Polomené hory

Polomené hory jsou geomorfologický okrsek (410,29 km²^[2]) jihozápadní části Ralské pahorkatiny. Území je součástí okresů Česká Lípa, Mělník a Litoměřice. Většina území okrsku je součástí Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj . Název Polomené hory zavedl geolog Čeněk Zahálka v roce 1895, sám čerpal z archivního zápisu z roku 1515.^[3] Dříve se pro toto území používal název Dubská pahorkatina či Dubské skály (podle města Dubá),^[4] místní Němci pak užívali jméno Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz). Používá se také turistický název Kokořínsko.

Polomené hory
Vlhošť a Dokeská pahorkatina z Ronova
Nejvyšší bod	614 m n. m. (Vlhošť)
Rozloha	410,29 km²
Nadřazená jednotka	Dokeská pahorkatina
Sousední jednotky	Bezdězská vrchovina Jestřebská kotlina Úštěcká pahorkatina České středohoří Dolnooharská tabule Jizerská tabule
Podřazené jednotky	Kokořínská vrchovina Housecká vrchovina Dubská pahorkatina Vlhošťská vrchovina Brocenská pahorkatina[1]
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Labe
Souřadnice	50°31′28″ s. š., 14°31′36″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadřazené jednotky

Českolipsko je zahrnováno do tří subprovincií České vysočiny: Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie a Krušnohorská subprovincie. Součástí České tabule je Ralská pahorkatina (dle zavedeného členění Jaromíra Demka VIA–1), která má dva podcelky: Dokeská pahorkatina (VIA–1A) a Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále dělí do okrsků. Dokeská pahorkatina jich má pět:

• Polomené hory (VIA–1A–1)
• Úštěcká pahorkatina (VIA–1A–2)
• Jestřebská kotlina (VIA–1A–3)
• Provodínská pahorkatina (VIA–1A–4)
• Bezdězská vrchovina (VIA–1A–5)^[2]

Podřazené jednotky

Polomené hory se člení na pět podokrsků:

• Kokořínská vrchovina – leží v jižní části Polomených hor, je největší z podokrsků; jejím nejvyšším vrcholem je Nedvězí u stejnojmenné vsi.
• Housecká vrchovina – tvoří východní část území, jméno jí dal zámek Houska; nejvyšším kopcem býval Maršovický vrch, po snížení jeho vrcholu kamenolomem je to Vrátenská hora; i další kopce jsou poměrně vysoké, např. Berkovský vrch, Velký beškovský vrch, Šedina.
• Dubská pahorkatina – leží v severovýchodní části, je to mírně členitá pahorkatina ležící mezi Dubou, Holany a Jestřebím.
• Vlhošťská vrchovina – je v severní části území, dominuje jí Vlhošť, který je zároveň nejvyšším kopcem celé Dokeské pahorkatiny; ostatní vrcholy tvořené pískovcem jsou značně menší, ale významné, např. Malý Vlhošť, Husa, Kostelec, Číř, Čap.
• Brocenská pahorkatina – tvoří hraniční pás na západě území; jasně nejvyšší bod tvoří v nejsevernějším výběžku Polomených hor vrch Ronov, známý díky zřícenině hradu na vrcholu.^[1]

Nejvyšší vrcholy

• Vlhošť (614 m), Vlhošťská vrchovina
• Ronov (552 m), Brocenská pahorkatina
• Vrátenská hora (507 m), Housecká vrchovina
• Maršovický vrch (499 m), Housecká vrchovina
• Špičák (483 m), Housecká vrchovina
• Druclík (481 m), Housecká vrchovina
• Berkovský vrch (481 m), Housecká vrchovina
• Velký beškovský vrch (475 m), Housecká vrchovina
• Šedina (473 m), Housecká vrchovina
• Korecký vrch (465 m), Housecká vrchovina
• Nedvězí (458 m), Kokořínská vrchovina
• Husa (449 m), Vlhošťská vrchovina

Fotogalerie

• 
  Ronov se zříceninou hradu
• 
  Vrátenská hora z Uhelného vrchu
• 
  Maršovický vrch
• 
  Berkovský vrch z Koreckého vrchu
• 
  Korecký vrch ze Starého Bernštejna
• 
  Velký beškovský vrch z Vrátenské hory, vzadu Vlhošť a Ronov
• 
  Skalní útvar Husa