Projekt 661

Projekt 661 (v kódu NATO třída Papa) byla třída ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem, reprezentovaná pouze jednou ponorkou – K-162 (později přejmenována na K-222). Jednalo se o rychlý nosič protilodních střel, na kterém byly zkoušeny nové postupy a technologie, včetně titanového trupu.^[1] Ponorka již byla vyřazena ze služby.

K-162
Základní údaje
Typ	jaderná ponorka
Třída	Projekt 661
Zahájení stavby	28. prosince 1963
Spuštěna na vodu	21. prosince 1968
Uvedena do služby	31. prosince 1969
Osud	vyřazena
Předchůdce	Projekt 670 / Charlie
Následovník	Projekt 949 / Oscar
Takticko-technická data
Výtlak	5197 t (na hladině) 7000 t (pod hladinou)
Délka	106,9 m
Šířka	11,5 m
Ponor	8,2 m
Pohon	2 reaktory, 2 turbíny
Rychlost	25 uzlů (na hladině) 45 uzlů (pod hladinou)
Posádka	82
Výzbroj	6× 533mm torpédomet 10× P-120 Malachit

Stavba

Ilustrace ponorky třídy Papa

K-162 postavila loděnice v Severodvinsku, do služby byla zařazena v roce 1969.

Konstrukce

Trup ponorky byl vyroben z titanu. Největší hloubka ponoru dosahovala cca 400 metrů. Ponorka nesla šest 533mm torpédometů, ze kterých mohla být vypouštěna torpéda či řízené střely RPK-2 Viyuga (v kódu NATO SS-N-15 Starfish). V její přední části pak bylo, pod rozměrnými kryty, uloženo deset protilodních střel P-120 Malachit (v kódu NATO SS-N-9 Siren) s dosahem cca 120 km. Střely mohly být vypouštěny při plavbě pod hladinou.

Pohonný systém tvořily dva jaderné reaktory V-5R chlazené vodou a dvě parní turbíny GTZA-618. Lodní šrouby byly dva. Ponorka dosahovala vysokých výkonů. Nejvyšší rychlost byla 25 uzlů na hladině a 45 uzlů pod hladinou.