Samuel Benedikt Lucca

Samuel Benedikt Lucca, též, Lucka (6. března 1803, Praha^[1] – 4. ledna 1891, Vídeň) byl rakouský lékař, lékařský propagátor lázní a spisovatel. Jeho život i dílo je spojeno s lázeňským místem Mariánské Lázně.

Samuel Benedikt Lucca
Samuel Benedikt Lucca
Narození	6. března 1803 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	4. ledna 1891 (ve věku 87 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Povolání	lázeňský lékař, spisovatel
Národnost	rakouská
Alma mater	Vídeňská univerzita
Témata	balneologie
Děti	Friederike Austerlitz Mathilde Pragerová Louise Lucca
Příbuzní	Pauline Lucca (neteř) Emil Lucka (synovec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobové oznámení ve vídeňském tisku o úmrtí dr. Samuela Benedikta Lucci

Život

Narodil se 6. března 1803 v Praze do původem židovské rodiny Barucha (Benedikta) Lucky a Rebeky (Rachel) Lucky, roz. Peslové. Měl tři vlastní a několik nevlastních sourozenců. Další členové rodiny z širšího příbuzenstva přijali též jméno Lucca (Lucka), někteří konvertovali ke křesťanství.

Samuel Benedikt Lucca promoval v roce 1835 na Vídeňské univerzitě, kde studoval medicínu a získal titul Med.Dr. Poté si v Praze otevřel lékařskou praxi jako dětský lékař, ve které pokračoval mimo sezónu i jako lázeňský lékař v Mariánských Lázních. Tím se stal v roce 1841 a v Mariánských Lázních prožil téměř celý svůj život. Bydlel v Tepelském domě a později naproti (v dnešním lázeňském domě Jalta). Zřídil ve městě lékařskou ordinaci pro nemajetné lidi a zasadil se o vznik židovské nemocnice, v níž působil dlouhá léta jako vedoucí lékař. V 50. letech 19. století se stal uznávaným lékařem a členem-korespondentem lékařských spolků ve Vídni, v Drážďanech, v Mnichově, v Oděse, v Berlíně a v Pešti.

Kromě lékařské činnosti se věnoval i literatuře. Napsal řadu odborných spisů o minerálních pramenech Mariánských Lázní, včetně průvodců,^[2] z nichž Zur Orientierung in Marienbad zaznamenal celkem 14 vydání.^[3] Měl přátele mezi vídeňskými literáty (Franz Grillparzer, L. A. Frankl) a byl členem spolku německých spisovatelů a umělců v Čechách Concordia; napsal několik básní a her.^[4]

Chvíle odpočinku trávil ve Vídni u svých dcer Mathilde Prager a Louise Luccy, které po smrti Mathildina manžela bydlely spolu.

Zemřel ve Vídni 4. ledna 1891 na zápal plic ve věku 87 let; je pohřben na Vídeňském ústředním hřbitově (Wiener Zentralfriedhof).^[5]

Rodina

V manželství s Therese roz. Feiglovou se narodily tři dcery. Friederike Austerliz vystudovala hudební konzervatoř a stala se učitelkou hry na klavír, Louise Lucca byla spisovatelka a Mathilde Prager byla spisovatelka a překladatelka.

Dílo (výběr)

• 1844 Der Kreuzbrunnen und seine Heilwirkungen : eine Monographie(1848, 1858), J.G. Calve’schen Buchhandlung, Praha
• 1860 Der absolute und relative Eisengehalt in den Trink- und Badequellen und Moorerden von Marienbad, J.G. Calve’schen Buchhandlung, Praha
• 1881 Zur Orientirung in Marienbad : ein Rathgeber und Wegweiser für Curgäste, Josef Gschihay, Mariánské Lázně