Ptáčov

Ptáčov je část města Třebíče. Nachází se zde v podstatě jen rodinné domy, mimo ně též zemědělské budovy, dětské hřiště a autobusová zastávka. Ptáčov a jeho okolí spadá do Přírodního parku Třebíčsko, najdeme zde i památný strom Dub u Ptáčova (dub letní), přírodní památky Ptáčovský kopeček (s výskytem koniklece velkokvětého) a Ptáčovské rybníky. Ve vesnici žije 208^[1] obyvatel.

Ptáčov
Ptáčov ze Stříbrného kopce
Lokalita
Charakter	místní část
Obec	Třebíč
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°13′44″ s. š., 15°55′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	208 (2021)[1]
Katastrální území	Ptáčov (6,8 km²)
Nadmořská výška	420 m n. m.
PSČ	674 01
Počet domů	75 (2011)[2]
Ptáčov
Další údaje
Kód části obce	136565
Kód k. ú.	736562
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umístění

Zastavěné území místní části Ptáčov je od místní části Nového Města vzdáleno vzdušnou čarou 1,6 km. Z Nových Dvorů od pekárny vede do Ptáčova cesta dlouhá zhruba 2 km, vede kolem vodní nádrže Lubí. Ptáčov je napojen na silnici č. 23 přípojkou o délce 1,8 km.

V okolí Ptáčova bylo založeno několik rybníků; ve směru na Třebíč Starý rybník, Hrachovec, Nohavička, ve směru na Pocoucov Nový rybník a Židloch. Na západ od Ptáčova teče přes vodní nádrž Lubí stejnojmenný potok, východně pak teče Klapovský potok; oba se pak vlévají do Jihlavy.

Historie

U Ptáčova byly nalezeny kosti pravěkých zvířat: mamuta, soba, divokého stepního koně a pratura.^[3]

Ptáčov býval vyhledávaným místem umělců. Pobýval zde několikrát Vítězslav Nezval nebo malíř Bedřich Vaníček a národní umělec Josef Brož. Inspiroval se zde také třebíčský umělec Ladislav Novák.

Od svých sedmi let zde v letech 1919–1927 žil u Josefa a Bernardy Mitiskových – sourozenců své zemřelé matky, budoucí parašutista a člen paraskupiny Anthropoid Jan Kubiš.

Integrovanou částí Třebíče se Ptáčov stal k 1. lednu 1980. Cílem tehdy bylo, že se Ptáčov rozroste řadovou výstavbou i dalšími rodinnými domy, pro ně měla vzniknout další zařízení občanské vybavenosti.^[4]

Vývoj počtu obyvatel Ptáčova^[5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	167	194	201	295	281	284	248	240	246	212	200	181	212

Památky

Místní dominantou návsi je kaple sv. Cyrila a Metoděje postavená ptáčovskou obcí v roce 1908. K tisícímu výročí smrti svatého Václava postavili Ptáčovští sochu sv. Václava. Mimo ně zde najdeme několik zachovalých starých rustikálních budov. Na Klapovském potoce je starý mlýn.

• Z ptáčovských památek
• 
  Ptáčovský dům č. p. 19. Staré zemědělské stavení
• 
  Socha sv. Václava z roku 1929
• 
  Kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1908
• 
  Hasičská zbrojnice s komunistickou výzdobou

Osobnosti

• Alois Kratochvíl (1889–1964), pedagog, těsnopisec;
• Ludmila Hartmannová Kybalová (1929–2012), historička umění, zemřela v Ptáčově;
• Jiří Sýkora (1995–dosud), vícebojař, juniorský mistr světa v atletice.

Galerie

• 
  Klapovský potok u ústí do řeky Jihlavy
• 
  Ptáčovský žleb