Projekt 1144.2

Projekt 1144 Orlan (jinak též třída Kirov) je třída sovětských raketových křižníků s jaderným pohonem z doby studené války. Jsou to největší raketové křižníky na světě, a proto jsou někdy označovány jako křižníky bitevní. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. První byl do služby přijat roku 1980 a poslední roku 1998. Poslední křižník Pjotr Velikij byl dokončen ve vylepšené verzi Projekt 1144.2. Po rozpadu Sovětského stavu křižníky převzalo nástupnické ruské námořnictvo.^[3] V novém režimu byly přejmenovány. Prototypový křižník Admiral Ušakov (ex Kirov) roku 1990 utrpěl havárii jaderného reaktoru, která jej vyřadila ze služby. Křižníky Admiral Lazarev (ex Frunze) a Admiral Nachimov (ex Kalinin) byly v 90. letech převedeny do rezervy. Admiral Nachimov byl se měl vrátit do služby po rozsáhlé rekonstrukci.

Projekt 1144 Orlan / Třída Kirov
Frunze v roce 1986
Obecné informace
Uživatelé	Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo
Typ	křižník
Lodě	5
Osud	1 aktivní 1 modernizován 2 vyřazeny 1 stavba zrušena (2025)
Předchůdce	třída Kara
Nástupce	třída Slava[1]
Technické údaje projekt 1144 (Kirov)[2]
Výtlak	23 750 t (standardní) 25 860 t (plný)
Délka	250,1 m
Šířka	28,5 m
Ponor	10,3 m (max.)
Pohon	2× jaderný reaktor, 2× parní turbína, 2× kotel
Rychlost	31 uzlů (57 km/h)
Dosah	neomezený 1 300 nám. mil (2 410 km) při 17 uzlech (pomocný pohon)
Posádka	759 důstojníků a námořníků
Výzbroj	2× 130mm kanón AK-130 (1×2) 20× P-700 Granit (20×1) 96× S-300F Fort (12×8 VLS) 128× Kinžal (16×8 VLS) 4× OSA-M (2×2, 40 ks.) 10× RPK-3 Metel (10×1) 8× AK-630M (8×1) 10× 533mm torpédomet (2×5) 1× RBU-6000 2× RBU-1000 (2×1) 2× 55mm granátomet MRG-1 (2×1)
Letadla	3× vrtulník Ka-25 / 2× vrtulník Ka-27
Technické údaje projekt 1144.2[2]
Výtlak	24 300 t (standardní) 26 396 t (plný)
Posádka	760 důstojníků a námořníků
Výzbroj	2× 130mm kanón AK-130 (1×2) 20× P-700 Granit (20×1) 48× S-300F Fort (6×8 VLS) 48× S-300FM Fort-M (6×8 VLS) 128× Kinžal (16×8 VLS) 6× 3K87 Kortik (6×1) 10× Vodopad-NK (2×5) 1× Udav-1 2× RBU-1000 (2×1) 2× 55mm granátomet MRG-1 (2×1)
Letadla	3× vrtulník Ka-25 / 2× vrtulník Ka-27

Trup a pohonný systém křižníků třídy Kirov byly použity též u velitelské lodě Ural (SSV-33).

Stavba

Všechny jednotky postavila loděnice v Leningradu. Postaveny byly celkem čtyři jednotky této třídy. Admiral Ušakov (ex Kirov) byl dokončen v roce 1980. Ze služby ho v roce 1990 vyřadila havárie reaktoru, po které již nebyl opraven. Jednotky Admiral Lazarev (ex Frunze) z roku 1984 a Admiral Nachimov (ex Kalinin) z roku 1988 byly odstavené ze služby roku 1999, spekuluje se o jejich možné opravě a modernizaci. V 90. letech byl dokončen ještě křižník Pjotr Velikij (ex Jurij Andropov).^[3]

Jednotky projektu 1144:

Jméno	Verze	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Admiral Ušakov (ex Kirov)	Projekt 1144	1974	27. prosince 1977	30. prosince 1980	Roku 1990 utrpěl havárii reaktoru a nebyl opraven. Roku 2002 byl vyřazen a zůstal zakotven v Severodvinsku. Jeho sešrotování bylo plánováno do roku 2021.[4]
Admiral Lazarev (ex Frunze)	Projekt 1144.2	1978	26. května 1981	31. října 1984	V 90. letech převeden do rezervy. Roku 2014 byla dokončena generálka plavidla, nebyla ale instalována výzbroj. Jeho sešrotování bylo plánováno do roku 2021.[4]
Admiral Nachimov (ex Kalinin)	Projekt 1144.2	17. května 1983	25. dubna 1986	31. prosince 1988	Roku 1992 přejmenován na Admiral Nachimov. Od roku 1999 v doku. Roku 2014 v loděnici Sevmaš v Severodvinsku zahájena rozsáhlá modernizace na verzi Projekt 11442M. mající jeho životnost prodloužit o nejméně třicet let. Dokončení modernizace bylo původně plánováno na rok 2018. Práce však byly opakovaně přerušovány a termín dokončení posouván. Roku 2022 byl posunut na rok 2024.[5] Na přelomu let 2024 a 2025 byly zprovozněny oba reaktory křižníku. Jeho zařazení do služby v té době bylo plánováno na rok 2026.[6]
Pjotr Velikij (ex Jurij Andropov)	Projekt 1144.2	1986	29. dubna 1989	19. dubna 1998	Plánována modernizace na verzi Projekt 11442M, ale k roku 2025 nebylo jasné, zda se uskuteční.[5] Aktivní.
Admirál loďstva Sovětského svazu Kuzněcov (ex Dzeržinskij, ex Okťabrskaja revolucija)	Projekt 1144.2	–	–	–	Roku 1990 stavba zrušena před založením kýlu.

Konstrukce

Křižník Kirov v roce 1985

Pjotr Velikij během cvičení v roce 2003

Vybavení každé jednotky se liší. Hlavňovou výzbroj tvoří dva 130mm kanóny AK-130 ve dvoudělové věži (Kirov nesl ráži 100 mm). Hlavní výzbrojí je 20 nadzvukových protilodních střel P-700 Granit (v kódu NATO SS-N-19 Shipwreck) umístěných ve vertikálních silech na přídi lodi. Protiletadlovou výzbroj tvoří 96 protiletadlových řízených střel dlouhého doletu S-300F Fort (SA-N-6 Grumble), umístěných ve 12 osminásobných vertikálních vypouštěcích silech. Ty doplňují dvě dvojitá odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Osa-MA (SA-N-4 Gecko) s kapacitou 40 střel. Blízkou obranu jednotek Admiral Nachimov a Pjotr Velikij zajišťuje šest hybridních kompletů 3K87 Kortik a osm starších systémů AK-630 s 30mm rotačním kanónem. Na palubě je také deset 533mm odpalovacích zařízení pro protiponorkové střely Vodopad-NK (SS-N-16), dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-1000 Smerč-3 a dva raketové vrhače RBU-12000. Křižníky jsou vybaveny přistávací plošinou a hangárem pro provoz až tří vrtulníků Kamov Ka-25 či Kamov Ka-27.

Pohonný systém tvoří dva jaderné reaktory KN-3, dva kotle KVG-2 a dvě parní turbíny GTZA-653. Lodní šrouby jsou dva. Celkový výkon pohonného systému dosahuje 140 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahuje 31 uzlů.^[2]

Operační nasazení

Detail přídě křižníku Kalinin

Křižník Pjotr Velikij byl v listopadu 1996 převeden do Severního loďstva. V srpnu roku 2000 se účastnil námořního cvičení v Severním ledovém oceánu, při kterém došlo k havárii a následnému potopení ruské atomové ponorky Kursk. V listopadu roku 2008 byl součástí flotily, která podnikla cestu do Karibiku, aby ve spolupráci s námořnictvem Venezuely uskutečnila námořní cvičení. Křižník přitom doprovázel torpédoborec Admiral Čabaněnko třídy Udaloj, záchranná loď a tanker. Bylo to po 20 letech první cvičení, které Rusko provedlo v takové blízkosti USA.^[7] Pjotr Velikij se spolu s letadlovou lodí Admiral Kuzněcov a dalšími pěti plavidly přiblížily k Velké Británii při návratu do Severomorsku z mise ve Středozemním moři, na které byly od prosince do května 2014.^[8]