Proláklina

Proláklina (nebo též deprese) je místo na pevnině, které leží pod úrovní hladiny světového oceánu (tj. má zápornou nadmořskou výšku). Nejníže položeným místem zemského povrchu je hladina Mrtvého moře (−430 m n.m.). V barevné hypsometrii se prolákliny zpravidla označují tmavozeleně, resp. tmavší/sytější zelenou než nížiny.

Proláklina Mrtvého moře

Zaplavená proláklina

V širším smyslu (jinak také sníženina) se tak někdy označují všechny uzavřené kotliny na zemském povrchu, včetně těch, jejichž dno je výše než hladina oceánu. Takový případ je např. bezodtoká kotlina Bodélé nebo krasová údolí polje (odvodňovaná podzemními toky), v mikroměřítku i závrty. Specifickým případem jsou uzavřené impaktní krátery (v zemských podmínkách už většinou erodované), např. Barringerův kráter.

Výskyt

Prolákliny jsou typické pro oblasti se suchým klimatem, z povahy věci se jedná o bezodtoké oblasti. V oblastech s dostatečným přísunem vody jsou nízko položené uzavřené kotliny zpravidla zatopené (jako jezera) až do úrovně, odkud voda může stékat do oceánu (nebo kde již výpar převažuje nad přítokem).

Dále se mohou vyskytnout na plochém mořském pobřeží, často vzniklé antropogenně vyvolaným poklesem terénu jako důsledek meliorace nebo těžby rašeliny, případně ohrázováním a cíleným vysušením mělkého mořského dna. Takové jsou např. všechny prolákliny v Evropě kromě Kaspické nížiny.

Ryze antropogenními proláklinami jsou pak povrchové lomy (pokud jejich dno klesá pod úroveň moře).

Nejhlubší prolákliny na Zemi

pořadí	název	stát	světadíl	hloubka (m n. m.)	poznámka
	kaňon pod Denmanovým ledovcem	–	Antarktida	−3500	nejníže položené místo pevniny
	kaňon pod Byrdovým ledovcem	–	Antarktida	−2780
	dno jezera Bajkal	Rusko	Asie	−1187	nejníže položené zatopené místo pevniny – nejhlubší kryptodeprese
1.	proláklina Mrtvého moře	Izrael Izrael Jordánsko Jordánsko Palestina Palestina	Asie	−430	nejníže položené místo zemského povrchu
2.	Turfanská proláklina (jezero Ajdingköl)	Čína Čína	Asie	−154
3.	Assalská proláklina	Džibutsko Džibutsko	Afrika	−153	nejníže položené místo Afriky
4.	Karagije	Kazachstán Kazachstán	Asie	−138	nejníže položená suchá proláklina
5.	Kattara	Egypt Egypt	Afrika	−133
6.	Danakil	Etiopie Etiopie	Afrika	−125
7.	Laguna del Carbón	Argentina Argentina	Jižní Amerika	−105	nejníže položené místo povrchu západní polokoule a jižní polokoule
8.	Údolí Smrti	USA USA	Severní Amerika	−85	nejníže položené místo Severní Ameriky
9.	Gran Bajo del Gualicho	Argentina Argentina	Jižní Amerika	−72
10.	Saltonský prolom	USA USA	Severní Amerika	−69
11.	Sebcha Tah	Maroko Maroko	Afrika	−55
12.	Deep Lake	–	Antarktida	−50
13.	Sabchat Ghuzajjil	Libye Libye	Afrika	−47
14.	Lago Enriquillo	Dominikánská republika Dominikánská republika	Severní Amerika	−46	nejníže položené místo na povrchu ostrova
15.	Meridové jezero	Egypt Egypt	Afrika	−43
16.	Valdés (jezero Salina Grande)	Argentina Argentina	Jižní Amerika	−42
17.	Šot Melrhir	Alžírsko Alžírsko	Afrika	−40
18.	Sechura	Peru Peru	Jižní Amerika	−34
19.	Kara-Bogaz-Gol	Turkmenistán Turkmenistán	Asie	−33	záliv Kaspického moře
20.	Kaspické moře	Ázerbájdžán Ázerbájdžán Írán Írán Kazachstán Kazachstán Rusko Rusko Turkmenistán Turkmenistán	Asie Evropa	−28	nejníže položené místo Evropy nejrozsáhlejší proláklina světa (Kaspická nížina) nejhlubší místo dna leží v hloubce −1023 m
21.	Šot al-Gharsa	Tunisko Tunisko	Afrika	−17
22.	Eyreovo jezero	Austrálie Austrálie	Oceánie	−16	nejníže položené místo Oceánie
	Laguna Salada	Mexiko Mexiko	Severní Amerika	−10
	Lammefjord	Dánsko Dánsko	Evropa	−7	nejníže položené místo Evropské unie
	Zuidplaspolder	Nizozemsko Nizozemsko	Evropa	−6,8
	Neuendorf-Sachsenbande	Německo Německo	Evropa	−3,5
	Holme Fen (oblast Fens)	Spojené království Spojené království	Evropa	−3

V Česku

Povrch v Česku nikde neklesá pod úroveň moře. Změřená hloubka zatopeného dna Hranické propasti se nachází na úrovni −158 m n. m. (odhaduje se ještě o stovky metrů hlouběji), nejedná se ale ani o svislou vzdálenost vedoucí volně na povrch.

Přirozené deprese (včetně položených nad úrovní moře) se zde také prakticky nevyskytují. Malou nevýraznou „proláklinou“ tohoto typu je např. kotlina bývalého Čejčského jezera na jihu Moravy, která musí být uměle odvodňována. Mikrodepresemi jsou také krasové útvary jako propasti a závrty.

Uměle vytvořenými depresemi jsou zejména jámové lomy, z nichž největší a nejhlubší se nacházejí v Mostecké pánvi. Na dně lomu Bílina leží absolutně nejnižší bod na povrchu Česka, v nadmořské výšce 20 m.^[1] Předpokládá se, že postupem další těžby se povrch dostane pod úroveň moře, čímž vznikne umělá proláklina v pravém smyslu slova.