Projekt 122bis
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Projekt 122bis (v kódu NATO třída Kronshtadt) je třída velkých hlídkových člunů a stíhačů ponorek sovětského námořnictva z doby studené války. Postaveno bylo 227 jednotek této třídy.[1] Přibližně padesát plavidel bylo předáno zahraničním uživatelům, kterými byla Albánie, Bulharsko, Čínská lidová republika, Egypt, Indonésie, Kuba, Polsko a Rumunsko.[2]
Remove ads
Stavba
Plavidla této třídy byla stavěna v letech 1946–1956.[2] Celkem bylo postaveno 227 jednotek této třídy a dalších devět nebylo dokončeno.[1]
Konstrukce
Plavidla nesla jeden dvouúčelový 85mm kanón 90K, dva 37mm dvoukanóny 70K, tři zdvojené 12,7mm kulomety (později využívány i 14,5mm kulomety). K ničení ponorek sloužily dvě skluzavky hlubinných pum a dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-900, během služby u některých lodí nahrazené výkonnějšími typy RBU-1800, nebo RBU-2500. Pohonný systém tvořily tři diesely General Motors 12-278-A o výkonu 3300 hp, roztáčející tři lodní šrouby s pevnými lopatkami. Nejvyšší rychlost dosahovala dvacet uzlů.[1]
Remove ads
Uživatelé
- Albánské námořnictvo – 6 jednotek[1]
- Bulharské námořnictvo – 2 jednotky[1]
- Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády – 10 jednotek[1]
- Egyptské námořnictvo – 2 jednotky[1]
- Indonéské námořnictvo – 14 jednotek[1]
- Kubánské revoluční námořnictvo – jednotek
- Polské námořnictvo – 8 jednotek[1]
- Rumunské námořnictvo – 3 jednotky[1]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads