Ranklov

Ranklov

Lokalita
Charakter	zaniklé sídlo
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°3′59″ s. š., 13°34′51″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Horská Kvilda
Nadmořská výška	1100 m n. m.
Ranklov
Další údaje
Zaniklé obce.cz	4783
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ranklov se rozkládal na Ranklovské louce u Zlaté Studny (německy Goldbrunn), na náhorní pláni obklopen slatěmi a lesy. Spisovatel Karel Klostermann popsal místo následujícími slovy: „Není snad děsnější krajiny na celé Šumavě nad touto Rankelskou planinu. Neroste na ní žádné obilí, i brambory se málokdy urodí; vysoká poloha, as tisíc jedno sto metrů nad mořem, podmiňuje pozdní a ranní mrazy, které všecko ničí; částečně je porostlá bídným, zakrslým lesem, zčásti pak pokrývají její povrch známé strašné močály; jen tu a tam vybují z půdy hustá, vysoká tráva a luční hospodářství dovoluje dosti značný chov dobytka. Po dobu dlouhé zimy burácejí tu strašné vichřice; nasypou se sněhu nevídané spousty, které pak tající mění celý kraj v jediný neprůchodný močál, z něhož vody těžko stékají. Páry a mlhy, vycházející z močálů, mění světlo denní v dlouho trvající šero, jež žádný paprsek sluneční nepronikne. Jednotvárně bez jediného krásného, utěšeného bodu, na němž by oko odpočinulo, rozkládá se smutná tato rovina, v níž střídá se temná zeleň smrkových lesů s černou půdou rašelin, s drahami šedým mechem porostlými.“^[5]

Název Ranklov (Ranklau či Rankelau) zřejmě pochází od jeho původního majitele^[1] či mu dal jméno řídký porost častých bažin a tenkost osamělých stromků (německy Die Ranke = výhonek, úponek).^[2] Usedlost na Ranklově, tzv. „Rankl-Haus“, postavil v roce 1753 děd Josefa Klostermanna alias Seppa Rankla,^[4] lesník Johann Georg Klostermann.^[2] Pocházel z rodu Klostermannů, který na Horské Kvildě založil koncem 17. století Daniel Klostermann.^[2] (po něm je pojmenován horskokvildský statek U Daniela, německy Danielhof,^[6] a dal jméno cestě „Danielova“,^[2] dnes se část jmenuje „Danielka“).^[7] Johann Georg Klostermann nejprve z nově zřízené hájovny Ranklov plnil své povinnosti panstvu Kašperských hor a pak zde vše koupil a začal hospodařit. V roce 1780 se oženil s jistou Gertraud z Nicova, se kterou měl již nemanželskou dceru. Jeho dědic Mathias Klostermann (* 1785) narozený již na Ranklově po něm hospodářství převzal a poté předal svému nejstaršímu synovi Josefu Klostermannovi.^[2]

Ten se živil jako dřevař a forman a na okolních loukách choval dobytek.^[8] Jeho statek byl obdařen výsadami ještě z dob, kdy lesy patřily českému panovníkovi.^[3] Již při počátečním osidlování Šumavy získali předchozí hospodáři naturální práva, například možnost odběru dřeva z okolních lesů^[5] či povolení pastvy až 25 kusů hovězího dobytka na okolních kašperskohorských pozemcích.^[3]^[5] I to byl jeden z důvodů, proč město chtělo Klostermannovu usedlost opakovaně odkoupit.^[3] K prodeji svolil Josef Klostermann až v roce 1882, tedy v době, kdy ve Zlaté Studni, kam vozil dřevo, končila sklářská produkce.^[5] Jeho majetek na Ranklově získala městská rada Kašperských Hor za 6800 zlatých,^[8] dle jiného zdroje mu město nabídlo výměnou obdobné stavení v obci Jáchymov u Stach,^[3] kam se Josef Klostermann v roce 1882 skutečně přestěhoval^[2] (Jáchymov č.p. 132, Stachy – kulturní památka sloužící dnes jako penzion) a kde v roce 1888 zemřel.^[9]^[10] Poté na Ranklově 20 let bydlel dřevorubec a zedník Hausler s rodinou, po něm další lesní dělníci. V době první světové války se stal Ranklov oficiální hájenkou a získal novou adresu Ranklov/Horská Kvilda č.p. 31. Dne 26. května 1945 byl Ranklov a Zlatá Studna vyrabovány partyzánskou skupinou NIVA. Po roce 1945 byli místní obyvatelé vyhnáni a stavení zůstalo opuštěné. V roce 1954 bylo z nařízení zbouráno.^[2]

Chalupa Klostermannových na adrese Ranklov č.p. 4, respektive Reckerberg č.p. 4, nebyla jediným stavením na Ranklovské rovině. V knize obyvatel lze dohledat ještě č.p. 5, č.p. 6 a č.p. 14. Jednalo se o lesovny postavené před rokem 1800.^[2] V č.p. 5 žila od roku 1850 sestra Josefa Klostermanna Maria Anna provdaná za hajného Mathiase Höflera (této původní hájence Steindl se pak říkalo U Matesa). Poslední zdejší hajný byl v roce 1945 s rodinou odsunut a v roce 1953 opuštěné sídlo zaniklo. V č.p. 6 (tzv. Reckeberg 0 či Reckeberská hájenka) se střídal lesní personál všech hodností, později sloužil spíše jako nájemní dům. Po roce 1921 byla zchátralá budova zbořena a stavební parcela zrušena.^[2]

Na místě, kde stávalo hospodářství Josefa Klostermanna a jeho předků jsou dnes patrné zbytky zdí a nachází se zde pozdější stavba (seník).^[3] V travnatých plochách nad rozvalinami lze vidět pozůstatek odvodných rýh, které vysušovaly louku. Rankelská planina je v současnosti z poloviny pokryta vysázeným lesem.^[2]

Místo je dostupné pěšky od rozcestí U Tří jedlí po neznačené, z větší části zpevněné cestě, v závěru obtížněji schůdné (vyjeté rýhy od lesnické techniky). Na rozcestí U Tří jedlí byla v roce 2016 v rámci projektu „Historické album Šumavy“ umístěna informační tabule ve formě knihy s dobovými fotografiemi s názvem „Ranklov“.^[11]

U Tří jedlí se nachází také pomníček poručíka Jiřího Musila,^[12] vojáka z povolání sloužícího na rotě ve Zhůří, který v roce 1959 při návratu z vesnické zábavy v těchto místech umrzl.^[13]

Popis a historie

Současnost

Galerie

Odkazy

Wikiwand - on