Slovanské gymnázium

Slovanské gymnázium v Olomouci (oficiálním názvem Slovanské gymnázium, Olomouc, tř. Jiřího z Poděbrad 13) je, spolu s Gymnáziem na třídě Kapitána Jaroše v Brně, nejstarší střední školou s českým vyučovacím jazykem na Moravě. Čtyřleté studium, vyšší třídy osmiletého studia (kvinty až oktávy) a ředitelství sídlí v hlavní budově na třídě Jiřího z Poděbrad a šestiletá česko-francouzská sekce a většina nižších tříd osmiletého studia (primy až kvarty) sídlí v budově na Pasteurově ulici. Gymnázium obdrželo certifikát Label FrancÉducation.

Slovanské gymnázium
Informace
Zkratka	SGO
Právní forma	příspěvková organizace
Zřizovatel	Olomoucký kraj
Datum založení	1867
Počet žáků	800–900
Zaměstnanci
Ředitel	RNDr. Radim Slouka
Zástupce	Mgr. Romana Lachnitová Mgr. Marek Pavlíček, Ph.D. Mgr. Miroslav Vývoda
Poloha
Město	Olomouc
Adresa	Jiřího z Poděbrad 936/13, Olomouc, 779 00, Česko (budova bývalého Slovanského gymnázia)
Zeměpisné souřadnice	49°36′0″ s. š., 17°15′36″ v. d.
Identifikátory
IČO	00601781 (VR)
IZO	000601781
REDIZO	600016943
Oficiální web	www.sgo.cz
Kód památky	46094/8-3128 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obory vzdělání
gymnázium (osmileté) dvojjazyčné gymnázium (šestileté) gymnázium (čtyřleté)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Založeno bylo roku 1867 a po většinu svého působení bylo jedním z center vzdělanosti na střední Moravě, protože olomoucká univerzita (založená v roce 1573) byla zrušena roku 1860 a obnovena až roku 1946.

Historie

Dřívější budova Slovanského gymnázia v Kosinově ulici

Slovanské gymnázium bylo založeno 1. října 1867 a první maturity, u nichž byl přítomen císař František Josef I., proběhly v roce 1872. Škola však v tehdy německy orientované Olomouci dlouhou dobu neměla vlastní budovu, až od roku 1884 začala působit v budově na Kosinově ulici, vybudované z dobrovolných sbírek českých vlastenců (do té doby se vyučovalo v několika domech v Purkrabské ulici). Po změně režimu ale byla roku 1951 sloučena s Polívkovým reálným gymnáziem a současně byla přestěhována do jeho budovy na ulici Jiřího z Poděbrad, kde sídlí dodnes. O dva roky později byla dokonce degradována na jedenáctiletku.^[1]

Po určité době se ale úroveň školy začala opět zvedat. Experimentálně byly znovuzavedeny primy a sekundy (1968–1970) a v roce 1969 došlo k založení sekce Slovanského gymnázia při Vlastivědné společnosti muzejní. Roku 1986 byl otevřen obor s rozšířenou výukou matematiky a obor s rozšířenou výukou cizích jazyků. Ovšem až po sametové revoluci se škola stala opět tradičním gymnáziem, když jí byl k 3. září 1990 navrácen jak původní název Slovanské gymnázium, tak bylo zavedeno sedmileté studium a navíc založena česko-francouzská sekce, pro niž byla 13. února 1991 zprovozněna zrekonstruovaná budova v Pasteurově ulici. K 1. září 2013 pak byla otevřena dostavba budovy na ulici Jiřího z Poděbrad.

Ředitelé gymnázia

Pamětní deska prvního ředitele Jana Evangelisty Kosiny na Křižkovského ulici v Olomouci

• Jan Evangelista Kosina (1867–1877)
• Vojtěch Kotsmích (1878–1888)
• P. Maxmilián Vrzal (1889–1907)
• Karel Kořínek (1907–1920)
• Vít Hřivna (1920–1924)
• František Slavík (1924–1933)
• František Haderka (1934–1940; poté zdravotní dovolená, zastupuje Richard Strnad, od 10. 7. 1941 zastupuje Rostislav Bartocha)
• Rudolf Hikl (1941–1945; od 12. 5. 1945 zatímní správce PhDr. Jan Springer)
• PhDr. Jan Springer (1945–1948)
• PhDr. Jaroslav Hanáček (1949–1951)
• PaedDr. Miloslav Zedek (1951–1954)
• PhDr. František Tvrdoň (1954–1958)
• Otto Ficner (1958–1959)
• Miroslav Hrabovský (1960–1963)
• Antonín Sosík (1963–1969)
• Oldřich Medek (1969–1986)
• RNDr. Vladimír Bukáček (1986–1992)
• RNDr. Vladimír Zicháček (1992–2007)
• RNDr. Radim Slouka (od 2007 dosud)

Vyučující

• Matěj Pavlík, Svatý Gorazd II., v letech 1923 až 1924^[2]

Studenti

• Karel Absolon, archeolog, na Slovanském gymnáziu studoval, ale střední školu absolvoval v Brně
• Otakar Bystřina, právník a spisovatel, studoval na Slovanském gymnáziu, ale maturoval v Chrudimi

Významní absolventi

• Michal Bartoň, ústavní právník
• Zdeněk Fierlinger, politik, předseda vlády
• Karel Floss, filosof
• Vítězslav Houdek, spisovatel
• Mořic Hruban, politik
• Ivan Langer, politik
• Helena Lisická, spisovatelka
• Petr Novotný, moderátor
• František Ondrúšek, malíř
• Josef Otruba, botanik
• Zdenka Papoušková, právnička, v letech 2016 – 2020 děkanka PF UP, prorektorka UP
• Vladimír Petřek, pravoslavný kněz, účastník protinacistického odboje, v roce 2020 svatořečen
• Vojtěch Pikal, politik
• Leopold Pospíšil, právní antropolog
• Milan Tichák, historik
• František kardinál Tomášek, 34. arcibiskup pražský a primas český
• Rudolf Vanýsek, lékař
• Emil Viklický, hudebník
• František Vitásek, geograf, profesor přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, člen ČSAV^[3]