Projekt 1144.2

třída sovětských těžkých raketových křižníků From Wikipedia, the free encyclopedia

Projekt 1144.2
Remove ads

Projekt 1144 Orlan (jinak též třída Kirov) je třída sovětských raketových křižníků s jaderným pohonem z doby studené války. Jsou to největší raketové křižníky na světě, a proto jsou někdy označovány jako křižníky bitevní. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. První byl do služby přijat roku 1980 a poslední roku 1998. Poslední křižník Pjotr Velikij byl dokončen ve vylepšené verzi Projekt 1144.2. Po rozpadu Sovětského stavu křižníky převzalo nástupnické ruské námořnictvo.[3] V novém režimu byly přejmenovány. Prototypový křižník Admiral Ušakov (ex Kirov) roku 1990 utrpěl havárii jaderného reaktoru, která jej vyřadila ze služby. Křižníky Admiral Lazarev (ex Frunze) a Admiral Nachimov (ex Kalinin) byly v 90. letech převedeny do rezervy. Admiral Nachimov byl se měl vrátit do služby po rozsáhlé rekonstrukci.

Stručná fakta Kirov, Obecné informace ...

Trup a pohonný systém křižníků třídy Kirov byly použity též u velitelské lodě Ural (SSV-33).

Remove ads

Stavba

Všechny jednotky postavila loděnice v Leningradu. Postaveny byly celkem čtyři jednotky této třídy. Admiral Ušakov (ex Kirov) byl dokončen v roce 1980. Ze služby ho v roce 1990 vyřadila havárie reaktoru, po které již nebyl opraven. Jednotky Admiral Lazarev (ex Frunze) z roku 1984 a Admiral Nachimov (ex Kalinin) z roku 1988 byly odstavené ze služby roku 1999, spekuluje se o jejich možné opravě a modernizaci. V 90. letech byl dokončen ještě křižník Pjotr Velikij (ex Jurij Andropov).[3]

Jednotky projektu 1144:

Další informace Jméno, Verze ...
Remove ads

Konstrukce

Thumb
Křižník Kirov v roce 1985
Thumb
Pjotr Velikij během cvičení v roce 2003

Vybavení každé jednotky se liší. Hlavňovou výzbroj tvoří dva 130mm kanóny AK-130 ve dvoudělové věži (Kirov nesl ráži 100 mm). Hlavní výzbrojí je 20 nadzvukových protilodních střel P-700 Granit (v kódu NATO SS-N-19 Shipwreck) umístěných ve vertikálních silech na přídi lodi. Protiletadlovou výzbroj tvoří 96 protiletadlových řízených střel dlouhého doletu S-300F Fort (SA-N-6 Grumble), umístěných ve 12 osminásobných vertikálních vypouštěcích silech. Ty doplňují dvě dvojitá odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Osa-MA (SA-N-4 Gecko) s kapacitou 40 střel. Blízkou obranu jednotek Admiral Nachimov a Pjotr Velikij zajišťuje šest hybridních kompletů 3K87 Kortik a osm starších systémů AK-630 s 30mm rotačním kanónem. Na palubě je také deset 533mm odpalovacích zařízení pro protiponorkové střely Vodopad-NK (SS-N-16), dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-1000 Smerč-3 a dva raketové vrhače RBU-12000. Křižníky jsou vybaveny přistávací plošinou a hangárem pro provoz až tří vrtulníků Kamov Ka-25 či Kamov Ka-27.

Pohonný systém tvoří dva jaderné reaktory KN-3, dva kotle KVG-2 a dvě parní turbíny GTZA-653. Lodní šrouby jsou dva. Celkový výkon pohonného systému dosahuje 140 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahuje 31 uzlů.[2]

Remove ads

Operační nasazení

Thumb
Detail přídě křižníku Kalinin

Křižník Pjotr Velikij byl v listopadu 1996 převeden do Severního loďstva. V srpnu roku 2000 se účastnil námořního cvičení v Severním ledovém oceánu, při kterém došlo k havárii a následnému potopení ruské atomové ponorky Kursk. V listopadu roku 2008 byl součástí flotily, která podnikla cestu do Karibiku, aby ve spolupráci s námořnictvem Venezuely uskutečnila námořní cvičení. Křižník přitom doprovázel torpédoborec Admiral Čabaněnko třídy Udaloj, záchranná loď a tanker. Bylo to po 20 letech první cvičení, které Rusko provedlo v takové blízkosti USA.[7] Pjotr Velikij se spolu s letadlovou lodí Admiral Kuzněcov a dalšími pěti plavidly přiblížily k Velké Británii při návratu do Severomorsku z mise ve Středozemním moři, na které byly od prosince do května 2014.[8]

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads