Děkan (křesťanství)

Děkan (latinsky decanus; řecky δεκανός, dekanos – obojí původním významem „hlava deseti“, převzato do ostatních jazyků: německy Dekan; francouzsky doyen; italsky a španělsky decano; anglicky dean)^{[1][2][3][4][5]} je titul hodnostáře z církevního prostředí.

Římskokatolická církev

Ježíš Kristus

Vyšší klérus

Biskupové

Papež

Patriarchové

Arcibiskupové maior

Kardinálové

Primasové

Metropolitové

Arcibiskupové

Diecézní biskupové

Pomocní biskupové

Opati

Ordináři

Místní ordináři

Kněží

Nižší klérus

Generální vikáři

Děkani

Faráři

Farní vikáři

Jáhni

Jáhnové

Řeholní kněží

Řeholníci

Novicové

Seminaristé

Diecézní klérus

Řeholní klérus

Laici

Hierarchie katolické církve

Heraldický znak římskokatolického děkana

Nejprve se hodnost „desátníka“ objevila ve středověkých klášterech, kde tito muži dohlíželi vždy nad deseti mnichy a vyučovali je. V dnešní římskokatolické církvi je děkan čestný titul duchovního správce významnější farnosti s titulem děkanství (obdoba v pravoslavné církvi je protopop, protojerej neboli protopresbyter) nebo čestný titul významného kněze jemu udělený ad personam. V rámci kardinálského sboru se také vyskytuje funkce děkana kolegia kardinálů coby předsedy tohoto orgánu.

Děkani jsou také hodnostáři katedrálních nebo kolegiátních kapitul (v nichž jsou zpravidla druhými v pořadí, po proboštech). Děkané a probošti katedrálních kapitul v habsburské monarchii směli užívat pontifikálie.^[6]

V českém prostředí má termín ještě další význam: v rámci Moravské církevní provincie je děkanem nazýván kněz, který spravuje děkanát, tj. církevně-správní okrsek sdružující více (obvykle zhruba deset) farností (obdoba v Čechách je vikariát v čele s okrskovým vikářem).

Pravoslavné církve

Pravoslavné církve funkci děkana mají obdobně jako cilrkev katolická. Hodnostář je nazýván blahočinný, jeho působištěm (okrskem) je blahočiní.

Protestantské církve

Anglikánská církev používá titulu děkana pro prvního faráře katedrální farnosti nebo kolegiátní kapituly. V některých evangelických církvích nesou titul děkana duchovní určitého většího okrsku zahrnujícího více sborů.

Známí děkani v českých dějinách

• Kosmas (~1045–1125) – nejvýznamnější český středověký kronikář byl také děkanem pražské svatovítské kapituly
• Vít († 1271) – reformátor chrámového zpěvu a liturgie ve svatovítské kapitule, fundátor řady kostelů
• Kryštof Alois Lautner (1622–1685) – děkan šumperského děkanátu byl známý odpůrce čarodějnických procesů na Šumpersku (sám nakonec též upálen)