Seznam socialistických států

Toto je seznam současných a historických suverénních států, které jsou odbornou literaturou klasifikovány jako socialistické. Charakteristickým rysem těchto států je systém vlády jediné, socialistické strany. Může jít i o vládu komunistické strany, jejíž ideologie je obvykle založena na marxismu-leninismu. Pro ekonomický systém je charakteristické plánované hospodářství nebo jeho elementy. Centrální místo v ústavě těchto států má závazek k dosažení socialismu. Samy sebe pak tyto státy označují jako reálně socialistické.

Mapa znázorňuje všechny socialistické státy, které se k této ideologii přihlásily ve své ústavě. Socialismus se v jednotlivých státech výrazně liší jak v ideologii tak politické praxi. Hranice států odpovídají současnosti. Barvy ukazují, jak dlouho stát fungoval jako socialistický.

     Přes 60 let

     50 - 60 let

     40 - 50 let

     30 - 40 let

     20 - 30 let

     10 - 20 let

     Pod 10 let

V průběhu studené války měla většina socialistických států blízké vztahy se Sovětským svazem. Ovšem třeba Jugoslávie za vlády Tita, Indie za Néhrúa či Egypt za Násira zaváděly vlastní modely socialismu a prostřednictvím Hnutí nezúčastněných zemí prosazovaly vlastní nezávislou a k soupeření velmocí neutrální politiku. Většina východoevropských zemí byla satelitními státy Sovětského svazu. Po čínsko-sovětské roztržce začala maoistická Čína soutěžit se Sovětským svazem o vliv v socialistických zemích.

Současné socialistické státy

Státy s vládou jedné strany

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Poznámky
	Čínská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus Maoismus	1949	Od 90. let dochází k ústupu od socialistické ekonomiky ke smíšené ekonomice
	Laoská lidově demokratická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1975
	Kubánská republika	Komunismus Marxismus-leninismus Castrismus	1959
	Korejská lidově demokratická republika	Čučche Songun	1948
	Vietnamská socialistická republika	Komunismus Marxismus-leninismus Sociálně-tržní hospodářství/Tržní socialismus	1976
	Stát Wa	Maoismus	1989	Stát Wa vyhlásil nezávislost na Myanmaru roku 1989. Aby předešel konfliktu s Myanmarem, formálně uznal jeho svrchovanost nad celým svým územím. Myanmarská vláda mu za to udělila vysokou autonomii a dnes to je de facto nezávislý stát. Je řízen maoistickou Stranou spojeného státu Wa a udržuje kontakt s ČLR.
	Bolívarovská republika Venezuela	Marxismus	1999

Současné ústavně-socialistické státy

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Forma vlády	Poznámky
	Lidově-demokratická republika Alžírsko[1]	Arabský socialismus	1962	Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Bangladéšská lidová republika	Socialismus Sociální liberalismus Marxismus-leninismus	1971	Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
	Eritrejský stát	Socialismus	1993	Vláda jedné strany, ústavně-socialistický stát
	Guinea-Bissau	Demokratický socialismus	1973	Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Guyana	Marxismus-leninismus	1966	Mnoho-stranická prezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Indie	-	1947	Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
	Federální demokratická republika Nepál	Komunismus Marxismus-leninismus Lidová mnoho-stranická demokracie	2007	Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
	Republika Nikaragua	Socialismus Křesťanský socialismus Sandinismus	1979	Prezidentská republika s vládou dominantní strany
	Saharská arabská demokratická republika	Demokratický socialismus Sociální demokracie	1970	Vláda jedné strany, prezidentská republika
	Demokratická socialistická republika Srí Lanka	Sociální demokracie Socialismus Anti-imperialismus	1948	Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Spojená republika Tanzanie	Sociální demokracie (Demokratický socialismus)	1964	Poloprezidentská republika s vládou jedné strany
	Christiánie	Anarcho-socialismus	1971	Anarchistická komunita	Mezinárodně neuznané území, dánská vláda jej však zákonem respektuje
	Rojava	Anarcho-socialismus Demokratický konfederalismus	2014	Anarcho-socialistická federativní polopřímá demokracie	Mezinárodně neuznané území
	Povstalecké autonomní území Zapatista	Anarcho-socialismus	1994	Anarcho-socialistická konfederace	Mezinárodně uznávané jako součást mexického státu Chiapas, de facto nezávislé území

Jiné

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Forma vlády	Poznámky
	Běloruská republika	Tržní socialismus (Marxismus-leninismus)	1994	Prezidentská republika	Tržní socialismus je v Bělorusku budován prezidentem Alexandrem Lukašenkem. 70 % podniků vlastní stát a v mnohém se napodobují doby bývalého SSSR. Nejsilnější stranou v parlamentu jsou pro-vládní komunisté, většinu však ovládají nezávislí poslanci.

Bývalé socialistické státy

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Zánik	Poznámky
	Afghánská demokratická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1979	1992
	Lidová socialistická republika Albánie	Komunismus Marxismus-leninismus Hodžismus	1945	1990/1992	Dnes v Albánii vládne Socialistická strana Albánie, která je nástupkyní Albánské strany práce.
	Lidová republika Angola	Komunismus Marxismus-leninismus	1975	1992
	Běloruská sovětská socialistická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1919	1991	Součást Sovětského svazu. Spojenými národy uváděno jako samostatný stát.
	Lidová republika Benin	Komunismus Marxismus-leninismus	1975	1990
	Bulharská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1946	1990
	Demokratická Kampučia/Kampučská lidová republika	Socialismus Marxismus-leninismus Maoismus	1975	1991
	Československá/Československá socialistická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1948	1990
	Derg/Etiopská lidově demokratická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1974	1991
	Německá demokratická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1949	1990
	Lidová revoluční vláda Grenady	Komunismus Marxismus-leninismus Revoluční socialismus	1979	1983
	Maďarská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus Gulášový socialismus	1949	1989
	Mongolská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1924	1992
	Polská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1945	1989
	Rumunská lidová republika Rumunská socialistická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1947	1989
	Ruská sovětská federativní socialistická republika Svaz sovětských socialistických republik	Komunismus Marxismus-leninismus	1917	1991
	Somálská demokratická republika	Islámský socialismus Marxismus-leninismus	1969	1991

Evropa

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Albánská socialistická republika[2]	titoismus (1944–1948) marxismus-leninismus (1948–1968) maoismus (1968–1978) „albánský socialismus“ (do 1990)	1943/46- 1991
	Bulharská lidová republika[3]	marxismus-leninismus	1946- 1990
	Německá demokratická republika[4]	marxismus-leninismus	1949–1990
	Socialistická federativní republika Jugoslávie[5]	marxismus-leninismus (1945–1948) titoismus (od 1948)	1945–1992
	Polská lidová republika[6]	marxismus-leninismus	1945- 1989
	Portugalsko	"demokratický stát založený na vládě práva otevírá cestu k socialistické společnosti"	1976–dosud
	Rumunská lidová republika[7]	marxismus-leninismus	1947- 1989
	Svaz sovětských socialistických republik[8]	leninismus (1917–1924) marxismus-leninismus (1924–1991) stalinismus (1924–1953)	1922–1991
	Československá republika Československá socialistická republika[9]	marxismus-leninismus	1948- 1989
	Maďarská republika rad Maďarská lidová republika[10]	marxismus-leninismus („gulášový socialismus“ 1956–1989)	1919 1949–1989
	Běloruská sovětská socialistická republika, Běloruská republika	marxismus-leninismus (1919–1991, v rámci SSSR) tržní socialismus (1994–doposud, pod budováním prezidenta Alexandra Lukašenka, nejsilnější stranou v parlamentu jsou stále komunisté)	1919–1991, 1994–doposud

Afrika

	Stát	Poznámky	Existence
	Republika Egypt[11]	1952 pozemková reforma; 1955 založení Hnutí nezúčastněných zemí spolu s Jugoslávii a Indii; 1956 znárodnění Suezského průplavu; 1960 zavedení plánovaného hospodářství, znárodnění bank a většiny moderní ekonomiky; 1962 národní kongres přichází s plánem "totální revoluce" s cílem družstevní socialistické společnosti, tolerováno však držení soukromého majetku; od roku 1964 dle ústavy "demokratický socialistický stát" (arabský socialismus, "nasserismus"), islám státní náboženství, Arabská socialistická unie jako politická organizace, zvyšující se sovětská vojenská pomoc; 1971 uzavřen přátelský pakt s SSSR; 1972 vyhoštění sovětských vojenských poradců; 1976 odvolání smlouvy o přátelství se Sovětským svazem[12]	1952/56- 1976
	Alžírská lidově demokratická republika[13]	FLN od roku 1963 jedinou povolenou stranou; 1963 zestátnění podniků a znárodnění půdy (státních statků); 1966 znárodnění majetku zahraničních těžebních společností; 1971 znárodnění hlavních ropných rafinerii a ropovodů; od roku 1970 plánované hospodářství[zdroj?]	od 1963
	Angolská lidová republika[14]	1974 vyhlášení Angolské lidové republiky ,od roku 1976 podpora Kuby a SSSR pro vládní stranu MPLA proti povstalcům z UNITA a FNLA; 1975–2002 občanská válka; 1989–1991 stažení kubánských vojsk[15]	1975- 1992
	Derg (Prozatímní vojenská správa socialistické Etiopie) Etiopská lidově demokratická republika[16]	1975 znárodnění zahraničních i tuzemských průmyslových podniků vojenskou vládou Derg, pozemková reforma s rozvojem družstev; 1978 uzavřen přátelský pakt s SSSR, v roce 1987 vyhlášena Etiopská lidově demokratická republika; 1974–1991 občanská válka; 1990 opuštění marxismu[17]	1973/87- 1991
	Beninská lidová republika	1974 zřízení marxisticko-leninistického státu; 1975 lidová republika, znárodňování; 1989 opuštění marxismu-leninismu[18]	1974- 1990
	Horní Volta Burkina Faso	1983 vojenský převrat, zřízení afrického socialismu; 1987 převrat s přechodem na ortodoxní marxismus; 1991 rozchod se socialismem.[19]	1983–1991
	Eritrea[20]	marxismus-leninismus od roku 1993[20]	od 1993
	Ghana	1957 nezávislost na Velké Británii, od roku 1960 spolupráce se Sovětským svazem a transformace ekonomiky podle socialistického vzoru, kolektivizace zemědělství; 1966 vojenský převrat[21]	1957–1966
	Guinejská revoluční lidová republika	africký socialismus; 1958 nezávislost na Francii, orientace na Sovětský svaz, systém jedné strany pod vedením Ahmeda Tourého; po smrti Tourého v roce 1984 rozchod se socialismem[22]	1958–1984
	Guinea-Bissau	[23]	1973- 1991
	Kapverdy	[24]	1975- 1991
	Komorský stát	maoismus, africký socialismus, nacionalismus Převratem v lednu 1976 se dostal k moci Ali Suali a jeho Demokratické sdružení komorského lidu. Nový vládce přerušil spolupráci s Francií, zavedl velké změny v patriarchální společenské struktuře po vzoru čínské kulturní revoluce, zakazoval tradiční zvyky, legalizoval marihuanu, opíral se o mládež a milice zvané Moissy. Dalším převratem v květnu 1978 byl Suali svržen a zavražděn.[25][26]	1976–1978
	Konžská lidová republika	1970 vyhlášení Lidové republiky Kongo, marxismus-leninismus státní ideologii; 1974 znárodnění většiny ropných společností a pojišťoven; v roce 1981, i přes smlouvy se Sovětským svazem mírné otevření západu; 1990 zavedení pluralitního systému; 1991 přejmenování na Republiku Kongo[27]	1970- 1991
	Libyjská arabská republika Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje	1969 vojenský převrat Muammara Kaddáfího, vyhlášení Arabské republiky Libye, znárodnění bank, většiny ropných společností a pojišťoven; 1973 znárodnění zbývajících ropných společností; 1977 vyhlášení Libyjské socialistické lidové arabské džamáhíríje; od roku 2004 privatizace; 2011 občanská válka, Kaddáfí svržen a na útěku zastřelen	1969–2011
	Demokratická republika Madagaskar	1973 znárodnění bank, pojišťoven; 1975 přijetí socialistického státu, sbližování se socialistickými zeměmi východu a Čínou, úzká spolupráce se Severní Koreou; od roku 1985 také opatrné otevření na západ a omezená liberalizace; 1992 začátek třetí republiky[28]	1973/75- 1992
	Mali	[29]	1960–1968
	Mosambická lidová republika	1975 nezávislost Mosambiku, vyhlášena Lidová republika Mosambik, znárodnění zdravotnictví a vzdělávání, vytváření kolektivních farem, marxisticko-leninistická strana FRELIMO jedinou povolenou stranou; 1977–1992 občanská válka; 1980 opušténí marxisticko-leninistické orientace ve prospěch socialismu obecně; v roce 1990 zavedení pluralitního systému[30][31]	1975–1990
	Zambie	africký socialismus 1964 nezávislost na Velké Británii; 1967 ustanovení tzv. "zambijského humanismu" jako státní ideologie, jehož cílem bylo socialistické směřování země; 1973 ustanovení systému jedné strany; 1991 rozchod se systémem jedné strany a africkým socialismem[32]	1967–1991
	Seychely	[33]	1977–1991
	Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov	znárodnění plantáží[34]	1975–1990
	Senegal	africký socialismus[35]	1960–1980
	Somálská demokratická republika	1969 založení Somálské demokratické republiky; 1970 znárodnění zahraničního vlastnictví, sblížení se Sovětským svazem a arabskými státy; 1974 dohody o vojenské spolupráci s SSSR; 1976–1991 SRSP vládnoucí stranou[36]	1970/76- 1991
	Demokratická republika Súdán	arabský socialismus 1969 vojenský převrat, nastolení systému vlády jedné strany – Súdánské socialistické unie (SSU), znárodnění bank a společností, závislost na Sovětském svazu; 1971 pokus o převrat pravicových sil, zhoršení vztahů se Sovětským svazem; 1972 navázání přátelských vztahů s USA a západním Německem; v roce 1973 přijetí nové Ústavy potvrzující postavení SSU jako vládnoucí strany a islámu jako státního náboženství; 1976 ukončení spolupráce s Libyí; 1983 zavedení šaríi v celé zemi; 1985 Numairi svržen vojenským převratem, obnovení přátelských vztahů se Sovětským svazem a Libyí, diplomatické vztahy s Íránem; od roku 1989 islamistická diktatura Umara al-Bašíra[37]	1969- 1989
	Tanzanská sjednocená republika[38]	africký socialismus od roku 1977 zaveden systém vlády jedné strany; 1987–1988 účast na občanské válce v Mosambiku proti RENAMO; 1992 nastolení pluralitního systému[39]	1977- 1992
	Uganda	africký socialismus; 1966 puč Miltona Oboteho nastolení vlády jedné strany, 1967 socialistická ústava, zrušení feudalismu, znárodnění několika finančních, obchodních a průmyslových podniků; 1971 vojenský puč Idiho Amina a rozchod se socialismem[40]	1966–1971

Amerika

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Chile	demokratický socialismus; 1970 volební vítězství marxisty Salvadora Allendeho, znárodnění klíčových průmyslových odvětví a vyvlastnění zahraničních společností, pozemkové reformy;[41] 1973 vojenský puč Augusta Pinocheta za pomoci CIA, Allende spáchal sebevraždu[42]	1970–1973
	Guyanská kooperativní republika[43]	středový socialismus	od 1970
	Grenada	demokratický socialismus;[44] 1979 převrat Maurice Bishopa a socialistické strany New Jewel Movement, vojenské dohody o spolupráci s Kubou a Sovětským svazem, socialistické reformy; 1983 americká invaze a potlačení revoluce[45]	1979–1983
	Jamajka	demokratický socialismus[46]	1972–1980
	Kuba[47]	castrismus; 1959 revoluce a pozemková reforma; v roce 1960 znárodnění ropných rafinérií, 1961 vyhlášení socialistické republiky a vyvlastnění cizího majetku, 1972 přistoupení k RVHP; 1976 přijetí marxisticko-leninistické ústavy a prosazovaní plánovaného hospodářství	od 1959
	Nikaragua	středový socialismus; na podzim 1979 sandinistická revoluce svrhla režim diktátora Anastasia Somozy Debayleho, k moci se dostala levicová strana FSLN složená z bývalých partyzánů; budování demokratického socialismu: pozemková reforma, kampaně na podporu gramotnosti a vytvoření státního systému zdravotní péče; 1981–1990 válka s "contras" podporovanými USA; 1991 porážka FSLN v parlamentních volbách[48]	1979–1991
	Bolívarovská republika Venezuela[49]	socialismus 21. století	od 1998
	Bolivijský mnohonárodnostní stát	socialismus	od 2006

Asie

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Afghánistán Demokratická republika Afghánistán[50]	středový socialismus (1973–1978 a 1987–1992) marxismus-leninismus (1978–1987)	1978- 1992
	Bangladéšská lidová republika[51]	středový socialismus	od 1971
	Barmská socialistická federativní republika[52]	„barmský socialismus“	1974- 1991
	Čínská lidová republika[53]	maoismus (do 1976) tengismus (od 1976)	od 1949
	Indie[54]	středový socialismus	od 1950
	Indonésie	„indonéský socialismus“ („nasakom“) 1954 nezávislost na Nizozemsku, v roce 1957 vytvoření "indonéského socialismu" (pod vedením prezidenta Sukarna) s principem "nasakom", který propojuje komunistické, národní a náboženské prvky dohromady, 1957–1958 vyvlastnění nizozemského majetku a znárodnění holandských společností, 1960 agrární reformy, 1966 svržení Sukarna, zakládající člen Hnutí nezúčastněných zemí[55]	1949–1966
	Irák[56]	arabský socialismus („ba'athismus“)[57]	1968–2003
	Jemenská lidová demokratická republika[58]		1967–1990
	Demokratická Kampučia Kampučská lidová republika[59]	maoismus (1975-1979) marxismus-leninismus (1979-1993)	1975- 1993
	Korejská lidově demokratická republika[60]	marxismus-leninismus (do 1977) čučche (1977–2009) songun (od 2009)	od 1948
	Laoská lidově demokratická republika[61]	marxismus-leninismus	od 1975
	Mongolská lidová republika[62]	marxismus-leninismus	1923- 1992
	Islámská republika Pákistán	islámský socialismus, 1971 prezidentem Zulfikár Alí Bhutto, vyhlášena pozemková reforma, znárodněny banky a průmysl, školy a univerzity; 1973 přijata nová ústava a odvrácení se od prezidentského systému vlády; Bhutto předsedou vlády, Fazl Iláhí Čaudhurí novým prezidentem; 1977 vojenský převrat generála Muhammada Zijáula Haka a islamizace, 1979 poprava Bhutta po kontroverzním soudním procesu.[63] Od 1979 je vládní stranou Pákistánská lidová strana. Krédo strany je: "Islám je naše víra, demokracie je naše politika, socialismus je naše ekonomie; všechnu moc lidu" [64]. Pákistánská lidová strana bývá považována za liberální v otázce lidských práv (například boj za práva žen) [65].	od 1971
	Srílanská demokratická socialistická republika[66]	středový socialismus	1948–1977
	Sýrie[67]	arabský socialismus („ba'athismus“)[68]	od 1971
	Tannu Tuva	marxismus-leninismus; 14. srpna 1921 byla vyhlášena nezávislost Tuvy, v praxi však šlo o loutkový stát Sovětského svazu, kde o všem rozhodovala Tuvinská lidová revoluční strana; Tannu Tuva kopírovala sovětskou politiku, např. likvidace buddhistických klášterů; diplomatické styky s ní navázali jen SSSR a Mongolsko; 11. listopadu 1944 se Tuva připojila k SSSR[69]	1921–1944
	Vietnamská demokratická republika Socialistická republika Vietnam[70]	marxismus-leninismus (1945–1976) marxismus-leninismus (od 1976)	od 1945

Oceánie

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Vanuatu	melanéský socialismus Prvním premiérem nezávislého Vanuatu byl pastor Walter Lini, který se inspiroval Nyererovou koncepcí Ujamaa, vycházející z tradičního rovnostářství a společného vlastnictví výrobních prostředků. Spolupracoval se zeměmi východního bloku, ale zůstával v rámci parlamentní demokracie a nepřikročil k násilnému zestátňování. Západní mocnosti podporovaly pokus o odtržení republiky Vemerana, motivovaný rivalitou mezi francouzsky a anglicky mluvícím obyvatelstvem a také mezi jednotlivými ostrovy.[71] Po frakčních bojích ve vládnoucí Vanua'aku Pati byl Lini v roce 1991 svržen.[72]	1980–1991