Sodalit

Sodalit (Na₈(Al₆Si₆O₂₄)Cl₂) je alumosilikát (hlinitokřemičitan) sodíku s chlórem, řadící se mezi tektosilikáty. Patří do skupiny foidů, kde společně s dalšími minerály (hauyn, nosean a lazurit) vytváří sodalitovou skupinu.^[1] Objeven byl v roce 1811 v intruzivním komplexu Ilimaussaq v Grónsku. Pojmenován byl podle obsahu sodíku ve svém vzorci.

Sodalit
Sodalit v podobě namodralých krystalků
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Na8(Al6Si6O24)Cl2
Identifikace
Barva	modrý, modrošedý, šedý, fialový, růžový, bílý, nažloutlý, nazelenalý
Vzhled krystalu	Tvoří krystaly ve tvaru rombického dodekaedru, častěji však nepravidelná zarostlá zrna masivního charakteru
Soustava	kubická
Tvrdost	5,5-6
Lesk	skelný až mastný
Štěpnost	špatná podle {110}
Index lomu	n=1,483 - 1,487
Vryp	bílý
Hustota	2,27-2,33 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	Je rozpustný v HCl a HNO3
Ostatní	oranžově-červená luminiscence v UV záření obou délek

Vznik

Jeho vznik je převážně magmatický. Je hlavním horninotvorným minerálem některých magmatických alkalických hornin jako jsou sodalitické syenity a trachyty. Vyskytuje se také na kontaktech mramoru a erlánu.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5-6, křehký, hustota 2,29 g/cm³ průměrná, štěpnost špatná podle {110}, lom je nerovný až lasturnatý.
• Optické vlastnosti: Barvu má tmavě modrou až modrošedou. Vryp je bílý a lesk skelný až mastný. Pod vlnami UV světla je fluorescentní a má oranžovo-červenou barvu. Je průhledný i průsvitný.
• Chemické vlastnosti: Složení: Na 18,98 %, Al 16,7 %, Si 17,39 %, O 39,62 %, Cl 7,32 %. Může obsahovat vázanou síru. Je rozpustný v HCl a HNO₃.

Výskyt

• Bancroft, Kanada (tmavě modré sodality)
• Bahia, Brazílie (z této lokality pochází většina estetických a tromlovaných vzorků)
• Julianehaab, Grónsko (v syenitech)
• Auvergne, Francie (v trachytech)
• Laacher See, Porýní, Německo (na kontaktech mramorů a erlánů)
• Velké Březno, okres Ústí nad Labem, Česko
• kopec Kletečná, České středohoří, Česko (ve formě makroskopických krystalů ve znělcích)^[1]

Parageneze

Sodalit se často vyskytuje společně s minerály jako nefelín, kankrinit, vesuvián, mikroklin, sanidin, albit, kalcit, fluorit, ankerit, baryt.

Využití

V klenotnictví se moc nepoužívá a pokud ano, tak jen ve formě tromlovaných, či leštěných kamenů. Mnohem více se však horniny obsahující sodalit využívají jako dekorační kámen na obklady budov, soch, schodišť a podobně. Jeho odrůda hackmanit je mezi klenotníky vysoce ceněný minerál.

Hackmanit z údolí Kokša v Afghánistánu

Odrůdy

Hackmanit

Hackmanit je mimořádně vzácná, na síru bohatá odrůda sodalitu, která vykazuje tenebrescenci. Poprvé byl objeven v Grónsku v roce 1896 L. C. Boergstroemem a později byl pojmenován po Victoru Axel Hackmanovi, finskému geologovi. Nicméně unikal zájmu klenotníků až do nedávné doby (1991), kdy byl nalezen první vysoce kvalitní brusný hackmanit, který byl objeven v kanadském Quebecu. Hackmanit je těsně po těžbě světle až tmavě fialové barvy, ale jakmile je vystaven slunečnímu záření, barva rychle mizí a mění se na šedavou nebo zeleno-bílou. Když se umístí zpět do temné místnosti nebo když je vystaven krátkovlnnému UV světlu, fialové barvy se pomalu vrací. Změna barvy může nastat během několika sekund je-li vystaven slunečnímu záření, ale návrat k původní barvě může někdy trvat až týden. Tento efekt se může opakovat neustále, je však trvale zničen vysokým zahřátím. ^[2]

Hackmanity z Afghánistánu (údolí Kokša) se vyznačují tzv. reverzní (opačnou) tenebrescencí, kdy se minerál rychle zabarvuje po vystavení slunečnímu záření (UV záření) do tmavě fialové barvy a naopak uložením do tmy zabarvení postupně, pozvolna ztrácí a navrací se k bledě béžovému až šedému zabarvení.

Související články

• Seznam minerálů