Jizerská tabule

Jizerská tabule je geomorfologický celek ve střední a severozápadní části Středočeské tabule. Zaujímá části okresů Mladá Boleslav, Mělník, Nymburk ve Středočeském kraji a okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Rokytská horka (410 m).

Jizerská tabule
Vrchol Rokytské horky
Nejvyšší bod	410 m n. m. (Rokytská horka)
Délka	45 km
Šířka	50 km
Rozloha	957 km²
Střední výška	261 m n. m.
Nadřazená jednotka	Středočeská tabule
Sousední jednotky	Středolabská tabule, Dolnooharská tabule, Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina
Podřazené jednotky	Středojizerská tabule, Dolnojizerská tabule[1]
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Jizerská tabule na mapě Česka
Horniny	pískovec, slínovec, jílovec, prachovec, čedič
Povodí	Jizera, Labe
Souřadnice	50°25′50″ s. š., 14°45′47″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIB-2
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Jizerská tabule má zhruba tvar šipky ukazující k jihu podél toku řeky Jizery. Na severu sahá zhruba na úroveň Turnova (který ale leží na východě už na území Jičínské pahorkatiny, na jihu téměř až k soutoku s Labem u Čelákovic. Směrem na jih prochází hranice Mladou Boleslaví. Ramena šipky sahají zhruba od Mělníka na západě po Rožďalovice na východě. Celek sousedí na severozápadě s Ralskou pahorkatinou, na východě s Jičínskou pahorkatinou, na jihu se Středolabskou tabulí a na západě krátce s Dolnooharskou tabulí.

Charakter a geologie

Jizerská tabule je složená ze svrchnokřídových pískovců, písčitých slínovců, jílovců a prachovců. V severní části území, zejména v Bělské tabuli, se vyskytují i neovulkanické čedičové suky. Celek tvoří erozně denudační reliéf s rozsáhlými výškově konstantními plošinami, rozčleněnými na většině území výraznými údolními zářezy, zpravidla bez stálých vodních toků, místy s mělkými sníženinami. V severní části je reliéf krajiny členitější, zatímco směrem na jih se zarovnává. Území je pokryto kulturní krajinou s převahou menších obcí, značné procento půdy je obdělávané, na písčitých půdách se rozkládají borové lesy.^[1][2]

Geomorfologické členění

Celek Jizerské tabule má v geomorfologickém členění dva podcelky, Středojizerská tabule (dle Jaromíra Demka VIB-2A) na severu a Dolnojizerská tabule (VIB-2B) na jihu. Tyto podcelky se dále člení do celkem šesti okrsků:^[1]

Geomorfologické členění Jizerské tabule
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Středočeská tabule
STŘEDOJIZERSKÁ TABULE	Bělská tabule	Rokytská horka (410 m)
	Skalská tabule	Horka (385 m)
DOLNOJIZERSKÁ TABULE	Košátecká tabule	Kurfirstský vrch (304 m)
	Luštěnická kotlina	Lánský kopec (221 m)
	Jabkenická plošina	Zámrsky (280 m)
	Vrutická pahorkatina	Benátecký vrch (251 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol

Významné vrcholy

• Rokytská horka (410 m), Středojizerská tabule
• Jezovská horka (400 m), Středojizerská tabule
• Radechov (392 m), Středojizerská tabule
• Orlí (381 m), Středojizerská tabule
• Lysá hora (365 m), Středojizerská tabule
• Bezvel (340 m), Středojizerská tabule
• Horka u Mečeříže (290 m), Dolnojizerská tabule

Větší města

Na území celku leží části okresních měst Mladá Boleslav a Mělník. Z dalších měst tu jsou Benátky nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Mšeno a částečně Lysá nad Labem.

Vodopis

Střed území odvodňuje řeka Jizera s jejími přítoky (Bělá a Strenický potok). Okrajová území odvodňují přítoky Labe, na východě horní Vlkava, na západě Košátecký potok a dolní Pšovka.

Fotogalerie

• 
  Jezovská horka od severozápadu
• 
  Jižní vrchol Radechova
• 
  Bukovské ochozy pod Orlím
• 
  Lom čediče na Lysé hoře
• 
  Skalní věž na Bezvelu