Sloupnice

Sloupnice (j. č., tedy: ta Sloupnice, do Sloupnice, ve Sloupnici, v Horní/Dolní Sloupnici [místně hovorově - na Horní/Dolní Sloupnici], sloupnický [místně hovorově - sloupenský], Sloupničan [místně hovorově - Sloupeňák]) je velká obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji na východě Čech, v údolí u hranic s okresem Ústí nad Orlicí, asi 6 km severně od historického města Litomyšl. Má přibližně 1 800^[1] obyvatel.

Sloupnice
Sokolovna (kulturní památka)
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Litomyšl
Obec s rozšířenou působností	Litomyšl (správní obvod)
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′17″ s. š., 16°20′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 845 (2025)[1]
Rozloha	27,91 km²[2]
Nadmořská výška	390 m n. m.
PSČ	565 53
Počet domů	618 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Horní Sloupnice 196 565 53 Sloupnice [e-mail]
Starosta	Milan Bečička
Oficiální web: www.sloupnice.cz
Sloupnice
Další údaje
Kód obce	580325
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohlednice z Končin u Litomyšle z počátku 20. století

Administrativní členění

Obec se skládá z následujících částí:

• Dolní Sloupnice (se samotou Džbánovec)
• Horní Sloupnice
• Končiny – mají dohromady vlastní řadu čísel popisných, ale evidenčně jsou rozděleny na dvě části obce podle katastrálního rozdělení: dolní část Končiny 1.díl spadá do katastrálního území Dolní Sloupnice, horní část (samota) Končiny 2.díl se dvěma domy (a pramenem s kaplí v k. ú. Kornice) spadá do katastrálního území Horní Sloupnice.

V roce 1869 k obci patřil Vlčkov.^[4]

Název

Název Sloupnice je odvozen pravděpodobně od slova slup, což je archaismus pro klec na chytání ryb^[5]. Nejedná se tedy o odvozeninu od slova sloup. Na historických mapách lze Sloupnici nalézt pod názvem Sloupnitz (nebo Zlupnitz^[6]), její jednotlivé části pak pod názvy Ober Sloupnitz (Horní Sloupnice), Unter Sloupnitz (Dolní Sloupnice), Cončin (Končiny) a Džbánowec (Džbánovec). Jméno osady Džbánovec odkazuje na nedaleký Džbánov, mezi nímž a Sloupnicí osada leží.

Topografie

Vesnice Sloupnice je německého typu, tj. protáhlá lesně-lánová vesnice sledující říční tok nebo pozemní komunikaci bez zjevné návsi nebo náměstí. Rozkládá se v údolí východně od Českotřebovské pahorkatiny a severně od Českomoravské vrchoviny podél silnice z Ústí nad Orlicí do Vysokého Mýta. Tuto pozemní komunikaci, protínající obec ve směru SV-JZ a posléze ve směru východ-západ, sleduje potok Bílá Labuť (též zvaný Sloupenský, Sloupnický^[7] nebo Labuťka). Nejvyšším bodem vesnice je Šuráňkův kopec nacházející se v SV části obce.

Historie

Předpokládá se, že první kolonizace oblasti proběhla již na přelomu 12. století. Podle listiny z roku 1200 je patrno, že v oblasti již existovala kultivovaná půda, ale zmínky o osídlení chybí.

První písemná zmínka o obci se datuje letopočtem 1292, kdy král Václav II. daroval lanšperské panství cisterciáckému klášteru na Zbraslavi.^[8][9] Počátkem 14. století je jako majitel obce uváděn Vítek ze Švábenic. Na konci 14. století byla obec rozdělena na několik dílů s různými majiteli.

V letech 1867–1868 byl v obci založen a postaven klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Tento řád se zabýval výchovou a vyučováním dívek. Klášterní škola byla v roce 1942 uzavřena a budova začala sloužit nemocným dětem a později i jako Charitní domov pro přestárlé.^[10] Klášter byl postupně transformován na státní domov důchodců. Od roku 1985 pracují v domově pouze civilní zaměstnanci.

K 1. lednu 2007 přešla Sloupnice společně s Vlčkovem a Němčicemi z okresu Ústí nad Orlicí pod okres Svitavy.

Předsedové MNV a starostové po znovusjednocení obcí Horní Sloupnice a Dolní Sloupnice: 1976-1981 Jarmil Štarman (KSČ), 1981-1990 Jan Pecháček (KSČ), 1990-1998 Jaroslav Mikulecký, 1998-2022 Josef Škeřík (STAN), 2022-20XX Milan Bečička.

Infrastruktura

Sloupnice je středisková obec. Za zdravotnictvím a školstvím do ní dojíždějí obyvatelé okolních obcí (Voděrady, Džbánov, České Heřmanice aj.).

• mateřská škola
• základní škola – 9 ročníků
• zdravotní středisko
• pošta
• domov důchodců
• obecní úřad – matrika a stavební úřad
• katolický kostel, Římskokatolická farnost Horní Sloupnice
• evangelický kostel, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sloupnici

Pomístní jména

Některá jména polních tratí a zažitá pojmenování:

• Vesnička – skupina několika domů, nejvýše položená část obce, u odbočky na Řetovou, součást Horní Sloupnice
• Rafanda – část obce vzniklá ve druhé polovině 20. století výstavbou rodinných domů, součást Horní Sloupnice
• Drahy – ulice procházející kolem evangelického hřbitova, na hranici Horní a Dolní Sloupnice
• U Vašinů – lidový název pro autobusovou stanici, leží zhruba uprostřed obce
• Malá Strana – polnosti ležící severně od obce, směrem na Džbánov a Voděrady
• Velká Strana – polnosti na jih od obce, směrem na Vlčkov a Litomyšl
• Nejedlého kopec (Nejedlák) – vrch, na němž je mj. katolický kostel a hřbitov; na jeho úpatí hraničí Horní a Dolní Sloupnice; název dle někdejšího obchodníka Jaroslava Nejedlého
• Podole – nejvnitřnější část Dolní Sloupnice, bezprostřední okolí potoka po celé délce této části obce
• Rokle – přirozený údolní předěl zhruba uprostřed Dolní Sloupnice, na její severní straně
• Most – nejzápadnější a nejníže položená část obce; název dle tamějšího přemostění potoka

Sousední obce

Ze Sloupnice se lze po pozemních komunikacích dostat do těchto obcí:

• České Heřmanice – části Borová, Chotěšiny, Netřeby
• Litomyšl – část Kornice
• Němčice – části Němčice, Podrybník
• Řetová
• Řetůvka
• Voděrady – části Džbánov, Voděrady
• Vlčkov

Významní rodáci

• František Maloch (1862–1940), učitel, botanik
• Vojtěch Vanický (1898–1983), architekt, stavitel
• Jiří Mikulecký (1918–2007), pilot 312. československé stíhací perutě Royal Air Force, hrdina knihy „Štvancem svědomí“ od Josefa Havla, známý též pod jménem George John Desmond^[11]
• Manka Sedláčková (1923-1945), hrdinka a mučednice domácího odboje za druhé světové války
• Jan Šplíchal (1929–2019), fotograf
• Václav Jireček (*1933), politik ČSSR
• Aktivní účastníci, hrdinové a mučedníci domácího odboje za druhé světové války, rodištěm i bydlištěm z Horní Sloupnice, popravení nacisty na Zámečku v Pardubicích 03. června 1942 coby vůbec první východočeské hrdelní oběti tzv. heydrichiády: Miroslava Horská (*1918; dcera Josefa Průška a sestra Otakara Průška), Stanislav Mikulecký (*1895; manžel Anny Mikulecké), Anna Mikulecká (*1896; manželka Stanislava Mikuleckého), Josef Průšek (*1889; otec Miroslavy Horské a Otakara Průška), Otakar Průšek (1923; syn Josefa Průška a bratr Miroslavy Horské)

Další osobnosti

• Petr ze Sloupnice, za překotných husitských časů v letech 1429-1454 poslední místní šlechtický pán; zeman sídlící na tvrzi v sousedství kostela; litomyšlský leník
• János Breznay (okolo 1755–1800) byl evangelickým farářem helvetského vyznání. Do Čech (do Sloupnice) přišel 16. června 1783 z Uher. V období 1784–1788 byl farářem ve Sloupnici, v období 1789-1800 byl farářem ve Velimi, kde 18. května 1800 umírá ve věku 45 let na mrtvici po dlouhotrvající nemoci. Zanechal po sobě manželku Dorotu.

Galerie

• 
  Horní Sloupnice - kostel Svatého Mikuláše
• 
  Horní Sloupnice – hasičská zbrojnice
• 
  Horní Sloupnice – škola
• 
  Dolní Sloupnice – lihovar
• 
  Dolní Sloupnice – dům čp. 51
• 
  Dolní Sloupnice – kříž
• 
  Kaple Nejsvětější Trojice na Dolní Sloupnici
• 
  Památná lípa srdčitá^[12]
• 
  Kříž ve Sloupnici u cesty ke Džbánovu
• 
  Socha Svatého Václava na Horní Sloupnici
• 
  Socha Svatého Josefa Nazaretského na Horní Sloupnici
• 
  Evangelický hřbitov ve Sloupnici
• 
  Evangelická fara na Dolní Sloupnici