Projekt 877

Projekt 877 (v kódu NATO třída Kilo) je třída dieselelektrických ponorek, stavěných původně Sovětským svazem a nyní Ruskem. Jejich hlavním úkolem jsou protilodní, protiponorkové operace a pobřežní hlídkování. Na původní verzi ponorky později navázala značně vylepšená verze Projekt 636, označená v kódu NATO jako třída Improved Kilo, známá též jako třída Varšavjanka/Varshavyanka. Třetí generace této třídy nese označení Projekt 636.3 a v exportní verzi Projekt 636M. Ponorky Projektu 636 jsou považovány za jedny z nejtišších konvenčních ponorek na světě.^[1] Stavbu třetí generace třídy Kilo pro ruské námořnictvo si vynutily problémy s vývojem ponorek Projektu 677 (Lada), které původně měly třídu Kilo nahradit.

Projekt 877 / třída Kilo Projekt 636 / třída Improved Kilo Projekt 636.3 / Projekt 636M
Čínská ponorka třídy Kilo
Obecné informace
Uživatelé	Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo Alžírské námořnictvo Indické námořnictvo Íránské námořnictvo Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády Polské námořnictvo Vietnamské lidové námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	81 (celkem) 72 dokončeno 5 objednáno 4 stavba zrušena
Osud	aktivní (2024)
Předchůdce	Projekt 641B / Tango
Nástupce	Projekt 677 / Lada
Technické údaje Projekt 877 / Kilo
Výtlak	2325 t (na hladině) 3075 t (pod hladinou)
Délka	72,6 m
Šířka	9,9 m
Ponor	6,6 m
Pohon	2 diesely, 1 elektromotor
Rychlost	12 uzlů (na hladině) 18 uzlů (pod hladinou)
Posádka	53
Výzbroj	6× 533mm torpédomet
Technické údaje Projekt 636 / Improved Kilo
Výtlak	2350 t (na hladině) 3126 t (pod hladinou)
Délka	73,8 m
Šířka	9,9 m
Ponor	6,6 m
Pohon	2 diesely, 1 elektromotor
Rychlost	11 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou)
Posádka	52
Výzbroj	6× 533mm torpédomet

Ponorky této třídy jsou úspěšným ruským exportním artiklem a provozují je floty Alžírska, Čínské lidové republiky, Indie, Íránu, Polska, Rumunska a Vietnamu.

Pozadí vzniku

Nákres ponorky projektu 877

Indická ponorka třídy Kilo

Projekt ponorek vypracovala leningradská konstrukční kancelář Rubin. Kýl první jednotky byl založen roku 1980 přičemž stavěny jsou dodnes. Pro sovětské námořnictvo byly stavěny ponorky verzí Projekt 877, Projekt 877K a Projekt 877M. Označení exportní verze ponorek je Projekt 877EKM.

Konstrukce (Projekt 877 EKM)

Ponorky mají dvojitý trup, jehož povrch je pokryt anechoickým materiálem, snižujícím riziko odhalení ponořené ponorky sonarem. Bojový informační systém ponorek dovoluje sledovat pět cílů najednou. Výzbroj tvoří šest 533mm torpédometů s celkovou zásobou 18 torpéd či 24 námořních min. Ponorka je schopna současně napadnout dva cíle. Ponorky jsou též vybaveny osmi z ramene odpalovanými střelami velmi krátkého dosahu typu Strela 3 (v kódu NATO SA-N-8 Gremlin) či Igla (v kódu NATO SA-N-10 Gimlet) s dosahem 5–6 km. Pohonný systém tvoří dva dieselové motory a jeden elektromotor. Ponorky mají jeden sedmilistý lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahuje 10 uzlů na hladině a 17 uzlů pod hladinou. Pod hladinou mohou plout plně ponořené 740 km, při rychlosti 3 uzlů, 11 100 km na hladině (případně při použití "šnorchlu"), rychlostí 7 uzlů .^[2]

Uživatelé

Polská ponorka Orzel

Íránská ponorka třídy Kilo

Alžírsko Alžírsko

• Alžírské námořnictvo získalo dvě ponorky třídy Kilo, které provozuje pod názvy Rais Hadj M Barek a El Hadj Slimane. V letech 1993–1995 byly modernizovány v Rusku.^[3] V roce 2010 do služby vstoupily další dvě ponorky projektu 636M, přičemž další dvě byly dodány v lednu 2019. Země tak získala celkem šest ponorek.

Čína Čína

• Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády získalo v letech 1995–1996 dvě ponorky Projektu 877EKM. V roce 1998 je doplnily dvě ponorky Projektu 636 a po roce 2004 dalších osm Projektu 636M.^[4][5]

Indie Indie

• Indické námořnictvo – 8 kusů Projektu 877EKM a dvě Projektu 636, provozovaných jako třída Sindhughosh bylo dodáno v letech 1986–2000.^[6] Indické ponorky jsou vybaveny pro nesení řízených střel rodiny 3M-54 Klub; jedná se o protilodní střely 3M-54E1 a protizemní střely 3M-14E.^[2]

Írán Írán

• Íránské námořnictvo – v letech 1992–1996 země obdržela 3 ponorky Projektu 877EKM, pojmenované Taregh, Nuh a Yunes.^[7]

Polsko Polsko

• Polské námořnictvo – v roce 1986 země získala jednu ponorku Projektu 877E, která dodnes slouží jako Orzel.^[8]

Rumunsko Rumunsko

• Rumunské námořnictvo – získalo roku 1986 jednu ponorku Projektu 877EKM, která slouží jako Delfinul.^[9]

Sovětský svaz Sovětský svaz

• Sovětské námořnictvo a nástupnické Ruské námořnictvo – pro hlavního uživatele třídy bylo postaveno 25 ponorek první generace (22 kusů Projektu 877, jedna Projektu 877V, jedna Projekt 877EKM a jedna Projektu 877.3). V rámci modernizace ruského námořnictva bylo postaveno šest ponorek Projektu 636.3 a druhá šestikusová série byla objednána.

Venezuela Venezuela

• Venezuelské námořnictvo – objednány byly 3 ponorky Projektu 636.^[1]

Vietnam Vietnam

• Vietnamské lidové námořnictvo – objednáno 6 ponorek Projektu 636.^[10]

Jednotky

Jednotky této třídy:

Jméno	Uživatel	Verze	Zahájení stavby	Spuštěna	Vstup do služby	Status
B-248	SSSR Rusko	877		září 1980	31. prosince 1980	založena jako projekt 877E,[11] vyřazena 3. května 2001[12]
B-260 Čita	SSSR Rusko	877		srpen 1981	30. prosince 1981	založena jako projekt 877E, do roku 2006 pouze B-260,[11] aktivní
B-227 Vyborg	SSSR Rusko	877		září 1982	23. února 1983	založena jako projekt 877E, do roku 2008 pouze B-227,[11] aktivní[12]
B-229	SSSR Rusko	877		červenec 1983	30. října 1983	vyřazena 10. dubna 2002[12]
B-404	SSSR Rusko	877		září 1993	30. prosince 1993	vyřazena 10. dubna 2002[12]
B-405	SSSR Rusko	877		září 1984	30. prosince 1984	v letech 1990–1992 B-405 Ťumeňskij Komsomolec,[11] vyřazena 10. dubna 2002[12]
B-470	SSSR Rusko	877		srpen 1985	30. prosince 1985	vyřazena 22. června 2005[12]
B-439	SSSR Rusko	877		červenec 1986	30. prosince 1986	vyřazena 3. prosince 2005[12]
B-445 Svjatoj Nikolaj Čudotvorec	SSSR Rusko	877		září 1987	30. ledna 1988	do roku 2007 pouze B-445,[11] aktivní[12]
B-394	SSSR Rusko	877		září 1988	30. prosince 1988	v letech 1987–1992 B-394 Komsomolsk Tadjikistana,[11] převedena do rezervy[12]
B-464 Usť-Kamčatsk	SSSR Rusko	877		září 1989	30. ledna 1990	do roku 2003 pouze B-464,[11] převedena do rezervy[12]
B-494 Usť-Bolšereck	SSSR Rusko	877		říjen 1990	28. prosince 1990[11]	do roku 2003 pouze B-494, aktivní[12]
B-187 Komsomolsk na Amuru	SSSR Rusko	877		říjen 1991	30. prosince 1991	do roku 2015 pouze B-187,[11] od roku 2003 deaktivována kvůli modernizaci, ta se protáhla do ledna 2017, aktivní.[13]
B-190 Krasnokamensk	Rusko	877		září 1992	30. prosince 1992	do roku 2007 pouze B-190,[11] vyřazena 1. září 2023[12]
B-345 Mogoča	Rusko	877		říjen 1993	22. ledna 1994	do roku 2009 pouze B-345,[11] aktivní[12]
B-401 Novosibirsk	SSSR Rusko	877		březen 1984	30. září 1984	do roku 1998 pouze B-401,[11] vyřazena 1. prosince 2012[12]
B-402 Vologda	SSSR Rusko	877		září 1984	30. prosince 1984	do roku 1997 pouze B-402,[11] vyřazena 2016
B-808 Jaroslavl	SSSR Rusko	877		červenec 1988	27. prosince 1988	do roku 1999 pouze B-808,[11] aktivní[12]
B-800 Kaluga	SSSR Rusko	877		květen 1989	30. září 1989	v letech 1990–1992 B-800 Vologodsky komsomolets, poté od roku 2003 B-800 Kaluga,[11] aktivní[12]
B-459 Vladikavkaz	SSSR Rusko	877		duben 1990	28. září 1990[11]	do roku 1997 pouze B-459,[11] převedena do rezervy[12]
B-471 Magnitogorsk	SSSR Rusko	877		září 1990	28. prosince 1990[11]	do roku 2001 pouze B-471,[11] aktivní[12]
B-177 Lipeck	SSSR Rusko	877		červenec 1991	26. prosince 1991[11]	do roku 2000 pouze B-177,[11] aktivní[12]
B-871 Alrosa	SSSR Rusko	877V		září 1989	30. listopadu 1990[11]	pohon pomocí vodních trysek, do roku 2004 pouze B-871,[11] aktivní[12]
B-806 Tur	SSSR Rusko	877EKM		duben 1986	25. září 1986	aktivní[12]
B-477	Rusko	877.3		říjen 1999	16. května 2000	aktivní[11]
Rais Hadj M'Barek (012, ex B-861)	Alžírsko	877EKM		červenec 1986	29. listopadu 1986 (SSSR) 15. září 1987 (Alžírsko)[11]	aktivní[12]
El Hadj Slimane (013, ex B-386)	Alžírsko	877EKM		červenec 1986	5. listopadu 1987 (SSSR) prosinec 1987 (Alžírsko)[11]	aktivní[12]
Sindhugosh (S55, ex B-888)	Indie	877EKM		červenec 1985	25. listopadu 1985 (SSSR) 30. dubna 1986 (Indie)[11]	aktivní[12]
Sindhudhvaj (S56, ex B-898)	Indie	877EKM		červenec 1986	25. listopadu 1986 (SSSR) 12. června 1987 (Indie)[11]	vyřazena 16. července 2022
Sindhuraj (S57, ex B-890)	Indie	877EKM		duben 1987	2. září 1987 (SSSR) 20. října 1987 (Indie)[11]	aktivní[12]
Sindhuvir (S58, ex B-860)	Myanmar	877EKM		září 1987	25. prosince 1987 (SSSR) 26. srpna 1988 (Indie)[11] 24. prosince 2020 (Myanmar)[14]	aktivní[14]
Sindhuratna (S59, ex B-803)	Indie	877EKM		červenec 1987	15. srpna 1988 (SSSR) 22. prosince 1988 (Indie)[11]	aktivní[12]
Sindhukesari (S60, ex B-804)	Indie	877EKM		srpen 1988	29. listopadu 1988 (SSSR) 16. února 1989 (Indie)[11]	aktivní[12]
Sindhukirti (S61, ex B-468)	Indie	877EKM		srpen 1989	30. října 1989 (SSSR) 4. ledna 1990 (Indie)[11]	aktivní[12]
Sindhuvijay (S62, ex B-597)	Indie	877EKM		červenec 1990	27. října 1990 (SSSR) 8. března 1991 (Indie)[11]	aktivní[12]
Sindhurakshak (S63, ex B-582)	Indie	877EKM		červen 1997	2. října 1997 (Rusko) 24. prosince 1997 (Indie)[11]	dne 14. srpna 2013 zničena explozí,[12] vyřazena 5. září 2017
Sindhushastra (S65)	Indie	877EKM		říjen 1999	16. července 2000	aktivní[12]
Jüan Čeng 64 Chao (364, ex B-185)	Čína	877EKM		květen 1994	15. listopadu 1994 (Rusko) 15. prosince 1994 (Čína)[11]	aktivní[12]
Jüan Čeng 65 Chao (365, ex B-188)	Čína	877EKM		březen 1995	15. srpna 1995 (Rusko) 5. září 1995 (Čína)[11]	aktivní[12]
Orzel (291, ex B-351)	Polsko	877E		červen 1985	29. 1listopadu 1985 (SSSR) 21. června 1986 (Polsko)[11]	rozestavěna jako projekt 877, aktivní[12]
Delfinul (581, ex B-801)	Rumunsko	877EKM		září 1985	29. září 1985 (SSSR) 19. září 1986 (Rumunsko)[11]	aktivní[12]
Taregh (901, ex B-175)	Írán	877EKM		září 1991	25. prosince 1991 (Rusko) 21. listopadu 1992 (Írán)[11]	aktivní[12]
Noor (902, ex B-224)	Írán	877EKM		říjen 1992	31. prosince 1992 (Rusko) 6. června 1993 (Írán)[11]	aktivní[12]
Yunes (903, ex B-220)	Írán	877EKM		červenec 1994	2. září 1996 (Rusko) 25. listopadu 1996[11]	aktivní[12]
Jüan Čeng 66 Chao (366)	Čína	636		duben 1997	26. srpna 1997 (Rusko) 12. listopadu 1997 (Čína)[11]	aktivní[15]
Jüan Čeng 67 Chao (367)	Čína	636		červen 1998	25. října 1998 (Rusko) 2. prosince 1998 (Čína)[11]	aktivní[15]
Jüan Čeng 68 Chao (368)	Čína	636M		květen 2004	20. října 2004[11]	aktivní[15]
Jüan Čeng 69 Chao (369)	Čína	636M		srpen 2004	5. května 2005[11]	aktivní[15]
Jüan Čeng 70 Chao (370)	Čína	636M		únor 2005	říjen 2005[11]	aktivní[15]
Jüan Čeng 71 Chao (371)	Čína	636M		květen 2005	říjen 2005[11]	aktivní[15]
Jüan Čeng 72 Chao (372)	Čína	636M		srpen 2005	30. května 2006[11]	aktivní[15]
Jüan Čeng 73 Chao (373, ex B-340)	Čína	636M		květen 2004	5. srpna 2005 (Rusko) říjen 2006 (Čína)[11]	aktivní[15]
Jüan Čeng 74 Chao (374)	Čína	636M		červen 2005	22. prosince 2005[11]	aktivní[15]
Jüan Čeng 75 Chao (375)	Čína	636M		červenec 2005	30. prosince 2005[15]	aktivní[15]
Messali el Hadj (021)	Alžírsko	636M		listopad 2008	28. srpna 2009 (Rusko) 31. března 2010 (Alžírsko)[11]	aktivní[15]
Akram Pacha (022)	Alžírsko	636M		duben 2009	29. října 2009 (Rusko) 27. července 2010 (Alžírsko)[11]	aktivní[15]
El Ouarsenis (031)	Alžírsko	636M		14. března 2017	9. ledna 2019	aktivní
El Hoggar (032)	Alžírsko	636M			9. ledna 2019	aktivní
B-261 Novorossijsk	Rusko	636.3		listopad 2013	22. srpna 2014	aktivní[15]
B-237 Rostov na Donu	Rusko	636.3		červen 2014	30. prosince 2014	Dne 13. září 2023 v suchém doku v Sevastopolu zasažena řízenou střelou, pravděpodobně typu Storm Shadow. Rozsah poškození není znám. Pravděpodobně totální ztráta.[16]
B-262 Staryj Oskol	Rusko	636.3		srpen 2014	25. června 2015	aktivní[15]
B-265 Krasnodar	Rusko	636.3		duben 2015	5. listopadu 2015[11]	aktivní
B-268 Velikij Novgorod	Rusko	636.3		18. března 2016[17]	26. října 2016[18]	aktivní
B-271 Kolpino	Rusko	636.3		31. května 2016[17]	24. listopadu 2016[19]	aktivní
Hanoj (HQ-182)	Vietnam	636M		srpen 2012	4. dubna 2014	aktivní[15]
Ho Či Minovo Město (HQ-183)	Vietnam	636M		prosinec 2012	4. dubna 2014	aktivní[15]
Haiphong (HQ-184)	Vietnam	636M		srpen 2013	1. srpna 2015	aktivní[15]
Khanh Hoa (HQ-185)	Vietnam	636M		březen 2014	1. srpna 2015	aktivní[15]
Danang (HQ-186)	Vietnam	636M		březen 2014	28. února 2017	aktivní
Ba Ria-Vung Tau (HQ-187)	Vietnam	636M		září 2015	28. února 2017	aktivní
B-274 Petropavlovsk-Kamčatskij	Rusko	636.3		28. března 2019	25. listopadu 2019	aktivní
B-603 Volchov	Rusko	636.3		26. prosince 2019	24. října 2020	aktivní
B-602 Magadan	Rusko	636.3		26. března 2021	12. října 2021	aktivní
B-588 Ufa	Rusko	636.3		31. března 2022	16. listopadu 2022	aktivní
B-608 Možajsk	Rusko	636.3	23. srpna 2021	27. dubna 2023	28. listopadu 2023	aktivní
Jakutsk	Rusko	636.3	23. srpna 2021	11. října 2024		objednána pro Tichooceánské loďstvo[20], ve stavbě

Další čtyři jednotky projektu 877 nebyly dokončeny.^[11]

Operační služba

Ruské ponorky Kaluga a Lipetsk

Ruská ponorka Novorossijsk je prototypem verze projekt 636.3

Ruská ponorka Rostov na Donu byla v prosinci 2015 vyslána do Středomoří, aby se zapojila do ruské intervence do syrské občanské války. Dne 8. prosince 2015 ponorka na cíle v Sýrii vypustila několik protizemních střel Kalibr.^[21] Dne 13. září 2023 byla v suchém doku v Sevastopolu zasažena řízenou střelou a poškozena. Dle ukrajinského ministerstva obrany byla v témže místě 3. srpna 2024 znovu zasažena raketovým útokem a potopena.^[22] Cena ponorky je odhadem 300 milionů dolarů (podle některých zdrojů dokonce 500 milionů).^[zdroj?]