Ratufa

Ratufa (Ratufa) je rod velkých veverek žijící v tropických oblastech Asie od jižní Indii až po Indonésii. Většina druhů je ohrožena především úbytkem přirozeného životního prostředí a je zařazena mezi zranitelné.

Ratufa
ratufa obrovská
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hlodavci (Rodentia)
Čeleď	veverkovití (Sciuridae)
Podčeleď	Ratufinae Moore, 1959
Rod	ratufa (Ratufa) Gray, 1867
Druhy
ratufa znamenaná (Ratufa affinis) ratufa uzdičková (Ratufa bicolor) ratufa obrovská (Ratufa indica) ratufa černoprstá (Ratufa macroura)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žijí v tropických pralesích a v světlých tropických lesích v korunách stromů. Zde si také ve větvích staví hnízdo nebo využívají dutiny stromů. Živí se ovocem, ořechy, kůrou stromů a hmyzem.

Výskyt

Ratufy žijí v jižní a jihovýchodní Asii od Indie přes Srí Lanku, Thajsko, Vietnam, Malajsii po indonéské ostrovy Sumatra a Jáva.

Žijí v tropických deštných pralesích a v světlých tropických lesích v korunách stromů.

Taxonomie

Rod Ratufa zahrnuje čtyři druhy:

• ratufa znamenanná (Ratufa affinis) – žije v Thajsku, na Malajském poloostrově a v Indonésii na ostrovech Borneo a Sumatra,^[1]
• ratufa uzdičková (Ratufa bicolor) – vyskytuje se ve východní Indii, jižní Číně, Barmě, Vietnamu, Laosu a Kambodži, v Malajsii a na indonéských ostrovech Sumatra, Jáva a Bali,^[2]
• ratufa obrovská (Ratufa indica) – žije ve střední a jižní Indii ve výšce od 180 do 2500 m n. m.^[3]
• ratufa černoprstá (Ratufa macroura) – žije na Sri Lance a na několika malých územích v jižní Indii.^[4]

Vzhled

Jde o výrazně zbarvené větší veverky. Délka těla se pohybuje od 250 do 450 mm, ocas je stejně dlouhý jako tělo nebo i delší.^[5] Váží obvykle 1,5–2 kg, ale někdy i 3 kg.

Barva jejich srsti je různá. Některé jsou shora leskle černé, na břiše pak světle žlutohnědé. Jiné mají horní část těla jasně červenou, další tmavě hnědou až šedou;^[5] spodní partie jsou béžové až do bíla. Některé mají navíc světlé pruhy nebo skvrny.

Uši jsou krátké a kulaté, u ratufy černoprsté (Ratufa macroura) navíc s chomáčky chlupů na konci. Tlapy mají širší přizpůsobené k dobrému pohybu ve větvích. Jsou vybavené mohutnými drápy. Samice mají tři páry bradavek.

Způsob života

Ratufa uzdičková

Některé ratufy žijí samostatně, jiné se sdružují do párů.^[5] Skrývají se mezi listy stromů a i celkově se chovají velmi obezřetně. Při vyplašení nebo ohrožení vydávají pronikavé krátké zvuky. V klidu občas mručí.

Ratufy žijí celý život v korunách stromů. Na zem sestupují jen při pronásledování jiných veverek nebo při námluvách.^[5] Ve větvích se velmi dobře pohybují; dovedou skákat až 6 m. Jako úkryt využívají dutin ve stromech. V období rozmnožování si staví velké kulovité hnízdo ve větvích. V něm také rodí a vychovávají mláďata.

Potrava

Živí se ovocem, ořechy, kůrou některých stromů a hmyzem. Někdy vybírají i ptačí hnízda.

Při konzumaci potravy nesedí jako ostatní menší veverky s ocasem nad tělem; místo toho balancují na zadních nohách a ocasem udržují rovnováhu.^[5] Přitom jim velmi krátký a široký palec na předních nohách pomáhá v přidržování potravy.

Rozmnožování

Rodí obvykle 1–3 mláďata, která váží kolem 77 g. U ratufy černoprsté (Ratufa macroura) byla zjištěna doba březosti 28 dní, u ratufy uzdičkové (Ratufa bicolor) 28–35 dní. Mláďata kojí 8–10 týdnů. U ratufy uzdičkové bylo pozorováno více vrhů do roka (první v dubnu až květnu, druhý v srpnu až září); u jiných se to předpokládá.^[5]

Nejvyšší doložený věk 20 let byla zjištěn u ratufy obrovské chované v zajetí.^[5]

Stupeň ohrožení

Kromě ratufy obrovské jsou všechny druhy ohroženy především úbytkem přirozeného životního prostředí a jsou zařazeny mezi zranitelné druhy.^[1][2][4] Někde jsou také loveny pro maso.