Sie Šu-wej

tchajwanská tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia

Sie Šu-wej
Remove ads
Sie Šu-wej je čínské jméno, v němž Sie je příjmení.

Sie Šu-wej (čínsky pchin-jinem Xiè Shúwéi, znaky zjednodušené 谢淑薇, tradiční 謝淑薇, * 4. ledna 1986 Sin-ču) je tchajwanská profesionální tenistka. V letech 2014–2021 byla světovou jedničkou ve čtyřhře,[1] kterou se stala jako třicátá druhá od zavedení klasifikace v září 1984 a první Tchajwanec na čele žebříčků bez rozdílu soutěže. V devíti obdobích na vrcholu strávila 59 týdnů.[2] Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour tři singlové a třicet pět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala dvacet sedm titulů ve dvouhře a dvacet tři ve čtyřhře.

Stručná fakta Sie Šu-wej 謝淑薇, Stát ...

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2013 na 23. místě jako nejvýše postavený tchajwanský tenista v historii. Ve čtyřhře pak v květnu 2014 figurovala na 1. místě. Trénuje ji Frederic Aniere. Dříve tuto roli plnil Australan Paul McNamee.

Na grandslamu vyhrála jako první tchajwanský tenista v historii trofej bez rozdílu soutěže. První ze sedmi titulů v ženské čtyřhře získala s Číňankou Pcheng Šuaj ve Wimbledonu 2013 po výhře nad Australankami Bartyovou a Dellacquovou. V závěru sezóny pak ovládly istanbulský Turnaj mistryň 2013, když ve finále zdolaly Rusky Makarovovou s Vesninovou. Trofej získaly také na French Open 2014 po výhře nad Italkami Erraniovou a Vinciovou. S Barborou Strýcovou ve finále Wimbledonu 2019 zdolaly Kanaďanku Dabrowskou a Číňanku Süovou. Po boku Belgičanky Elise Mertensové ovládla Wimbledon 2021 a Australian Open 2024, v páru s Číňankou Wang Sin-jü rovněž antukové French Open 2023 a se Strýcovou přidala čtvrtou londýnskou trofej ve Wimbledonu 2023. První trofej ze smíšené čtyřhry získala na Australian Open 2024 po boku Poláka Jana Zielińského, se kterým zvítězila ve stejném roce i ve Wimbledonu.

Na Australian Open 2021 postoupila jako první Tchajwanka do čtvrtfinále grandslamové dvouhry a v rámci otevřené éry se ve 35 letech stala nejstarší debutantkou v této fázi grandslamu. Dosáhla tím singlového maxima na majorech.[3][4] V kvalifikaci Australian Open 2024 pak ukončila profesionální kariéru ve dvouhře.[5]

Remove ads

Soukromý život

Narodila se roku 1986 v severotchajwanském městě Sin-ču do rodiny Sie Tze-lunga a Ho Fom-ju. Vyrostla v Kao-siungu. K tenisu ji v pěti letech přivedl otec. Mladší sourozenci, bratr Sie Čcheng-pcheng a sestra Sie Jü-ťie (dříve hrající jako Sie Šu-jing), jsou také profesionální tenisté. V tchajpejské tenisové škole ji vedla bývalá tenistka Hu Na, která v roce 1982 odešla z kontinentální Číny do Spojených států.[6]

Po trofeji ve wimbledonské čtyřhře 2013 její otec prohlásil, že dcera obdržela nabídku 10 milionů jüanů a rok od čínské likérky reprezentovat západní provincii Čching-chaj v čínských národních soutěžích. Takový krok by obnášel změnu občanství z tchajwanského na čínské. Sie Šu-wej měla podle otce takovou možnost zvažovat. Zpráva vyvolala tlak na tchajwanskou vládu, která vyzvala národní firmy k finanční kompenzaci tenistky. Státem vlastněná tchajwanská tabáková firma vyrábějící také alkoholické nápoje souhlasila Sieové vyplatit cca 167 tisíc dolarů v rámci podpory tchajwanského piva.[6]

Remove ads

Tenisová kariéra

Na okruh WTA se vrátila po více než roční pauze v květnu 2023 na Mutua Madrid Open po boku taktéž vracející se Strýcové, se kterou dohrály ve čtvrtfinále. Na French Open spojila síly s Wang Sin-jü. Společně na turnaji triumfovaly. V soutěži vyřadily pět nasazených dvojic a ve finále zdolaly Leylah Fernandezovou a Taylor Townsendovou. Společně odehrály teprve druhý turnaj. Spolupráci navázaly na závěrečné pařížské generálce Internationaux de Strasbourg. Získala tak pátý grandslam v ženském deblu znamenající.[7][8] Ve Wimbledonu pak znovu nastoupila s Barborou Strýcovou. Ve finále zdolaly třetí nasazenou australsko-belgickou dvojici Storm Hunterová a Elise Mertensová a navázaly tak na wimbledonskou trofej z roku 2019, přičemž celkově triumfovala e Wimbledonu počtvrté. Ve 37 letech se staly součtem věků 74 let nejstarší dvojicí, která vyhrála čtyřhru na grandslamu.[9][10]

Remove ads

Herní styl

Forhendový i bekhendový úder hraje obouruč s minimální rotací míče. Neortodoxní herní styl znamená řadu křížových úderů směřovaných v ostrých úhlech z dvorce a pro soupeřky ztíženou očekávatelnost směru letu míče. Na antukovém povrchu zařazuje do své hry kraťasy a slajsované míče.

Několik elitních tenistek ocenilo její nezvyklý styl. Maria Šarapovová po výhře ve třetím kole Wimbledonu 2012 sdělila: „Častokrát jsem se s ní střetla mezi juniorkami. Představovala pro mě noční můru díky slajsům a zkráceným míčům, které hrála na antuce. Říkala jsem si: ‚Kde se takhle učí hrát tenis?' Raketu si přesouvala mezi oběma rukama. To je její hra, obsahující hodně kraťasů a slajsů, kterými lidi dohání až k určité míře nepříčetnosti.“[11]

Týmové soutěže

Thumb
S Barborou Strýcovou po zisku titulu ve čtyřhře Wimbledonu 2019

V tchajwanském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2003 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Indonésii, v němž prohrála dvouhru s Angelique Widjajovou. Do záčí 2025 v soutěži nastoupila k třiceti jedna mezistátním zápasům s bilancí 15–10 ve dvouhře a 7–3 ve čtyřhře.

Tchaj-wan reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde v singlové soutěži skončila v úvodním kole na raketě stabilní deblové partnerky Pcheng Šuaj, s níž o měsíc dříve vyhrála ve stejném areálu All England Clubu wimbledonský turnaj. V ženské čtyřhře prošla po boku Čuang Ťia-žung do čtvrtfinále, kde je vyřadily pozdější stříbrné medailistky Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká ve dvou setech.

Zúčastnit se také měla Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru, kde plánovala startovat s Čuang Ťia-žung v ženské čtyřhře. Den před zahájením olympiády však oznámila, že po slovní roztržce se zástupcem vedoucího tchajwanské olympijské delegace Tsai Szu-chuehem nebude již nikdy reprezentovat Tchaj-wan. Měsíc před startem se rozhodla odstoupit ze čtyřhry, když kritizovala svaz za nefinancování účasti jejího trenéra v Riu, zatímco druhý tchajwanský deblový pár měl přítomnost kouče zajištěnu. Své měsíc staré rozhodnutí nezměnila a po roztržce s činovníkem se vzdala i účasti ve dvouhře.[12][13]

Za tchajwanské družstvo dvakrát nastoupila v Hopmanově poháru, vždy ve dvojici s krajanem Lu Jan-sunem. Při obou účastech v letech 2008 i 2009 skončili v základní skupině, když z celkových šesti mezistátních zápasů dovedli k výhře jediný, v ročníku 2008 nad Argentinou v poměru 3–0.

Na svých prvních Asijských hrách 2002 konaných v jihokorejském Pusanu byla členkou týmu, který skončil na bronzové příčce v soutěži družstev. O čtyři roky později na Asijských hrách 2006 v Dauhá si již s tchajwanským výběrem odvezla zlatou medaili, kterou doplnila dalším bronzem ze smíšené čtyřhry. Z Asijských her 2010 v čínském Kantonu doplnila sbírku o dva stříbrné kovy, ze soutěže družstev a ženské čtyřhry.

Remove ads

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 10 (7–3)

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads