie vývoje Egypta jako státu ve 2. a 3. dynastii je významná pro raný vývoj egyptské civilizace, avšak přesto zůstává nejasná kvůli nedostatku současných textů a bezpečně datovaného materiálu. Široký historický nástin sice byl stanoven s určitou jistotou,^{[p 1]} ale řada otázek o následnictví zůstává stále nezodpovězena. Královským pohřebním památkám dominují archeologické nálezy a pomáhají zmapovat změny v základní ideologii.

Náboženství jako celek bylo prakticky k nerozeznání od královského kultu a rozpor mezi státním a soukromým uctíváním božstev odráží širší rozdělení mezi vládnoucí elitou a obyvatelstvem. Nicméně požadavky na stavby pohřebních staveb – mastab, později pyramid, vedly k otevření se okolnímu světu, profesionalizaci vlády a vytváření vládních struktur vedoucích k centralizaci a sjednocení státu. Dlouhotrvající iniciativy ke zvýšení ekonomické produktivity zahrnovaly lepší vedení hospodářských záznamů, rozvoj písma, většího využívání egyptského nerostného bohatství a také zvýšení zahraničních obchodních vztahů, jak dosvědčují nálezy staroegyptské keramiky v Palestině.^[8][9]

Pečeť z hrobky v Umm el-Káb script
"(On) spojil obě země pro svého syna, krále Horního a Dolního Egypta, Peribsen" ^[10]

Hliněná pečeť z hrobky Umm el-Káb (P) Peribsen serech Sekhem-ab Peribsen

Identita krále

Ze souboru artefaktů s uvedením jeho jmen, převážně na pečetích uzávěrů nádob, v různých muzeích roztroušených ostrak a několika stél, je existence krále Peribsena jednoznačně potvrzena.^[3] Přestože o jeho vládě ve druhé polovině 2. dynastie nejsou známé žádné písemné zprávy (kromě jeho jmen) a v neposlední řadě jeho hrobky na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie v Abydosu.^[7] Identity a pořadí prvních tří králů 2. dynastie jsou jisté a doložené nálezy presentovanými v káhirském muzeu. Současné památky a pozdější královské seznamy lze s rozumnou jistotou uvést do souladu pro prvních pět vládců 2. dynastie. Chasechemuej je všeobecně uznáván jako poslední král 2. dynastie.^{[p 2]} (Nicméně francouzský egyptolog Henri Gauthier (1877–1950)^[4] jej uvádí jako zakladatele 3. dynastie) Oproti tomu jsou pozice dalších možných vládců a skutečný rozsah jejich vlády zcela nejisté a předmětem diskusí.^[11][4]

Opakovaný průzkum Peribsenovy hrobky v letech 1911–1912 v Umm el-Káb zdokumentoval nálezy četných artefaktů, mezi jinými i hliněné pečetě se znaky Peribsena , kde je doložen v překladu zápis „(On) spojil obě země pro svého syna, král Horního a Dolního Egypta Peribsen“. Peribsen je nazýván králem obou částí Egypta, jeho královský serech má nahoře pouze boha Sutecha.^[10] Tato pečetidla, z nichž některá jsou velmi podobná těm, které objevil profesor William Petrie, jsou na nepálené hlíně. Nepocházejí z víček velkých nádob.^[7] Serech se znakem Hora by tedy mohl patřil jeho otci.^[10][12]

V první polovině 2. dynastie byla vláda zřejmě rozdělena na Horní a Dolní Egypt, docházelo mezi nimi k vojenským střetů,^{[p 3]} ke kterým významně přispívaly i rozdílné klimatické podmínky, kdy v Horním Egyptě nízké dešťové srážky na horním toku Nilu ovlivňovaly nízkou úrodu, zatímco v Dolním Egyptě prudké deště úrodu ničily.^[13]

Vnitřní napětí v polovině 2. dynastie je naznačeno změnou pozice boha v královském serechu Peribsena nebo předání vlády otce synovi aktem,^[10] kdy Hor byl nahrazen bohem Sutechem v královské titulu Peribsena,
přičemž zároveň je doložena jeho role jako

"dobyvatel" města Śtrt-Sethroë na severovýchodě delty Nilu (Jaroslav Černý,^[3] Alan Gardiner^[12])

Souvislost mezi změnou jmen a další aspekty Peribsenovy vlády, jeho rozhodnutí mít hrobku v královském pohřebišti 1. dynastie, a tím se přihlásit k odkazu předků ukazuje, že jeho rod pocházel z Horního Egypta. Rozšíření jeho vlády na sever do Dolního Egypta jako dobyvatele a změna boha Hora na Sutecha pak přinesly politický posun do oblasti, kde Sutech byl hlavním bohem a Peribsen usiloval o uznaní legitimity jeho vlády. Jaroslav Černý^[3] uvádí, že ke změně jeho jména došlo právě po ovládnutí již zmíněného města Śtrt-Sethroë, kde byl již dlouhodobě uznáván náboženský kult boha Sutecha, . Celkový vývoj směřoval k sjednocení Egypta pod jednu centrální vládu.^[8][14]

Hrobka

Peribsenova hrobka se nachází na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie v části Umm el-Káb a svoji architekturou se od starších z nich dost odlišuje. Její obdélníková základna je 12,6 x 15,8 m s vnitřní komorou 2,8 x 7,6 m. Uvnitř je řada malých výklenků oddělených stěnami z hliněných cihel. Kolem komory je volný průchozí koridor. Nálezy v hrobce a jejím těsném okolí pozůstávají z volně ležících nádob, pod vrstvou písku se nalezly dvě stély a řada úlomků váz, včetně jedné měděné. Na těsněních nádob byly pečetě se jménem Peribsena. Mezi autentickými nálezy byly i takové nesoucí jména dřívějších králů z 1. dynastie, například posledního krále Kaa.^[15][1]

Epilog

Vládci v druhé polovině 2. dynastie, kteří doplňují historickou kontinuitu dynastického mezidobí k dynamickému vývoji 3. dynastie, proslavené stavbou stupňovité pyramidy v Sakkáře. Peribsen a následník Chasechemuej, kteří si nechali postavit hrobky v královském pohřebišti v Abydosu, které dokládají vývoj stavebních prvků, zatím ještě s použitím hliněných cihel,^{[p 4]} jak ukazují rozdíly ve velikosti mastab Peribsena a Chasechemueje.^{[7][p 5]} Zároveň nezbytně docházelo ke změnám organizace stavebních prací a jejich logistického zajištění, většího počtu do jisté míry již specializovaných řemesel a počtu dělníků. To vše se později promítlo do stavby stupňovité pyramidy faraona Džosera a celého přilehlého komplexu staveb,^[8] jejíž základy tvoří postupně navršované klasické mastaby s dokončením nepravé stupňovité pyramidy, které se přičítá osvícenému architektu Imhotepovi.^[16]

Galerie

• 
  Kamenná váza s jménem "Seth-Peribsen, dobyvatel města Sethroëa", znak písaře
• 
  Depot fragmentů hrnců, hrobka Peribsen (P), Abydos
• 
  Úlomek pečetě z nádoby
• 
  Pečeť Peribsena, Abydos

Poznámky

1. Hetepsechemuej, Raneb, Ninecer
2. Některé zdroje jej uvádějí jako zakladatele 3. dynastie
3. Rozdílné klimatické, ekonomické podmínky, variabilita úrodnosti
4. Velikosti (rozměry) cihel byly dlouhodobě stabilizované (≈ 24x12x7 cm)
5. pohřební komora hrobky Chasechemueje je již obložena strukturovanými kameny, celkový rozměr hrobky je ~68 x 40 m