Prezidentská republika
forma vlády From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Prezidentská republika je forma vlády ve kterém hlava vlády, typicky s titulem prezidenta, vede výkonné moci, která je zcela oddělená od zákonodárné moci a soudní moci. Prezident je současně hlavou státu i vlády. V prezidentské republice je hlava vlády přímo nebo nepřímo volena skupinou občanů a není odpovědná zákonodárnému sboru a zákonodárný sbor nemůže odvolat prezidenta s výjimkou mimořádných případů. Prezidentský systém kontrastuje s parlamentním systémem, kde se hlava vlády dostává k moci získáním důvěry voleného zákonodárného sboru. Existují také hybridní systémy, jako je poloprezidentská republika například bývalá Výmarská republika a Francie. Hlava státu parlamentní republiky má většinou ceremoniální roli a je také nazývána prezident. Diktátor nebo vůdce státu jedné strany, ať už je volen či nikoli, je také často nazýván prezidentem.

Remove ads
Charakteristika
Základním principem prezidentské republiky je princip oddělení jednotlivých mocí a systém brzd a protivah, které mají zabránit možným autoritářských tendencím. Předpokladem prezidentské republiky je, že moc výkonná, zákonodárná i soudní je od sebe ústavou naprosto oddělena a vzájemně ovlivňována a korigována.
Zatímco parlamentní forma vlády se objevuje i v monarchiích například ve Spojeném království, které je modelovým příkladem, prezidentská forma vlády je slučitelná výhradně s republikou.[1] Oproti parlamentnímu systému má prezident více pravomocí. Podle některých[kdo?] kritiků je tím nastolena tendence k autoritářským formám vlády.[2]
V plnohodnotném prezidentském systému je politik zvolen přímo nebo nepřímo vítěznou stranou za hlavu vlády. Funkce předsedy vlády může také existovat v prezidentském systému, ale na rozdíl od poloprezidentských nebo parlamentních republikách odpovídá předseda vlády prezidentovi.
Následující charakteristiky obecně platí pro řadu prezidentských vlád po celém světě:
- Členové kabinetu jsou odpovědni prezidentovi. Prezidentské republiky však vyžadují legislativní schválení výkonných nominací do kabinetu, soudnictví a různých nižších vládních funkcí. Prezident může obecně řídit členy kabinetu, armády nebo jakéhokoli úředníka či zaměstnance výkonné moci, ale nemůže řídit ani odvolávat soudce.
- Exekutiva je jednotná. Na rozdíl od parlamentních a poloprezidentských republik a konstitučních monarchií nedochází k dělbě moci mezi hlavu státu a hlavu vlády a rozhodnutí hlavy státu nevyžaduje kontrasignaci jiným orgánem.
- Výkonná moc může vetovat zákony a naopak většina zákonodárců může veto přehlasovat.
- Prezident má funkční období na dobu určitou. Volby se konají v pravidelných dobách a nelze je vyvolat vyslovením nedůvěry nebo jinými parlamentními postupy, i když v některých zemích existuje výjimka, která stanoví odvolání prezidenta v případě porušení zákona (viz impeachment).
- Prezident může odsouzeným zločincům odpustit nebo zmírnit tresty.
Remove ads
Metriky prezidentismu
Metriky prezidentialismu umožňují kvantitativní analýzu prezidialismu pro jednotlivé země. Jednou metrikou prezidialismu je index prezidentialismu v V-Dem indexy demokracie,[3] kde vyšší hodnoty znamenají vyšší koncentraci politické moci v rukou jednoho jednotlivce, níže pro jednotlivé země. Česko je na 29. místě.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads