Projekt 122bis

Projekt 122bis (v kódu NATO třída Kronshtadt) je třída velkých hlídkových člunů a stíhačů ponorek sovětského námořnictva z doby studené války. Postaveno bylo okolo 230 jednotek této třídy. Přibližně 50 jich bylo předáno zahraničním uživatelům, kterými byla Albánie, Bulharsko, Čínská lidová republika, Indonésie, Kuba, Polsko a Rumunsko.^[1]

Projekt 122bis / třída Kronshtadt
Albánské plavidlo projektu 122bis
Obecné informace
Uživatelé	Sovětské námořnictvo Kubánské revoluční námořnictvo Bulharské námořnictvo a další...
Typ	hlídkový člun stíhač ponorek
Lodě	asi 230
Osud	aktivní (2014)
Nástupce	Projekt 204 (Poti)
Technické údaje
Výtlak	300 t (standardní) 330 t (plný)
Délka	52 m
Šířka	6,5 m
Ponor	2,2 m
Pohon	3 diesely
Rychlost	18 uzlů
Posádka	35–40
Výzbroj	1× 85mm kanón 4× 37mm kanón (2×2) 2× 14,5mm kulomet 2× RBU-900 2 skluzavky hlubinných pum
Sonar	Tamir

Stavba

Plavidla této třídy byla stavěna v letech 1946–1956. Celkem bylo postaveno okolo 230 jednotek této třídy.^[1]

Konstrukce

Plavidla nesla jeden dvouúčelový 85mm kanón, dva 37mm dvoukanóny, dva 14,5mm kulomety. K ničení ponorek sloužily dvě skluzavky hlubinných pum a dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-900, během služby u některých lodí nahrazené výkonnějšími typy RBU-1800, nebo RBU-2500. Pohonný systém tvořily tři diesely o výkonu 3300 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.^[1]