Projekt 56M

Projekt 56M (v kódu NATO třída Kildin) byla třída torpédoborců sovětského námořnictva z doby studené války. V letech 1953–1960 byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Během služby byly tři z nich přestavěny na nový standard Projekt 56U. Tato verze nesla modernější protilodní střely a silnější dělovou výzbroj. Vyřazeny byly v letech 1987–1991. Byly to první raketové torpédoborce na světě.^[2]

Projekt 56M / třída Kildin
Torpédoborec Prozorlivyj přestavěný na verzi Projekt 57U
Obecné informace
Uživatel	Sovětské námořnictvo
Typ	torpédoborec
Lodě	4
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Projekt 56 / třída Kotlin
Nástupce	Projekt 57 / třída Kanin
Technické údaje Projekt 56M[1]
Výtlak	2890 t (standardní) 3447 t (plný)
Délka	126,1 m
Šířka	12,7 m
Ponor	3 m
Pohon	2 turbíny, 4 kotle
Rychlost	39 uzlů
Posádka	284
Výzbroj	1× KSŠ (9 ks) 16× 57mm kanón (4×4) 4× 533mm torpédomet (2×2) 2× RBU-2500 (2×1)
Technické údaje Projekt 57U
Výtlak	3500 t (standardní) 4500 t (plný)
Délka	140,6 m
Ponor	4,65 m
Posádka	197
Výzbroj	16× 57mm kanón (4×4) 4× 76mm kanón (2×2) 4× P-15 Termit (4×1) 4× 533mm torpédomet (2×2) 2× RBU-2500 (2×1)

Stavba

Stavba této třídy probíhala v letech 1953–1960. Všechny čtyři jednotky této třídy vznikly přestavbou rozestavěných torpédoborců Projektu 56 (třída Kotlin). Pátá jednotka Neukrotimyj byla zrušena před zahájením stavby.^[2]

Jednotky třídy Rigel:^[3]

Jméno	Založený kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Bědovyj	1953	31. července 1955	30. července 1958	Vyřazen 1989.
Prozorlivyj	1956	30. července 1957	8. března 1960	Vyřazen 1991.
Neulovimyj	1957	27. února 1958	8. března 1960	Vyřazen 1991.
Něuděržimyj	1957	24. května 1958	8. března 1960	Vyřazen 1987.

Konstrukce

Torpédoborec Neulovimyj v původní podobě (projekt 56M)

Torpédoborec Neulovimyj po přestavbě (projekt 56U)

Projekt 56M

Hlavňovou výzbroj tvořily čtyři dělové věže se čtyřčaty ráže 57 mm. Hlavní útočnou výzbroj torpédoborců tvořilo jedno odpalovací zařízení protilodních střel KSŠ (v kódu NATO SS-N-1) se zásobou 9 střel. Jejich dosah byl 280 km. K napadání hladinových lodí sloužily také dva dvojhlavňové 533mm torpédomety. K ničení ponorek sloužily dva ručně nabíjené raketové vrhače hlubinných pum RBU-2500. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny a čtyři kotle. Jeho výkon byl 72 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 39 uzlů.^[2]

Projekt 56U

V roce 1971 byly jednotky Bědovyj, Prozorlivyj, Neulovimyj přestavěny na verzi Projekt 56U. Místo střel KSŠ na nich byly instalovány čtyři vypouštěcí kontejnery protilodních střel P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2). Počet 57mm kanónů se nezměnil, na zádi ale byly instalovány dvě další věže se 76mm dvouúčelovými dvoukanóny. Ostatní výzbroj zůstala beze změn.^[2]