Poprad

město na Slovensku From Wikipedia, the free encyclopedia

Popradmap
Remove ads
Další významy jsou uvedeny na stránce Poprad (rozcestník).

Poprad (německy Deutschendorf) je okresní město na severovýchodě Slovenska, v Prešovském kraji, 70 km západně od Prešova na stejnojmenné řece v Popradské kotlině. V roce 2015 zde žilo přes 52 000 obyvatel a bylo tak 10. největším slovenským městem. Město Poprad leží pod Tatrami a proto se nazývá i Vstupní brána do Vysokých Tater.

Stručná fakta Poloha, Souřadnice ...
Remove ads

Historie

Od dob stěhování národů bylo okolí dnešního Popradu osídleno Slovany. První písemná zmínka pochází z 16. března 1256 v darovací listině uherského krále Bély IV. Ve 13. století město kolonizovali Němci (1244/1268 villa Theutonicalis, 1256 Poprad), kteří postupně získali převahu (1300 Popprat, 1310 Villa Tedescha, 1328 Teutschendorff, 1346 Popradzaza) a stal se na čtyři století německým. V letech 1344–1412 patřil Poprad do Provincie 24 spišských měst a mezi lety 1412–1772 patřil Polsku jako Spišská zástava. V 17. století začal počet Němců klesat. V roce 1812 zde vznikl pivovar.[5] V roce 1871 byla vybudována Košicko-bohumínská dráha. V 1. polovině 20. století zde vznikla vagónka.[6]

Po vzniku Československé republiky Polsko obsadilo Oravu a Spiš. 24. prosince 1918 bylo v Popradu uzavřeno příměří a vytyčena demarkační linie a v lednu 1919 byla sporná území pod československou kontrolou. V roce 1921 zde stálo 276 domů a žilo zde 2881 obyvatel, z toho 1263 Čechoslováků, 1002 Němců, 249 Maďarů a 127 Židů.[7] V roce 1927 se bylo přemístěno sídlo okresu, které bylo dosud ve Spišské Sobotě. V roce 1946 byla k městu připojena sousední Spišská Sobota, která se pak stala městskou částí.

V roce 1942 byl ve městě zřízen sběrný tábor pro Židy a 25. března 1942 byl odtud vypraven jejich první transport do Osvětimi. Poprad byl osvobozen 28. ledna 1945 a po válce se s rozvojem zimních sportů stal výchozím bodem pro výpravy do Vysokých Tater. Na přelomu 50. a 60. let 20. století nastal rozvoj města podmíněný také rozhodnutím komunistického zřízení o sloučení okresů Kežmarok a Poprad. Roku 1999 Poprad neúspěšně kandidoval na pořádání Zimních olympijských her 2006.

Remove ads

Městské části

V roce 1946 byl k Popradu administrativně připojeny okolní hornospišská města a obce, které dnes tvoří místní městské části:

Náboženství

Ve měste působí Římskokatolická církev, Evangelická církev augsburského vyznání, Řeckokatolická církev, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev adventistů sedmého dne, svědkové Jehovovi a Křesťanské společenství Milost.

Poprad
Velká
  • Kostel svatého Jana (římskokatolický – salesiáni)
  • Kostel Svaté Trojice (luterský)
  • Modlitebna Bratrské jednoty baptistů
Spišská Sobota
  • Kostel svatého Jiří (římskokatolický)
  • Luterský kostel
Matejovce pri Poprade
  • Kostel svatého Štěpána (římskokatolický)
  • Luterský kostel
Stráže pod Tatrami
  • Kostel svatého Jana Křtitele (římskokatolický)
  • Luterský kostel
Kvetnica
  • Kostel svaté Heleny (římskokatolický)

Doprava

Silniční doprava

Z Popradu vedou silnice směrem na Polsko (66), Starou Ľubovňu (66/77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (66) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 MengusovceJánovce, který je částí evropské silnice E50. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 8 linek. V letech 1904–1906 byla mezi Popradem a Starým Smokovcem provozována trolejbusová doprava.

Železniční doprava

Železniční stanice Poprad-Tatry leží na trati Košice–Žilina. Z této tratě odbočují železniční tratě:

Historie železniční dopravy

Trať Košice–Žilina byla vybudována v letech 1870–1872 jako součást Košicko-bohumínské dráhy. Z Popradu do Žiliny bylo první železniční spojení 8. prosince 1871. V roce 1892 byla vybudována trať do Kežmarku a roku 1908 do Starého Smokovce v rámci Tatranské elektrické železnice.

Letecká doprava

Mezinárodní letiště Poprad – Tatry bylo vybudováno v roce 1938 a od roku 1943 je zde provozována pravidelná doprava. Leží 4 km severozápadně od centra města ve výšce 718 m n. m. a je nejvýše položeným letištěm pro střední a krátké lety ve střední Evropě. V roce 2015 odbavilo 85 100 cestujících.[8]

Remove ads

Pamětihodnosti

  • V historickém centru Popradu je nejvýznamnější památkou gotický kostel svatého Jiljí (také uváděn jako kostel svatého Egídia) postavený na místě staršího kostela stejného zasvěcení. Poprvé byl písemně zmíněn v roce 1326. Uvnitř je renesanční křtitelnice z roku 1646. Vedle kostela stojí renesanční zvonice ze 16. století. Na opěrné zdi kostela je umístěn pamětní deska připomínající, že při okupaci Popradu sovětskými vojsky byl zastřelen Jozef Bonk.
  • Kostel sv. Trojice z let 1829–1834 patří Evangelické církvi augsburského vyznání, jednolodní klasicistní stavba s emporami na bočních stranách. Oltář s obrazem Ukládání Krista do hrobu, stejně jako kazatelna, pochází z doby kolem roku 1838
  • V parku u nádraží v Popradu je pomník na památku Rudé armády, která město osvobodila v lednu 1945.
  • Na Velickém náměstí je památník Nespravedlivě umučených.
  • Na největším hřbitově ve Velké je památník umučených v gulazích.
  • Při letišti je nedávno obnoven památník SNP.
  • Na nádraží na prvním nástupišti je pamětní tabule na první slovenský transport židovských žen a dívek do koncentračního tábora. Podobná tabule je i na synagoze v centru města.

Pamětihodnosti v městské části Spišská Sobota

Centrum městské části Spišská Sobota je od roku 1950 městská památková rezervace

  • Kostel sv. Jiří ve Spišské Sobotě připomínaný v roce 1273, přestavěný jako síňové dvoulodí ve slohu pozdní gotiky do roku 1464. Počátkem 16. století byla přistavěna kaple sv. Anny a sakristie, v roce 1598 pak samostatně stojící renesanční zvonice. Hlavní oltář od Mistra Pavla z Levoče pochází z roku 1516. Varhany z roku 1662 mají 814 píšťal
  • Mariánský morový sloup
  • Na náměstí ve Spišské Sobotě je umístěn obelisk na památku revoluce z roku 1848 a na památku padlých v 1. světové válce
Remove ads

Muzea a stálé expozice

  • Podtatranské muzeum v Popradě[9]
  • Podtatranské múzeum v Popradě, pobočka Spišská Sobota[10]
  • Scherfelův dům, expozice věnovaná A. V. Scherfelovi[11]

Významné osobnosti

Rodáci

  • Lukáš Borzík – slovenský skladatel současné vážné hudby
  • Jan Brokoff – barokní sochař a řezbář
  • Tomáš Džadoň – slovenský umělec
  • Lukáš Fabinus Popradský – lektor školy v Prešově, autor první knihy na Slovensku – Exempla declinationum et conjugationum (1573)
  • Mária Gallíková – slovenská malířka
  • Ján Gallovič – slovenský herec
  • Soňa Godarská – slovenská operní pěvkyně-sopranistka
  • Milan Hamada – slovenský literární teoretik a kritik
  • Peter Hámor – horolezec (pokořitel 12 osmitisícovek)
  • Daniela Hantuchová – slovenská tenistka
  • Pavol Hurajt – slovenský biatlonista
  • János Husz – evangelický kněz a entomolog – lepidopterolog
  • Vojtech Husz – botanik
  • Miroslav Ihnačák – bývalý slovenský hokejový útočník
  • Matej Jurčo – slovenský profesionální cyklista
  • Milan Karabín – bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky
  • Andrej Kiska – prezident Slovenské republiky, filantrop
  • Peter Klouda – slovenský hokejový útočník
  • Konex, vlastním jménem Daniel Galovič – hip-hopový producent, DJ a raper
  • Tibor Kovalík – akademický malíř, organizátor kulturního života Slováků v Kanadě
  • Arne Kroták – slovenský hokejový útočník
  • Miroslav Lajčák – ministr zahraničních věcí SR
  • Gedeon Majunke – slovenský architekt
  • Walter Marx – slovenský sáňkař
  • Michal Malák – slovenský běžec na lyžích
  • Ľubomír Mick – slovenský sáňkař
  • Martin Novák – slovenský spisovatel
  • Martin Otčenáš – slovenský běžec na lyžích
  • Hugo Payer – učitel, publicista, spoluzakladatel a místopředseda Karpatského spolku
  • Ľubomír Pichoňský – bývalý slovenský hokejový útočník
  • Igor Rataj – slovenský hokejový útočník
  • Aurel Viliam Scherfel – lékárník, botanik, chemik
  • Jaroslav Slávik – slovenský sáňkař
  • Ján Smolko – bývalý slovenský hokejový obránce
  • Stanislav Sulkovský – klavírista
  • Patrik Ščibran – slovenský hokejový obránce
  • Július Šupler – slovenský hokejový trenér
  • Roman Tomas – slovenský hokejový útočník
  • Karol Toperczer – klavírista
  • Miloslav Turzák – slovenský malíř
  • Jiří Vala – český herec
  • Habart Wittlinger – bývalý slovenský hokejový útočník

Studovali zde

Působili zde

  • Štefan Mnoheľ – slovenský kněz, politik a publicista.
  • Štefan Strážay – slovenský básník.
  • Ľubomír Goč – slovenský malíř.
  • Jozef Majkut – slovenský akademický malíř.
Remove ads

Sport

Galerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads