Vrchařská soutěž na Tour de France

Puntíkovaný trikot (francouzsky maillot a pois) je trikot užívaný na Tour de France. Je určen pro krále hor. Na vrcholu vybraných stoupání jsou nejrychlejším jezdcům rozdělovány body. Výjezdy jsou děleny na kategorie od 1 (nejobtížnější) do 4 (nejlehčí) podle jejich náročnosti (strmosti a délky stoupání). Nejtěžší stoupání jsou označovány jako Hors categorie, což lze přeložit jako „mimo kategorie“. Každá kategorie má vlastní bodové ohodnocení. Na posledním vrcholu etapy jsou navíc bodová ohodnocení dvojnásobná, pokud se jedná o vrcholy HC, 1. kategorie nebo 2. kategorie. O vrchařské vítězství se bojuje od roku 1933. Historicky nejúspěšnějším jezdcem je Richard Virenque, který triumfoval sedmkrát – v letech 1994–1997, 1999, 2003 a 2004.

Puntíkovaný trikot

Historie puntíkovaného trikotu

Puntíkovaný trikot byl poprvé představen v roce 1975. Sponzor trikotu, čokoládovna Poulain, chtěl zvýšit viditelnost jezdce vedoucího klasifikaci vrchařské soutěže v pelotonu. Organizátor závodu Félix Levitan se rozhodl pro puntíkovaný dres inspirovaný dresem meziválečného cyklisty Henri Lamoinea^[1]. Popularita trikotu prudce rostla, takže čokoládovna Poulain následně upravila balení svých čokolád právě do zvolené bíločervené kombinace.

Původní puntíkovaný dres Henriho Lamoinea, který se stal inspirací pro puntíkovaný dres jezdce vedoucího vrchařskou klasifikaci

Celkový seznam vítězů vrchařské soutěže (puntíkovaný trikot)

• 
  Richard Virenque
  Francie Francie
  7× vítěz.
• 
  Federico Bahamontes
  Španělsko Španělsko
  6× vítěz.
• 
  Lucien Van Impe
  Belgie Belgie
  6× vítěz.
• 
  Julio Jiminez
  Španělsko Španělsko
  3× vítěz.

Rok	Vítěz	Rok	Vítěz	Rok	Vítěz	Rok	Vítěz
1933	Vicente Trueba	1964	Federico Bahamontes	1993	Tony Rominger	2022	Jonas Vingegaard
1934	Rene Vietto	1965	Julio Jiminez	1994	Richard Virenque	2023	Giulio Ciccone
1935	Felicien Vervaecke	1966	Julio Jiminez	1995	Richard Virenque	2024	Richard Carapaz
1936	Julian Berrendero	1967	Julio Jiminez	1996	Richard Virenque
1937	Felicien Vervaecke	1968	Aurelio Gonzales	1997	Richard Virenque
1938	Gino Bartali	1969	Eddy Merckx	1998	Christophe Rinero
1939	Sylvere Maes	1970	Eddy Merckx	1999	Richard Virenque
1940	—	1971	Lucien Van Impe	2000	Santiago Botero
1941	—	1972	Lucien Van Impe	2001	Laurent Jalabert
1942	—	1973	Pedro Torres	2002	Laurent Jalabert
1945	—	1974	Domingo Perurena	2003	Richard Virenque
1946	—	1975	Lucien Van Impe	2004	Richard Virenque
1947	Pierre Brambilla	1976	Giancarlo Bellini	2005	Michael Rasmussen
1948	Gino Bartali	1977	Lucien Van Impe	2006	Michael Rasmussen
1949	Fausto Coppi	1978	Mariano Martinez	2007	Mauricio Soler
1950	Louison Bobet	1979	Giovanni Battaglin	2008	Carlos Sastre
1951	Raphael Geminiani	1980	Raymond Martin	2009	Egoi Martínez
1952	Fausto Coppi	1981	Lucien Van Impe	2010	Anthony Charteau
1953	Jesus Lerono	1982	Bernard Vallet	2011	Samuel Sánchez
1954	Federico Bahamontes	1983	Lucien Van Impe	2012	Thomas Voeckler
1955	Charly Gaul	1984	Robert Millar	2013	Nairo Quintana
1956	Charly Gaul	1985	Luis Herrera	2014	Rafał Majka
1957	Gastone Nencini	1986	Bernard Hinault	2015	Chris Froome
1958	Federico Bahamontes	1987	Luis Herrera	2016	Rafał Majka
1959	Federico Bahamontes	1988	Steven Rooks	2017	Warren Barguil
1960	Imerio Massignan	1989	Gert-Jan Theunisse	2018	Julian Alaphilippe
1961	Imerio Massignan	1990	Thierry Claveyrolat	2019	Romain Bardet
1962	Federico Bahamontes	1991	Claudio Chiappucci	2020	Tadej Pogačar
1963	Federico Bahamontes	1992	Claudio Chiappucci	2021	Tadej Pogačar

Vítězství jednotlivců vrchařské soutěže

Cyklista	Roky
Richard Virenque	7× – 1994, 1995, 1996, 1997, 1999, 2003, 2004
Federico Bahamontes	6× – 1954, 1958, 1959, 1962, 1963, 1964
Lucien Van Impe	6× – 1971, 1972, 1975, 1977, 1981, 1983
Julio Jiminez	3× – 1965, 1966, 1967
Tadej Pogačar	2× – 2020, 2021
Eddy Merckx	2× – 1969, 1970
Felicien Vervaecke	2× – 1935, 1937
Gino Bartali	2× – 1938, 1948
Fausto Coppi	2× – 1949, 1952
Charly Gaul	2× – 1955, 1956
Imerio Massignan	2× – 1960, 1961
Luis Herrera	2× – 1985, 1987
Claudio Chiappucci	2× – 1991, 1992
Laurent Jalabert	2× – 2001, 2002
Michael Rasmussen	2× – 2005, 2006
Rafał Majka	2× – 2014, 2016

Vítězství podle státu

Země	Počet vítězství	Vítězné roky
Francie Francie	23	1934, 1950, 1951, 1978, 1980, 1982, 1986, 1990, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2001, 2002, 2003, 2004, 2010, 2012, 2017, 2018, 2019 Romain Bardet (poslední vítěz)
Španělsko Španělsko	18	1933, 1936, 1953, 1954, 1958, 1959, 1962, 1963, 1964, 1965, 1966, 1967, 1968, 1973, 1974, 2008, 2009, 2011 Samuel Sánchez (poslední vítěz)
Itálie Itálie	13	1938, 1947, 1948, 1949, 1952, 1957, 1960, 1961, 1976, 1979, 1991, 1992, 2023 Giulio Ciccone (poslední vítěz)
Belgie Belgie	11	1935, 1937, 1939, 1969, 1970, 1971, 1972, 1975, 1977, 1981, 1983 Lucien Van Impe (poslední vítěz)
Kolumbie Kolumbie	5	1985, 1987, 2000, 2007, 2013 Nairo Quintana (poslední vítěz)
Dánsko Dánsko	3	2005, 2006, 2022 Jonas Vingegaard (poslední vítěz)
Lucembursko Lucembursko	2	1955, 1956 Charly Gaul (poslední vítěz)
Nizozemsko Nizozemsko	2	1988, 1989 Gert-Jan Theunisse (poslední vítěz)
Spojené království Spojené království	2	1984, 2015 Chris Froome (poslední vítěz)
Polsko Polsko	2	2014, 2016 Rafał Majka (poslední vítěz)
Slovinsko Slovinsko	2	2020, 2021 Tadej Pogačar (poslední vítěz)
Švýcarsko Švýcarsko	1	1993 Tony Rominger (poslední vítěz)
Ekvádor Ekvádor	1	2024 Richard Carapaz (poslední vítěz)

Bodování

Rozdělení bodů do horské klasifikace

	Kategorie/pořadí	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	8.
	Hors catégorie	20	15	12	10	8	6	4	2
	1. kategorie	10	8	6	4	2	1
	2. kategorie	5	3	2	1
	3. kategorie	2	1
	4. kategorie	1

• Pokud má etapa cíl na kopci, který je oceněn druhou a vyšší kategorií, vítěz získává do soutěže dvojnásobný počet bodů.

Nejznámější stoupání Tour de France

Col de la Bonette (2802 m n. m.); Col de l' Iseran (2770 m n. m.); Col du Granon, (2413 m n. m.); Col d' Izoard (2360 m n. m.); Col de la Lombarde (2351 m n. m.); Val Thorens (2275 m n. m.); Andorra Arcalis (2240 m n. m.); Col du Mont-Cenis (2083 m n. m.); Port de Pailhères (2001 m n. m.); Col de la Madeleine (1993 m n. m.); La Plagne (1980 m n. m.); Col du Glandon (1924 m n. m.); Plateau de Beille (1780 m n. m.); Plateau de Beille (1780 m n. m.); Superbagnères (1770 m n. m.); Port de Balès (1755 m n. m.); Chamrousse (1730 m n. m.); Luz Ardiden (1715 m n. m.); Col d'Aubisque (1709 m n. m.); Col de Joux-Plane (1691 m n. m.); Pla d'Adet (1669 m n. m.); Pra-Loup (1630 m n. m.); Port de Larrau (1573 m n. m.); Col du Soudet (1540 m n. m.); Col de l'Aspin (1489 m n. m.); Col du Soulor (1474 m n. m.).

Profil stoupání na Alpe-d'Huez

Kopec	Vrchol (m n. m.)	Pohoří	Stát	Poprvé v roce	naposled v roce	Celkový počet výjezdů	Link
Col Agnel	2744	Kottické Alpy	Francie a Itálie	2008	2011	2	Zde
Col du Galibier	2642	Alpy	Francie	1979	2017	33	Zde
Col du Tourmalet	2115	Pyreneje	Francie	1980	2018	58	Zde
Col de la Croix-de-Fer	2067	Alpy	Francie	1989	2017	19	Zde
Col du Lautaret	2057	Alpy	Francie	1950	2014	11	Zde
Mont Ventoux	1912	Provensálské Alpy	Francie	1987	2016	16	Zde
Alpe-d'Huez	1860	Alpy	Francie	1979	2018	30	Zde
Col d'Aubisque	1709	Pyreneje	Francie	1980	2012	47	Zde
Hautacam	1560	Pyreneje	Francie	1994	2014	5	Zde
Puy de Dôme	1415	Francouzské středohoří	Francie	1952	2023	14	Zde