Slunovrat
astronomický jev From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit. Na jižní polokouli jsou data obráceně.
Kvůli náklonu zemské osy vůči rovině oběžné dráhy se v průběhu roku mění náklon Země vůči Slunci. Slunovraty jsou krajní body tohoto náklonu, kdy je Země nejvíc přikloněna severní nebo jižní polokoulí ke Slunci a úhel naklonění se začne měnit opačným směrem. O letním slunovratu ve středních zeměpisných šířkách je slunce na nebi nejvýše, začne se vracet na nižší trajektorie a dny se začnou zkracovat, o zimním slunovratu je slunce naopak nejníže a dny se začnou prodlužovat.
Remove ads
Charakteristiky
Slunovraty mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce, jak se často věří (srovnej s aféliem a perihéliem).
Jiné definice slunovratu:
- jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha (jih)
- nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší (platí pro zeměpisnou šířku, kde se nachází Česko, neplatí třeba pro póly nebo území mezi obratníky)
- nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)
- nastávají ve dnech, kdy je úhel střed Slunce – střed Země – geografický (severní či jižní) pól největší
Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi slunovraty ovlivňuje i precese zemské osy, ale tento vliv je vzhledem k tomu, jak je pomalý, prakticky zanedbatelný.
Slunovraty spolu s rovnodenností rozdělují rok na tzv. čtyři roční období, z nichž každé trvá přibližně 91 dní.[1]
Remove ads
Oslavy slunovratů
Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů [zdroj?] a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.
Ve Finsku se v den letního slunovratu slaví od roku 1934 den vlajky.[2]
Remove ads
Popis slunovratů
Letní slunovrat
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Červnový slunovrat.
- na jižní polokouli je zimní slunovrat
- Nastává obvykle 20. či 21. června.
- Vzácně může být i 22. června (poslední výskyt roku 1975, příští výskyt 2203) nebo 19. června (příští výskyt 2487, naposledy roku 775, ale to bylo dle Juliánského kalendáře, v Gregoriánském tato skutečnost nenastala)
- Na rovníku Slunce vychází asi 24° severně (nalevo) od východu. Potom jde po severní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° severně (napravo) od západu.
- Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
- Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Ve dne přechází přes severní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
- Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
- Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
- Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.
- Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.
Zimní slunovrat
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Prosincový slunovrat.
- na jižní polokouli je letní slunovrat
- Nastává obvykle 21. či 22. prosince.
- Vzácně může být i 20. prosince (poslední výskyt roku 1697, příští výskyt 2080) nebo 23. prosince (poslední výskyt roku 1903, příští výskyt 2303).[4]
- Na rovníku Slunce vychází asi 24° jižně (napravo) od východu. Potom jde po jižní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° jižně (nalevo) od západu.
- Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Ve dne přechází přes jižní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
- Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
- Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
- Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
- Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.
- Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.
Remove ads
Data slunovratů podle roku
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads