Tour de France 2007
cyklistický závod From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Tour de France 2007 byla již 94. ročníkem nejslavnějšího cyklistického etapového závodu světa – Tour de France. Probíhala v termínu od 7. do 29. července 2007. Závod odstartoval v Londýně ve Velké Británii. Starosta Londýna, Ken Livingstone, v souvislosti s tím oznámil, že závod přítomností na britské půdě uctí oběti teroristických bombových útoků v Londýně ze 7. července 2005.
Trasa Tour de France 2007 byla dlouhá 3 547 km, skládala se z 20 etap (z toho 6 horských etap a 2 časovky jednotlivců; časovka družstev nebyla zařazena do programu) + prologu. Tour navštívila celkem 4 země (Velkou Británii, Francii, Belgii a Španělsko). Celkem 12 měst vůbec poprvé hostilo start nebo cíl některé z etap.
Plán dále obsahoval 3 horské cíle (tj. cíl je zároveň vrchařskou prémií) a 21 horských prémií 2., 1. a nejvyšší kategorie.
Remove ads
Sledování dopingu
Dopingové skandály minulých ročníků vedly ke zvýšenému zájmu o tento problém. Vedení závodu pokračovalo ve svém tažení proti stájím, které byly v minulosti spojené s dopingem. Pořadatelé vyškrtli v červnu z listiny vítězů Dána Bjarneho Riise, který přiznal, že si v roce 1996 pomohl dopingem (oficiálně však vítězem zůstává, protože případ je promlčený).[1]
V průběhu tohoto ročníku ale dlouho (do 13. etapy) nebyl odhalen jediný případ dopingu, bez problémů proběhly před startem Tour i tzv. zdravotní testy sledující hladinu hematokritu, jejíž zvýšení naznačuje, ale neprokazuje užití krevních metod dopingu.
Na informování o Tour de France tak měly nejprve dopad jiné dopingové případy, hlavně jarní kauza Jana Ullricha a hromadné přiznání o užívání dopingu ve stáji T-Mobile. Německá média se rozhodla omezit informování o závodu (např. zpravodaj listu Berliner Zeitung se vůbec nevěnoval průběhu etap) a po oznámení dopingu dalšího německého cyklisty Patricka Sinkewitze německé televizní stanice ARD a ZDF ukončily vysílání přímých přenosů z Tour.[2] Sinkewitz startoval i na Tour, ale po pádu odstoupil ze závodu ještě dřív, než vyšel najevo jeho předchozí dopingový prohřešek. Na uvolněný trh později vstoupily vysíláním sestřihů jiné německé stanice SAT1 a PRO7, ale vzhledem k nízké sledovanosti (průměrně 5 milionu na etapu proti loňským 7,81 milionu či téměř 10 milionům v roce 2005) o vysílání v dalších letech neuvažují.[3]
V průběhu druhého volného dne 24. července ale byl oznámen dopingový nález u vítěze časovky Alexandra Vinokurova. Šlo o krevní doping - příslušná laboratoř v odevzdaném vzorku našla červené krvinky cizího člověka, Vinokurov tedy před časovkou přijal transfuzí cizí krev. Stáj Astana zprávu potvrdila a okamžitě odstoupila jako celek včetně dvou cyklistů v té době umístěných v první desítce závodu Klödena a Kašečkina.[4] Vinokurov vyhrál před odstoupením dvě etapy - 13. etapu (časovku) a horskou 15. etapu, mezi nimi ale ve 14. etapě dojel daleko mezi poraženými s bezmála půlhodinovou ztrátou. Vinokurov se hájil, že nikdy nedopoval a že nález byl zapříčiněn následky jeho těžkého pádu z prvního týdne Tour.[5]
Den poté odstoupila i celá stáj Cofidis, když byl přistižen při dopingu její jezdec Cristian Moreni z Itálie. Moreniho v cíli 16. etapy zadržela policie, několik stájí odstartovalo do 16. dějství o se zpožděním na protest proti dopingu u konkurence. Moreni se na rozdíl od Vinokurova k dopingu přiznal.[6]
Do kritické situace se Tour dostala v noci před 17. etapou. Dán Michael Rasmussen, který do té doby vládl závodu, vyhrál předchozí etapu a zvýšil svůj náskok na čele celkové klasifikace na druhého Contadora na více než tři minuty, byl ze závodu svou stájí Rabobank odvolán kvůli porušení interních pravidel stáje. Rasmussen lhal stáji o místě svého pobytu při přípravě v červnu a kvůli tomu zmeškal mimosoutěžní dopingové kontroly, samo neinformování o místě pobytu je porušením antidopingových pravidel.[7] Již šest dní před tím byl Rasmussen potrestán vyloučením z dánské reprezentace za vynechávání dopingových testů, ale tehdy se ještě jeho stáj za svého jezdce postavila.[8] Podle dosavadního vývoje Rasmussen nebyl potrestán přímo za doping, sám před 16. etapou prohlásil: „Chci, aby bylo zcela jasné, že jsem měl mimosoutěžní testy před Tour de France, 14 testů v průběhu Tour de France a všechny výsledky jsou negativní.“[9]
30. července byl oznámen třetí pozitivní dopingový nález na této Tour. Ve vzorku, který Španěl Iban Mayo odevzdal při kontrole v průběhu volného dne 24. července, byl zakázaný hormon EPO. Mayo odmítl, že by kdy dopoval,[10] sportovní ředitel jeho stáje Saunier Duval Josean Fernandez vyjádřil překvapení: „Je to nemilé překvapení. Nikdy nebyl mezi podezřelými jezdci, ve skutečnosti je pravým opakem. Vždycky prošel všemi zkouškami UCI i interním testováním.“[11] Mayo byl na Tour v konečném pořadí šestnáctý.
Remove ads
Trasa závodu
Pozn.: Původní vítěz 13. a 15. etapy Alexandr Vinokurov byl z výsledků vyškrtnut kvůli dopingu.[12]
Remove ads
Celkové výsledky
Celková klasifikace
Sprinterská klasifikace
Vrchařská klasifikace
Klasifikace mladých jezdců
Týmová klasifikace
Nejaktivnější jezdec
- Amets Txurruka;
Španělsko; Euskaltel-Euskadi
Remove ads
Držení trikotů
Remove ads
Výsledky etap
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads