Sloupnice

obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia

Sloupnicemap
Remove ads

Sloupnice (j. č., tedy: ta Sloupnice, do Sloupnice, ve Sloupnici, v Horní/Dolní Sloupnici [místně hovorově - na Horní/Dolní Sloupnici], sloupnický [místně hovorově – sloupenský], Sloupničan [místně hovorově – Sloupeňák]) je velká obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží na východě Čech, v údolí u hranic s okresem Ústí nad Orlicí, asi šest kilometrů severně od historického města Litomyšl. Má přibližně 1 800[1] obyvatel.

Stručná fakta Lokalita, Status ...
Thumb
Pohlednice z Končin u Litomyšle z počátku 20. století
Remove ads

Název

Název Sloupnice je odvozen pravděpodobně od slova slup, což je archaismus pro klec na chytání ryb[4]. Nejedná se tedy o odvozeninu od slova sloup. Na historických mapách lze Sloupnici nalézt pod názvem Sloupnitz (nebo Zlupnitz[5]), její jednotlivé části pak pod názvy Ober Sloupnitz (Horní Sloupnice), Unter Sloupnitz (Dolní Sloupnice), Cončin (Končiny) a Džbánowec (Džbánovec). Jméno osady Džbánovec odkazuje na nedaleký Džbánov, mezi nímž a Sloupnicí osada leží.

Remove ads

Topografie

Vesnice Sloupnice je německého typu, tj. protáhlá lesně-lánová vesnice sledující říční tok nebo pozemní komunikaci bez zjevné návsi nebo náměstí. Rozkládá se v údolí východně od Českotřebovské pahorkatiny a severně od Českomoravské vrchoviny podél silnice z Ústí nad Orlicí do Vysokého Mýta. Tuto pozemní komunikaci, protínající obec ve směru SV-JZ a posléze ve směru východ-západ, sleduje potok Bílá Labuť (též zvaný Sloupenský, Sloupnický[6] nebo Labuťka). Nejvyšším bodem vesnice je Šuráňkův kopec nacházející se v severovýchodním části obce.

Remove ads

Historie

Předpokládá se, že první kolonizace oblasti proběhla již na přelomu 12. století. Podle listiny z roku 1200 je patrno, že v oblasti již existovala kultivovaná půda, ale zmínky o osídlení chybí.

První písemná zmínka o obci se datuje letopočtem 1292, kdy král Václav II. daroval lanšperské panství cisterciáckému klášteru na Zbraslavi.[7][8] Počátkem 14. století je jako majitel obce uváděn Vítek ze Švábenic. Na konci 14. století byla obec rozdělena na několik dílů s různými majiteli.

V letech 1867–1868 byl v obci založen a postaven klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Tento řád se zabýval výchovou a vyučováním dívek. Klášterní škola byla v roce 1942 uzavřena a budova začala sloužit nemocným dětem a později i jako Charitní domov pro přestárlé.[9] Klášter byl postupně transformován na státní domov důchodců. Od roku 1985 pracují v domově pouze civilní zaměstnanci.

K 1. lednu 2007 přešla Sloupnice společně s Vlčkovem a Němčicemi z okresu Ústí nad Orlicí pod okres Svitavy.

Předsedové MNV a starostové po znovusjednocení obcí Horní Sloupnice a Dolní Sloupnice: 1976-1981 Jarmil Štarman (KSČ), 1981-1990 Jan Pecháček (KSČ), 1990-1998 Jaroslav Mikulecký, 1998-2022 Josef Škeřík (STAN), 2022-20XX Milan Bečička.

Obyvatelstvo

Další informace Rok, Počet obyvatel ...
Remove ads

Obecní správa

Administrativní členění

Obec se skládá z následujících částí:

V letech 1850–1880 k obci patřil i Vlčkov.[12]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[13]

Remove ads

Infrastruktura

Sloupnice je středisková obec. Za zdravotnictvím a školstvím do ní dojíždějí obyvatelé okolních obcí (Voděrady, Džbánov, České Heřmanice aj.).

Remove ads

Pomístní jména

Některá jména polních tratí a zažitá pojmenování:

  • Vesnička – skupina několika domů, nejvýše položená část obce, u odbočky na Řetovou, součást Horní Sloupnice
  • Rafanda – část obce vzniklá ve druhé polovině 20. století výstavbou rodinných domů, součást Horní Sloupnice
  • Drahy – ulice procházející kolem evangelického hřbitova, na hranici Horní a Dolní Sloupnice
  • U Vašinů – lidový název pro autobusovou stanici, leží zhruba uprostřed obce
  • Malá Strana – polnosti ležící severně od obce, směrem na Džbánov a Voděrady
  • Velká Strana – polnosti na jih od obce, směrem na Vlčkov a Litomyšl
  • Nejedlého kopec (Nejedlák) – vrch, na němž je mj. katolický kostel a hřbitov; na jeho úpatí hraničí Horní a Dolní Sloupnice; název dle někdejšího obchodníka Jaroslava Nejedlého
  • Podole – nejvnitřnější část Dolní Sloupnice, bezprostřední okolí potoka po celé délce této části obce
  • Rokle – přirozený údolní předěl zhruba uprostřed Dolní Sloupnice, na její severní straně
  • Most – nejzápadnější a nejníže položená část obce; název dle tamějšího přemostění potoka
Remove ads

Sousední obce

Ze Sloupnice se lze po pozemních komunikacích dostat do těchto obcí:

Významní rodáci

Další osobnosti

  • Petr ze Sloupnice, za překotných husitských časů v letech 1429-1454 poslední místní šlechtický pán; zeman sídlící na tvrzi v sousedství kostela; litomyšlský leník
  • János Breznay (okolo 1755–1800) byl evangelickým farářem helvetského vyznání. Do Čech (do Sloupnice) přišel 16. června 1783 z Uher. V období 1784–1788 byl farářem ve Sloupnici, v období 1789-1800 byl farářem ve Velimi, kde 18. května 1800 umírá ve věku 45 let na mrtvici po dlouhotrvající nemoci. Zanechal po sobě manželku Dorotu.
Remove ads

Galerie

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads