Polské námořnictvo

Polské námořnictvo (polsky: Marynarka Wojenna Rzeczypospolitej Polskiej) je námořní složkou ozbrojených sil Polska. Tvoří ho 14 300 osob a 86 plavidel, z 41 válečných lodí. Mezi jeho hlavní jednotky patří 2 fregaty, 1 korveta, 3 raketové čluny, 1 ponorka a minolovky. Hlavním operačním prostorem námořnictva je Baltské moře.

Polské námořnictvo
Polský námořní orel
Země	Polsko Polsko
Vznik	1918
Velikost	2 fregaty 1 korveta 1 ponorka 1 Oceánská hlídková loď 3 raketové čluny 21 minolovek + další plavidla
Nadřazené jednotky	Polské ozbrojené síly
Účast
Války	Druhá světová válka Válka v Iráku Operace Active Endeavour

Dle plánu modernizace na období 2012–2030 má námořnictvo získat například tři nové ponorky (čtyři dosavadní budou vyřazeny do roku 2015), šest bojových a šest záchranných vrtulníků a další prostředky.^[1] Zmenší se naopak jeho hladinová složka, která do budoucna počítá pouze s plavidly menších kategorii (fregaty třídy Oliver Hazard Perry budou vyřazeny bez náhrady a program stavby malých korvet třídy Gawron byl zastaven).^[2]

Historie

Polsko má dlouhou námořní tradici.^{[3][4][5][6][7][8][9][10][11][12]} Jeho současné námořnictvo přitom bylo založeno po znovuzískání nezávislosti a vzniku druhé Polské republiky v roce 1918. První plavidla námořnictva tvořilo několik původně německých torpédovek. Námořnictvo bylo ve 20. a 30. letech dále rozvíjeno, plán výstavby ale nebyl pro omezený rozpočet splněn. Vzhledem k síle potenciálních soupeřů (SSSR a Německa) se námořnictvo omezovalo na pobřežní obranu s pomocí torpédoborců, ponorek a min. V době vypuknutí druhé světové války přitom tvořilo jádro námořnictva 5 ponorek, 4 torpédoborce a jedna velká minonoska.

Po německo-sovětské invazi do Polska se část lodí zachránila únikem do zahraničí. Po porážce země pak jeho námořnictvo operovalo v exilu a výzbroj získávalo z Velké Británie.

Poválečné Polsko se stalo sovětským satelitem a jeho ozbrojené síly součástí Varšavské smlouvy. Polské námořnictvo v té době výrazně zesílilo a jeho loděnice stavěly především vyloďovací plavidla, minolovky a různé pomocné lodě. Větší jednotky získávalo převážně ze zahraničí.

Složení

Související informace naleznete také v článku Seznam současných polských válečných lodí.

Ponorky

• Třída Kilo (projekt 877E)
  • ORP Orzeł (291)

Fregaty

ORP Generał Tadeusz Kościuszko (273)

• Třída Oliver Hazard Perry
  • ORP Generał Tadeusz Kościuszko (273), ex- USS Wadsworth (FFG-9)
  • ORP Generał Kazimierz Pułaski (272), ex- USS Clark (FFG-11)

Korvety

• ORP Kaszub (240)

Oceánské hlídkové lodě

ORP Ślązak (241)

• ORP Ślązak (241) (MEKO A-100)

Raketové čluny

ORP Piorun (422)

• Třída Orkan
  • ORP Orkan (421)
  • ORP Piorun (422)
  • ORP Grom (423)

Výsadkové lodě

ORP Poznań

• Třída Lublin
  • ORP Lublin (821)
  • ORP Gniezno (822)
  • ORP Kraków (823)
  • ORP Poznań (824)
  • ORP Toruń (825)
• Projekt 716 (3 ks)

Minolovky

• ORP Kontradmirał Xawery Czernicki (511)
• Třída Kormoran 2
  • ORP Kormoran (601)
  • ORP Albatros (602)
  • ORP Mewa (603)
• Projekt 207 (17 ks)

Pomocné lodě

ORP Bałtyk (Z-1)

• ORP Bałtyk (Z-1) – tanker
• Třída Piast – záchranné lodě
  • ORP Piast (281)
  • ORP Lech (282)
• Třída Heweliusz – hydrografické výzkumné lodě
  • ORP Heweliusz (265)
  • ORP Arctowski (266)
• Třída Nawigator – zpravodajské lodě
  • ORP Nawigator (262)
  • ORP Hydrograf (263)

Cvičné lodě

• Projekt 888 – cvičná loď
  • ORP Wodnik (251)
• ORP Iskra (253) – cvičná plachetnice

Plánované akvizice

• Program Orka – Zastarávající ponorky třídy Kobben nahradí tři jednotky nové generace vybrané v rámci programu Orka. Do užšího výběru se dostala francouzská třída Scorpène, německý Typ 212 a švédský typ A26.^[13]
• Třída Wicher – Fregaty Arrowhead 140 postavené v programu Miecznik (3 ks).
• Třída Kormoran 2 – Druhá skupina minolovek je ve stavbě (3 ks).
• Třída Jerzy Różycki – Zpravodajské lodě (SIGINT) postavené v programu Delfin (2 ks).^[14]
• Program Ratownik – Záchranná loď ponorek. Objednána 27. prosince 2024. Spuštění na vodu plánováno na rok 2027.^[15]